Kolín

4. 7. 2014 22:38
Kolín je okresní město Středočeského kraje s 31 tisíci obyvateli.
Kolínská radnice (ilustrační foto).
Kolínská radnice (ilustrační foto). | Foto: Město Kolín

Kolín je důležitou železniční křižovatkou a průmyslovým městem. Leží na řece Labi asi 60 km východně od Prahy.

Historie:

První písemná zmínka o Kolíně pochází z roku 1261. V první polovině 14. století se zde usídlili Židé a místní židovská obec postupně nabyla značného významu. V 16. století se místní židovská komunita stala po pražské druhou nejlidnatější na území českých zemí. Ve městě se také v několika vlnách usadili němečtí osadníci. Němci později představovali významou část obyvatel města.

Základní údaje

Rozloha: 34,97 km²

Počet obyvatel: 31 026

Kraj: Středočeský

Okres: Kolín

Starosta: Vít Rakušan

PSČ: 280 02

Královské město Kolín mělo značný význam, jelikož leželo na křižovatce obchodních cest z Lužice do Rakous a z Bavorska na Moravu a do Uher. Kolín zažil rozmach v 16. století zejména díky řemeslům a obchodu, dařilo se i zemědělství, rybníkářství a byly zakládány nové vinice a chmelnice.

Během třicetileté války (1618 až 1648) bylo město obsazeno švédskými vojsky a vypleněno. Konflikt pro Kolín znamenal značné materiální a hospodářské škody.

V první polovině 18. století zde vznikaly manufaktury a byla vybudována císařská silnice do Prahy, proto se ve městě dařilo povoznictví a zájezdním hostincům. V době napoleonských válek prošla Kolínem několikrát ruská vojska. V roce 1800 zde přenocoval ruský generál Suvorov a v roce 1813 se zde zastavil ruský car Alexandr I.

Kolín byl na počátku 19. století jedním z prvních měst, kde působili buditelé českého národního obrození. V tomto století došlo také k průmyslovému rozmachu. Roku 1843 začala výstavba železnice z Olomouce do Prahy přes Kolín. Slibný vývoj byl silně narušen první světovou válkou.

Další růst města a průmyslu nastal v meziválečném období, kdy vznikly nové průmyslové podniky. Během druhé světové války byl Kolín centrem odporu proti německým okupantům, kde působilo jedenáct ilegálních odbojových skupin. V době německé okupace nejvíce utrpěla židovská komunita. Kolínský průmysl pracující pro válečnou výrobu byl několikrát cílem spojeneckých náletů, během nichž zemřely desítky lidí a stovky byly zraněny.

Po válce pokračoval další rozvoj kolínského průmyslu, který byl v roce 1945 znárodněný. Postupně se zvyšoval počet obyvatel okresního města, který se v 80. letech ustálil kolem 30 000. Po jisté stagnaci v 90. letech byl další rozvoj podpořen výstavbou nového automobilového závodu v nedalekých Ovčárech, který byl dokončen v roce 2005.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Historické jádro Kolína bylo v roce 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Na Karlově náměstí se nachází barokní domy, novorenesanční radnice, morový sloup a kašna. Část města tvoří bývalé židovské ghetto se synagogou ze 17. století a židovským hřbitovem, který je druhý největší v Česku. Chrám sv. Bartoloměje je národní kulturní památkou ze 13. století.

Zdroj: Wikimedia Commons
Zdroj: Wikimedia Commons | Foto:

Na počest místního kapelníka a hudebního skladatele Františka Kmocha se zde vždy v polovině června koná mezinárodní festival dechové hudby Kmochův Kolín. Tvorbu slavného českého fotografa Jaromíra Funkeho připomíná fotografických festival výstav a přednášek Funkeho Kolín, který se pořádá jednou za dva roky.

Instituce v Kolíně:

Městský úřad Kolín tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Okresní soud v Kolíně se nachází v Kmochově ulici. Odvolacím soudem je Krajský soud v Praze.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

V Kolíně se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Středočeský kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má v Kolíně kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Ministři mají interpelace "na salámu", stěžuje si opozice. Vondráček se na ně kvůli docházce obrátí

Předseda sněmovny Radek Vondráček z vládního hnutí ANO se chce obrátit na vládu a jednat s ní o docházce ministrů na sněmovní interpelace. Řekl to při čtvrtečních interpelacích v reakci na stížnosti předsedkyně opoziční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Adamové vadili chybějící ministři a prohlásila, že většina vlády má sněmovnu "na salámu".

"Chtěla bych vás tedy požádat pane předsedo sněmovny, aby, byť už se chýlíme ke konci volebního období a možná někteří ministři už si balí, tak aby opravdu nezanedbávali tuto svoji povinnost, abyste je k tomu vyzval jako jejich stranický kolega a aby se zkrátka nedělo to, že má většina vlády, ani ne polovina, ale většina vlády Poslaneckou sněmovnu na salámu," prohlásila předsedkyně TOP 09.

"Já těch stranických kolegů ve vládě moc nemám, možná jenom tak tři. Ale ujišťuji vás o tom, že se mi to taky nelíbí, že tady nejsou. Takže slibuji, že se obrátím na vládu, abychom ty interpelace nějakým způsobem řešili důstojnou formou," reagoval Vondráček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy