Základní charakteristika
Na severu hraničí s Nikaraguou a jižním sousedem je Panama. Z východu je omývána Atlantským a ze západu Tichým oceánem, oba jsou vidět z nejvyšší hory Chippiró.
Historie
Základní údaje
Hlavní město: San José
Rozloha: 51 100 km²
Nejvyšší bod: Cerro Chirripó (3820 m n. m.)
Časové pásmo: -6
Světadíl: Jižní Amerika
Počet obyvatel: 4,5 mil.
Hustota zalidnění: 79 ob. / km²
Jazyk: španělština, angličtina
Národnostní složení:
Náboženství: křesťanství 76,3 %, evangelíci 13,7 %, Svědci Jehovovi, protestanti a další
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 15. září 1821 (nezávislost na Španělsku)
Měna: kostarický colón
Bylo objeveno jen několik archeologických vykopávek z předkolumbovského období a neexistuje žádná zmínka o psaném jazyku. První historické záznamy pocházejí z roku 1502, kdy zde 17 dní pobýval Kryštof Kolumbus. Ten byl natolik okouzlen zlatem zdobeným oblečením místních obyvatel, že zemi okamžitě pojmenoval Costa Rica, „bohaté pobřeží“. První osídlování Evropany probíhalo pomalu a trvalo téměř šedesát let, než se španělští osadníci poprvé odvážili do neprostupné džungle. Jakmile však kolonizace započala, začala Kostarika, stejně jako okolní země, trpět invazí Evropanů. Původní obyvatelstvo nebylo dost početné, aby mohlo vzdorovat Španělům a jejich počet dále klesal v důsledku jejich přecitlivělosti na evropské nemoci. Kostarika byla nejjižnější provincií Nového Španělska, správním městem bylo Cartago.
Očekávané zlaté bohatství se na Kostarice nenašlo, rozvoj se tedy na dlouhou dobu zastavil. Až v 18. století byla založena města jako Heredia, San José a Alajuela. Roku 1808 se začalo s pěstováním kávy. Země zbohatla, začala obchodovat se sousedními státy a vytvořily se třídní vrstvy. Do roku 1821 byla Kostarika součástí generálního kapitanátu Guatemala, pak se na několik let připojila k Mexickému císařství. V roce 1838 se stala nezávislou republikou. San José bylo vyhlášeno hlavním městem v roce 1824. Nařízení z roku 1949 konečně dalo hlasovací právo ženám a černochům. Poněkud kontroverzním činem bylo zrušení ozbrojených sil, Kostarika začaly být nazývána „jedinou zemí, která nemá armádu“. Za svoje snahy rozšířit mír do ostatních zemí Střední Ameriky získal prezident Oscar Arias Sánchez v roce 1987 Nobelovu cenu za mír. Zároveň však odporoval politice USA v této oblasti, na což prezident Ronald Reagan reagoval omezením americké pomoci. Vážné ekonomické problémy přetrvávaly i za prezidenta Rafaela Calderóna.
V červenci roku 1996 se zemí přehnal hurikán César a zanechal za sebou desítky mrtvých. Jižní pobřeží Kostariky bylo odříznuto od zbytku země. Dálnice Interamericana byla dva měsíce neprůjezdná a celkové škody byly odhadnuty na 100 milionů colónů.
Hospodářství
Země má velká ložiska bauxitu, síry a rud železa. V současnosti probíhá na území Kostariky pouze těžba zlata a stříbra. Horský ráz krajiny vytváří příhodné podmínky pro využívání vodních elektráren. Země je dnes energeticky soběstačná. Horská krajina také láká turisty, kteří se začínají stávat důležitou složkou ekonomiky.
Obyvatelstvo a náboženství
Převážnou většinu populace tvoří bílé obyvatelstvo se španělským původem, přibližně 2% obyvatel jsou černoši. Výjimku představuje řídce osídlené provincie Limón na karibském pobřeží. Zde žijí potomci Jamajčanů, kteří do Kostariky kolem roku 1800 přijížděli pracovat na banánových plantážích. Úředními jazyky jsou španělština a angličtina. Obyvatelstvo je římskokatolického a protestantského vyznání.
Politický systém
Kostarika je republikou prezidentského typu. Hlavou státu je prezident volený spolu se dvěma viceprezidenty v přímých volbách na funkční období 4 let. Viceprezidenti koordinují vybrané oblasti vládní politiky a jsou zároveň ministry. Prezident republiky vykonává funkci předsedy vlády a jmenuje vládu složenou z ministrů a také prezidentů autonomních státních institucí. Výkonnou moc má jednokomorový parlament (Asamblea Legislativa).
Dovolená a cestování
Zajímavosti
- Již v době před evropskou kolonizací se na území Kostariky spojovaly kultury mayská a aztécká s kulturami jihoamerickými.
- Kostarika je jedním z mála států na světě bez armády.
- Výraz pura vida (čistý život) vystihuje životní styl Kostaričanů - kvalitu, pokoru, hojnost, radost, spokojenost, štěstí, optimismus a umění vážit si těch obyčejných a jednoduchých věcí. Zkrátka umění žít.
- Kostarika je nazývána zemí míru a v roce 1987 obdržel její tehdejší prezident Oscar Arias Sánchez Nobelovu cenu míru.
Kostarika je ve srovnání se sousedními státy je skutečnou oázou klidu a nejlepším místem pro poznávání tropických oblastí bez rizika. Dlouhé pobřeží nabízí vynikající podmínky pro windsurfing, množství pláží a klima jako stvořené pro lenošení. Milovníci vzrušení mohou nahlédnout do vroucích vulkánů, surfovat po obřích vlnách nebo se potápět s delfíny a velrybami. Ekoturistika je stále oblíbenější formou cestování spočívající v návštěvách přírodních rezervací a národních parků tak, aby nebyla poškozována. Ochrana přírody je na Kostarice na prvním místě. Na jejím území žije nespočet druhů savců, plazů, ptáků, ryb a rostlin. Mnoho z těchto druhů jsou velice vzácné, protože jsou v ohrožení.
