Tokio

15. 12. 2014 12:26
Nejrušnější město světa, kulturní a finanční megacentrum, metropole plná odvážné architektury i netradičních módních kreací, chcete-li.
Tokio
Tokio | Foto: Thinkstock

I takové je Tokio, hlavní město Japonska, které si dnešní podobu muselo tvrdě zasloužit.

O Tokiu jako městě mluvíme především v rámci západní terminologie. V samotném Japonsku se totiž Tokio jako město neoznačuje. Jde o jednu z prefektur, která je tvořena souvislým osídlením, skládajícím se zčásti z vládních, hospodářských a dalších budov, dále také z hornaté a lesnaté části. Samotné město se pak podle japonských tradic skládá z několika menších a větších center, která jsou rozmístěna po obvodu kruhové železnice. Tokio se nachází na japonském ostrově Honšú v regionu Kantó. Jeho název, který získalo až v roce 1868, se překládá jako „východní hlavní město“.

Tokio - základní údaje

Název: Tokio 

Stát: Japonsko

Počet obyvatel: 9 000 000

Rozloha: 2 187 km²

Nadmořská výška: 0 m.n.m.

Hustota obyvatel: 5 847 obyv./km²

Náboženství: buddhismus a šintoismus

Telefonní předvolba: +81 03

Tokio se v posledních letech značně rozrostlo, což s sebou nese negativní stránky v podobě znečištění životního prostředí. Ještě kilometry od centra města se nedá koupat, jelikož jsou pláže znečištěné. To samé platí i o ovzduší. V současné době je Tokio sídlem několika ministerstev a také japonského císaře. Díky obrovskému rozmachu všech možných oborů je zde také velké množství sídel mezinárodních společností, univerzit, finančních institucí i kulturních zařízení. Ve městě narazíte na spoustu míst, která jsou označena jako „nejrušnější“. Můžete tak být součástí nejrušnějšího přechodu pro chodce, nádraží, ulice, zastávky metra nebo restaurace.

Historie

Podle historických údajů je předchůdcem dnešního Tokia rybářská osada s názvem Edo, která vznikla zhruba 110 let př. n. l. Vesnička žila dlouhá století bez povšimnutí a bez jakékoliv snahy o její zoficiálnění. To nastalo až v roce 1457, kdy tehdejší vládce Yesung Sadamasa pověřil Otu Dokana ochranou jeho území a ten k tomuto účelu nechal postavit pevnost. V roce 1600 se stal vládcem stále ještě města s názvem Edo Lejas Tokugana, jenž se zasloužil o to, že se z něj postupem času stalo hospodářské a společenské centrum oblasti, a to navzdory absolutní izolace tehdejšího Japonska od zbytku světa, vyhlášené v roce 1639.

V roce 1657 zničil celou polovinu města požár, i přesto je však Edo v 40. letech 18. století označováno za střed kultury a vědy. V roce 1868 je město přejmenováno na Tokio a stává se hlavním městem Japonska. A nejen to, již v roce 1869 je zde zavedeno telegrafické spojení s přístavním městem Jokohama, v roce 1871 zprovozněno první telefonické spojení a poštovní systém. O rok později se již v Tokiu svítilo plynovými lampami a v roce 1874 rozsvítilo ulice města pouliční osvětlení. Netradičně rychlý rozvoj města zastavilo zemětřesení v roce 1923. Již v 30. letech 20. století bylo Tokio zrekonstruováno, další ránu osudu však dostalo hned ke konci druhé světové války v roce 1945, kdy bylo vybombardováno letouny Spojených států amerických. V roce 1964 zde byly poprvé na asijském kontinentu uspořádány letní olympijské hry, které se mají znovu zopakovat v roce 2020. Tokio tak bude jediným asijským městem, kde se olympijské hry konaly dvakrát.

Turistické zajímavosti

Tokio je příkladným mixem moderní a historické architektury. Najdete zde stovky metrů vysoké mrakodrapy tyčící se nad malinkými dřevěnými chrámy a mosty klenoucí se nad úhledně udržovanými zahradami. Přesto se při procházení města neubráníte dojmu, že Japonci, stejně jako ostatní asijské národy, mají tak trochu v krvi kopírování všeho zahraničního. Jen tady totiž můžete na jednom místě narazit na kopii Sochy svobody, Eiffelovy věže a mostu Golden Gate.

Tokyo Tower
Tokyo Tower | Foto: Thinkstock

Jelikož je Tokio opravdu rozlehlé a sami ho během jedné návštěvy asi těžko projdete, je nejlepší se na něj podívat z ptačí perspektivy. K tomu vám nejlépe poslouží právě již zmíněna kopie Eiffelovky, zde 333 metrů vysoká Tokyo Tower, která ve svých útrobách ukrývá například akvárium nebo muzeum voskových figurín. Téměř dvakrát vyšší je ikona města Tokyo Skytree, odkud vám okolní budovy budou připadat jako krabičky od sirek.

Za nejvýznamnější památku je ve městě považován Císařský palác, ve kterém dodnes sídlí císařská rodina. Pro veřejnost je otevřena pouze malá část areálu s názvem Východní zahrada, která i tak nabízí ideální místo k odpočinku. Jako z pohádky pak působí chrám Sensódži, kde uvnitř naleznete malou zlatou sošku bohyně milosrdenství Kannon, kterou v roce 628 vytáhli rybáři ze sítí. Za zábavou a oddychem míří obyvatelé Tokia na umělý ostrov Odaiba, kde se nachází jediná pláž ve městě (je na ní zakázáno se koupat) a zábavní technologické parky včetně Disneylandu.

Počasí

Tokiu je podnebí oceánské, vlhké a monzunové. Počasí v létě je velmi podobné tomu našemu, jen je tu větší vlhko a teploty někdy vyskočí až k 38 stupňům. Podzim a zima jsou zde příznivé, na podzim navíc hrají listy stromů všemi barvami. Obecně je asi nejvhodnější dobou pro návštěvu jaro, kdy je již relativně teplo a hlavně ve městě a všude v parcích kvetou japonské třešně sakury.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Hasiči řeší úhyn ryb v řece Moravě, žádné škodliviny ve vodě neobjevili

Hasiči v sobotu dopoledne vyjeli do Uherského Hradiště kvůli úhynu ryb v řece Moravě. Jde o území od mostu spojujícího Uherské Hradiště se Starým Městem po místní část Štěpnice. V řece se vyskytuje blíže neurčený počet ryb různých velikostí a druhů, sdělil mluvčí hasičů Roman Žemlička. Testy podle něj vyloučily škodliviny ve vodním toku.

"Na místě byl zástupce životního prostředí a státního podniku Povodí Moravy. Na místě byly provedeny testy, které potvrdily normální obsah kyslíku a vyloučily škodliviny ve vodním toku," uvedl Žemlička.

Podobný úhyn ryb, zejména pstruhů, zaměstnal hasiče také na Prostřední Bečvě na Vsetínsku tento pátek. Domnívají se, že důvodem by mohla být zvýšená teplota vody. Výsledky testů budou známy až později.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na D1 na Benešovsku zkomplikovaly provoz dvě hromadné nehody, tvoří se kolony

Na dálnici D1 na Benešovsku v sobotu zkomplikovaly provoz dvě hromadné nehody, které se staly kolem 29. kilometru ve směru na Prahu. Obešly se bez vážných následků, dálnice je průjezdná, ale tvoří se kolony, řekla policejní mluvčí Michaela Richterová.

Podle prvotních informací jde o dvě nehody zhruba po čtyřech autech. "Jsou to všechno ťukance, není tam žádné zranění, maximálně nějaké lehčí. Dálnice není uzavřená, ale samozřejmě se tvoří kolony. Provoz je tam komplikovaný," uvedla mluvčí kolem 12:30.

Zdroj: ČTK
Další zprávy