Albert Camus

10. 6. 2015 16:14
Francouzský spisovatel, dramatik a filozof, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Albert Camus
Albert Camus | Foto: Wikimedia Commons - Library of Congress (CC BY-SA 2.0)

Život

Albert Camus se narodil 7. 11. 1913 v Mondovi v Alžíru, který byl francouzskou kolonií. Po smrti otce vyrůstal v chudinské čtvrti. Studoval na Mustafově gymnáziu v Alžíru (1923-1930). Po dokončení gymnázia studoval filosofii a klasické literatury. Kvůli onemocnění tuberkulózou musel studia přerušit (dokončil je v roce 1936) a vzdát se učitelského povolání. Krátce byl členem komunistické strany, do níž vstoupil v roce 1934, a hned po roce ji pro názorové neshody opustil. Do roku 1938 vystřídal několik zaměstnání.

Základní údaje

Narození: 7. listopadu 1913, Mondovi, Alžírsko
Úmrtí:  4. ledna 1960 ve věku 46 let,  Villeblevin, Francie

V roce 1937 založil divadlo Théatre de l´Équipe. V roce 1938 se stal novinářem, jako redaktor byl vyhoštěn z Alžíru (1940). Odešel do Paříže, kde se zapojil do protifašistického hnutí odporu. V průběhu války se věnoval hlavně divadlu a publikování v ilegálním časopise Combat. V roce 1944 se seznámil s Paulem Sartrem, s nímž se po prudké polemice o esej Člověk revoltující v roce 1952 rozešel. Kolem roku 1950 kritizoval francouzskou koloniální politiku v Alžírsku. V roce 1957 získal Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel při autonehodě 4. ledna 1960.

Dílo

Nejznámější díla

Cizinec, Mor, Pád, Exil a království, Mýtus o Sisyfovi, Caligula

Celým dílem se prolíná filozofická otázka smyslu života. Člověk si tuto otázku pokládá s vědomím nutnosti zemřít. Smrt v lidech vyvolává touhu vytvořit morálku nezávislou na nějaké nadřazené ideologii. Absurdita lidské existence spočívá v protikladu mezi nesmyslností života a neustálou snahou tento smysl najít. Camus ve svých románech, povídkách, esejích a dramatech rozvinul „filosofii absurdna“. Svou literární dráhu začal románem Cizinec (1942), z téhož roku je i kniha Mýtus o Sisyfovi vyprávěná z pohledu antického hrdiny, následovaly prózy Mor a Pád. Nejlepším autorovým dramatem je Caligula, hra zaměřená proti diktátorským režimům.

Cizinec

„Žil jsem určitým způsobem a byl bych mohl žít jinak. Dělal jsem tohle a nedělal jsem ono. Neudělal jsem to nebo ono, ale udělal jsem zas něco jiného. A nakonec co?“ Albert Camus, Cizinec

Jedno ze stěžejních děl existencialismu. Román je vyprávěný ich formou, děj se odehrává v Alžírsku. Je rozdělen na dvě části – v první je zachycen krátký úsek života úředníka Meursaulta, který začíná pohřbem jeho matky. Brzy po pohřbu navazuje povrchní známost s bývalou kolegyní Marií a seznamuje se s divným sousedem Raymondem Sintésem, který h informuje o sporu s partou Arabů. Na pozvání Raymondova přítele odjíždí s Marií a Raymondem na chatu k moři. Tam se objeví Raymodovi nepřátelé a chtějí vyvolat konflikt. Meursault, oslněn sluncem, podlehne panice a jednoho z Arabů zastřelí. V druhé části se odehrávají výslechy, věznění, proces a odsouzení k trestu smrti. Tato část představuje prostřednictvím sebereflexe filozofické zhodnocení hrdinovy situace.

Mor

„Existuje pouze jeden opravdu závažný filozofický problém: to je sebevražda. Rozhodnout se, zda život stojí nebo nestojí za to, abychom ho žili, znamená odpovědět základní filozofickou otázku. Všechno ostatní, zda je svět trojrozměrný, zda duch má devět nebo dvanáct kategorií, je až druhotné.“ Mýtus o Sisyfovi

Románová kronika, jejíž děj se odehrává v Oranu - městě zamořeném morem. Vypravěčem/kronikářem je jeden z hrdinů, lékař Bernard Rieux. Zavede nás do alžírského města Oranu, kde poznenáhlu vypukne morová epidemie. Tragédie začne hromadným úhynem krys ve městě, poté začínají umírat lidé. Zpočátku nechce nikdo uvěřit varování dr. Rieuxe, který brzy odhalí velké nebezpečí a požaduje po starostovi zavedení tvrdých bezpečnostních opatření včetně karantény. Zanedlouho je však starosta nucen uznat oprávněnost požadavků a město se změní v hermeticky uzavřený mikrosvět.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy