Orlová leží 10 kilometrů východně od Ostravy. Ve městě žije téměř 31 tisíc obyvatel.

Historie:

První písemná zmínka o Orlové pochází z roku 1223. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila k benediktinskému klášteru v polském Týnci u Krakova. Benedikti později vybudovali klášter přímo v Orlové, který významně přispěl k jejímu rozvoji a byl centrem vzdělanosti a kultury regionu.

V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským knížetem. Orlovský klášterní statek byl poté připojen ke knížecímu panství Fryštát. Po celý středověk byla Orlová zemědělskou vesnicí. Svůj význam tu měla i řemeslná výroba, zvláště plátenictví.

Změnu do života obce však přineslo 19. století. kdy zde bylo objeveno bohaté ložisko černého uhlí. V roce 1844 poskytl rod Mattencloitů vlastnící Orlovou Rothschildům právo na těžbu uhlí v daném regionu. Orlová byla následně napojena na Košicko-bohumínskou dráhu. Obec tak získala železniční spojení do všech významných středisek Rakousko-Uherské monarchie.

Průmyslový rozvoj přinesl i společenský a kulturní rozmach. Orlová se na počátku 20. století stala centrem českého, německého a polského školství, sídlem mnoha kulturních i sportovních spolků, muzejnictví a tvořila obchodní páteř celé těšínské oblasti.

Městská práva Orlová získala až v rámci nově vzniklého Československa v roce 1922. V období první republiky patřila mezi významná hospodářská a společenská sídla Fryštátského okresu. Po Mnichovské dohodě bylo postoupeno území Orlové na jeden rok Polsku a po obsazení Polska Německem se stala součástí Třetí říše.

Orlová i po druhé světové válce zůstala orientována na těžbu uhlí a byla i nadále důležitým průmyslovým střediskem. Nešetrná důlní činnost však město velmi negativně poznamenala a dokonce byla zvažována úplná likvidace Orlové a přestěhování jejích občanů do okolních měst a obcí. K tomu nakonec nedošlo a namísto toho bylo pro obyvatele poškozených domů vybudováno sídliště.

Po roce 1989 se Orlová začala výrazně měnit. Jednostranná orientace na těžký průmysl skončila a naopak se zvýšil podíl služeb a lehkého průmyslu. Změnil se i přístup k historickým památkám a byl zahájen revitalizační proces, díky kterému byla zachránena cenná architektura.

Turistické zajímavosti a kulturní zařízení:

Kolem historické části Orlové bylo za účelem záchrany významných objektů vyhlášeno ochranné památkové pásmo.

Zdroj: Wikimedia Commons

Z historického jádra města zůstal zachován mohutný dvouvěžový kostel Narození Panny Marie z roku 1905 se souborem soch z 19. století, které jsou umístěné před vstupem do kostela. V blízkosti kostela stával zámek a kolem zámku a kostela byl vybudován v první polovině 19. století přírodně-krajinářský zámecký park, který nedávno prodělal rozsáhlé úpravy. Dálší významnou budovou je radnice na náměstí v Orlové-Městě z roku 1928.

V Orlové se nachází Muzeum Těšínska, Dům kultury s divadelním sálem a dvě kina.

Instituce v Orlové:

Městský úřad Orlová tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

V Orlové se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má v Orlové kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.