reklama
 
 

George Bernard Shaw

14. 9. 2015
Anglický dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Život

George Bernard Shaw se narodil 26. července 1856 ve staré, ale chudé protestantské irské rodině. Jeho otci se nedařilo v obchodě s obilím, propadl alkoholu a o syna se nestaral. Matka od nich odešla s učitelem hudby do Londýna.

Základní údaje

Narození: 26. července 1856, Dublin, Irsko
Úmrtí: 2. listopadu 1950 Ayot St. Lawrence, Anglie
Manželka:  Charlotta Payne-Townsendová

Od patnácti let se G. B. živil sám a sám se také učil. V roce 1876 přišel do Londýna za matkou, vzdělával se v knihovně Britského muzea, psal do hudebních časopisů, navštěvoval akce různých filozofických a politických společností. V roce 1884 spoluzaložil tzv. Fabiánskou společnost a byl propagátorem fabiánského socialismu (chtěli nastolit socialismus parlamentní cestou, ne revolucí). O socialismu přednášel v Rusku, Jižní Africe i v USA.

Nejvýznamnější díla

Pygmalion, Svatá Jana, Dům zlomených srdcí

Jeho literární vývoj ovlivnily výrazné osobnosti, např. filozof H. Bergson, hudební skladatel R. Wagner, norský dramatik H. Ibsen a četba Marxova Kapitálu. G. B. Shaw se stal skvělým dramatikem. V roce 1925 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.  Oženil se v roce 1898, s ženou žili spokojeně, děti neměli, po její smrti v roce 1943 upadal jeho zájem o vlastní život. Zemřel 2. listopadu 1950 ve své vile v Anglii ve věku 94 let.

Dílo

G. B. Shaw začínal jako průbojný výtvarný, hudební a divadelní kritik a ne moc úspěšný romanopisec. Ve svých prvních divadelních hrách, které souborně vyšly jako Hry utěšené a neutěšené (1898), kritizoval ostře nekalé praktiky při cestě za ziskem a pokrytectví měšťanské morálky – Domy pana Sartoria (1892), Živnost paní Warrenové (1893), později se zaměřil na pošetilost a nemravnost předstírání – Čokoládový hrdina (1894) a Candida (1894). Během 60 let napsal desítky her, v nichž probral nejrůznější společenské otázky – např. Pekelník (1897) je vtipná satira na militarismus, dál napsal parodii na Shakespearovu tragédii Caesar a Kleopatra (1898), komedii Člověk a nadčlověk (1903), pětidílný cyklus Zpět k Metuzalémovi (1921), hořkou komedii Dům zlomených srdcí (1917). Nejpopulárnější komedií je dodnes Pygmalion (1913), která se stala předlohou pro úspěšný muzikál My Fair Lady. Výjimečná je jeho historická hra o francouzské národní hrdince Svatá Jana (1924).

Pygmalion

Ženy zřejmě chtějí každá žít svůj život; a muž zase chce žít život svůj; a tak jeden se snaží táhnout druhého na falešnou kolej. Žena chce jít třeba na sever a muž na jih; výsledek je, že oba dva jdou na východ, přestože je jim východní vítr nepříjemný. A proto jsem a zůstanu starým mládencem z přesvědčení. G. B. Shaw, Pygmalion

Pětiaktová komedie, zpola ironicky označená jako romantická hra, odkazuje k pygmalionském příběhu z Ovidiových Proměn. Hlavním tématem je emancipace ženy. Profesor fonetiky, zapřisáhlý starý mládenec Henry Higgins uzavře se svým přítelem plukovníkem Pickeringem sázku, že z pouliční květinářky Lízy Doolittlové učiní dámu tak, že ji naučí mluvit spisovně. Vezme ji k sobě domů a začne ji vyučovat. Pod dojmem kultivovaného prostředí se z dívky vyloupne citlivá a bystrá bytost. Okouzlí vznešenou společnost, ale zároveň si uvědomí, že na ulici už zpátky nemůže a k životu ve vyšší společnosti nemá prostředky. Higgins ani Pickering nemají zájem o její další osud. Pomoc najde u Higginsovy matky.

Svatá Jana

„Mé hlasy nelhaly! Ano, řekly mi, že jste blázni a že nemám naslouchat vašim pěkným slovům ani důvěřovat vašemu dobrodiní. Slíbili jste mi život, ale lhali jste. Myslíte, že život není nic víc, než nebýt nadobro mrtev?“ „Doufám, že lidi budou lepší, když budou na mě pamatovat. Ale nepamatovali by si mě tak dobře, kdybys mě byl neupálil.“ G. B. Shaw, Svatá Jana

Moderní podobenství o střetu jedince s mocí. Na pozadí historických událostí sleduje hra osud osobnosti, která vykonala velký dějinný čin a kvůli své víře a svému svědomí se ocitá v konfliktu s církví a zákonem. Hra se soustřeďuje na myšlenkové zápasy hlavní hrdinky, kterou je Jana z Arku.  Všechny dramatické postavy jsou zastánci svých názorů, všichni jsou schopni přesné formulace. Jedním z témat je pokrok lidstva a význam zdravého rozumu.

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama