Humpolec

22. 5. 2015 23:17
Humpolec je město v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.
Zdroj: Wikimedia Commons
Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Fojsinek

Humpolec se nachází nedaleko Jihlavy. Město leží přibližně v polovině cesty po dálnici D1 mezi Brnem a Prahou.

Historie:

Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kterými vedla důležitá stezka z Prahy na Moravu.

Základní údaje

Rozloha: 51,49 km²

Počet obyvatel: 10 860

Kraj: Vysočina

Okres: Pelhřimov

Starosta: Jiří Kučera (ODS)

PSČ: 394 51 až 396 01

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Ve středověku se vystřídala řada majitelů panství, mezi které patřil řád německých rytířů, želivský klášter nebo křižovníci s červenou hvězdou. Významnými vládnoucími šlechtickými rody byli například páni z Lipé, páni z Dubé nebo Trčkové z Lípy, za jejichž vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví. V době husitských válek se Humpolec přidal na stranu kališníků a město se následně stalo obětí válečných tažení krále Zikmunda Lucemburského.

Město postihl další úpadek po třicetileté válce (1618 až 1648). Lepší časy nastaly až na konci 18. století za vlády pánů z Neffzernu, kteří se zasloužili o zavedení pěstování brambor na Humpolecku. Brambory jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za vlády posledního majitele hraběte Wolkenstein-Troszburga byl Humpolec roku 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".

Z historie hospodářství Humpolce nelze nezmínit, že mezi tradiční odvětví patřila těžba stříbra a od 15. století soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Zdroj: Wikimedia Commons
Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Jitka Erbenová (cheva)

Humpolec se proslavil především díky filmu "Marečku, podejte mi pero!", kde zazněla legendární hláška "Hliník se odstěhoval do Humpolce!" Dnes se ve městě nachází recesistické muzeum Hliníkárium a pamětní deska věnovaná Hliníkovi. Jejího odhalení se v roce 2002 zúčastnili i autoři filmu Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Samotný akt odhalení provedl osobně pan Zdeněk Srstka, který si na chvíli opět zahrál na Mužíka, mistra z lakovny, a s výkřikem "Hliník se odstěhoval do Humpolce!" provedl odhalení desky. Ve městě se nachází také řada církevních staveb, jako je například farní kostel svatého Mikuláše se zvonicí, evangelický kostel, hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckéh nebo toleranční kostel. Místní židovskou komunitu připomíná synagoga a židovský hřbitov.

Mezi kulturní akce v Humpolci patří hudební festival Bernardfest, folkový festival Folkaliště nebo festival loutkových divadel Humpolecká marioneta.

Instituce v Humpolci:

Městský úřad Humpolec tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Humpolec patří do obvodu Okresního soudu v Pelhřimově. Odvolacím soudem je Krajský soud v Českých Budějovicích.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

V Humpolci se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Kraj Vysočina. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má v Humpolci kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy