Barbados

21. 10. 2016 13:13
Barbados je ostrovní království a zároveň nejvýchodnější ostrov na východní hranici Karibiku. Hlavním městem je Bridgetown.
Foto: wikimedia

Základní charakteristika

Ostrov ve tvaru hrušky se nachází v Karibiku asi 850 km severovýchodně od Venezuely a 2500 km jihovýchodně od Miami na Floridě a má rozlohu 430 km².

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Bridgetown
Rozloha: 431 km²
Nejvyšší bod: Mount Hillaby (337  m n. m.)
Časové pásmo: -4
Světadíl: ostrov v Karibiku
Počet obyvatel:  286 000
Hustota zalidnění: 648 ob. / km²
Jazyk: angličtina, různá nářečí
Národnostní složení: černoši afrického původu, míšenci
Náboženství: protestanti (67 %), římští katolíci 4 %, různá další náboženství, bez vyznání 17 %
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 30. 11. 1966 (nezávislost na Velké Británii)
Měna: barbadoský dolar

Historie prvotního osídlení Barbadosu začíná někdy kolem roku 1623 př. n. l. v Port St. Charles, kde byly objeveny důkazy o osídlení. Prvními obyvateli byli Arawakové, kteří sem připluli v kánoích až z Venezuely a vybudovali svá obydlí podél pobřeží. Tito lidé byli zemědělci, pěstovali bavlnu, kukuřici, cassavu, buráky a papáju. Pro obživu také rybařili a k tomu používali harpuny, sítě a háky. V roce 1200 byli Arawakové přemoženi karibskými indiány, kteří byli vyšší a silnější a byli to kanibalové. Zajímavá je zmínka z roku 1596, kdy tito lidé zajali a snědli celou posádku francouzské lodi. Portugalci přišli na Barbados na své cestě do Brazílie.

Objevitel Pedro a Campos pojmenoval ostrov Los Barbados, což znamená „ti s vousy“ – patrně podle toho, že kořeny fíkovníků, kterých tu vždy bylo spousta, rostou nad zemí a připomínají plnovous. V roce 1492 převzali ostrov do své nadvlády Španělé, kteří původní obyvatele uvrhli do otroctví. Otroctví spolu s neštovicemi a tuberkulózou přinesly konec a postupné vymření karibských indiánů. Španělé nakonec ostrov opustili a odešli za vidinou větších karibských ostrovů, takže Barbados zůstal volný pro kohokoli, kdo by jej chtěl kolonizovat. První anglická loď připlula na ostrov 14. května 1625 pod velením kapitána Johna Powella a ostrov byl převeden pod vládu krále Jamese I. V únoru 1627 potom připlul na ostrov kapitán Henry Powell spolu s 80 osadníky a 10 otroky, aby se tu usadil. Po čase tu založili a vyhlásili parlamentní demokracii, která byla v té době třetí ve světě. Tito lidé měli dobré finanční zázemí a spojení s Anglií, proto země prosperovala. Postupně se kácely lesy, aby se mohl pěstovat tabák a bavlna. Během 30. let 17. stol. přišla na řadu cukrová třtina. Pěstování tabáku, bavlny a třtiny záviselo na smlouvách se služebnictvem – bílí osadníci, kteří se chtěli na ostrov přistěhovat, museli podepsat smlouvu s majitelem plantáže na 5 - 7 let.

Na ostrov byli deportováni rovněž trestanci. Potenciální obchod s otroky a cukrem formovali holandští obchodníci, kteří zásobovali Barbados a jeho požadavky na pracovní síly otroky ze Západní Afriky – Sierry Leone, Guineje, Ghany, Nigerie a Kamerunu. V letech 1644 - 1700 ovládal Barbados karibský trh s cukrem. Koncem 17. stol. postihly Barbados přírodní katastrofy, jako např. epidemie sarančat, požár města Bridgetown nebo hurikán. V roce 1668 přišlo období velkého sucha, které zruinovalo některé plantážníky, a následující nadměrný déšť jen prohloubil jejich problémy. Přes to všechno to bylo období, kdy trh s cukrem a otroky vzkvétal. Ovšem jen do roku 1720, kdy je předstihla Jamajka.

Po zrušení otroctví v roce 1834 mnoho nových obyvatel ostrova využilo příležitostí ke vzdělání, které na ostrově měli, a po skončení studia chtěli něco víc, než byla práce na třtinových polích. Někteří získali práci v kancelářích a v různých jiných zaměstnáních. V roce 1961 byla Barbadosu Anglií uznána autonomie, v roce 1966 byla vyhlášena jeho nezávislost.

Hospodářství

Nejdůležitějšími pro ekonomiku země jsou turistický ruch a zemědělská výroba – pěstování cukrové třtiny, výroba cukru a rybolov.

Obyvatelstvo a náboženství

Na ostrově žije asi 290 000 obyvatel, z nichž 80% je afrického, 4% evropského původu, zbytek jsou míšenci. Velkou roli hraje náboženství, působí zde přes 100 náboženských sekt. Asi 70 % obyvatel se hlásí k anglikánské církvi, velké zastoupení má římskokatolická církev, metodisté, baptisté, je tu i menší židovská a muslimská komunita. 

Politický systém

Zajímavosti

Potomci bílých otroků a najímaných dělníků (říkalo se jim „červené nohavice“) žijí na ostrově dodnes, spolu s černou populací ostrova, nejvíce v St. Martin´s River a v některých oblastech na východním pobřeží. Byli také doby, kdy tito lidé žili v jeskyních této oblasti

Barbados je nezávislým členem Britského společenství, je to konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem. Hlavou státu je anglická královna, zastoupená generálním guvernérem; stát řídí premiér spolu se zvolenou vládou. Soudní systém je nezávislý.

Dovolená a cestování

Na západním pobřeží se táhnou pláže s bílým pískem, jejichž krásu zdůrazňuje zelenomodrá barva Karibiku, říká se mu „platinové pobřeží“. Korálové útesy, lemující hranice ostrova, jsou dokonalým místem ke šnorchlování a potápění. Jsou tu pláže s bílým pískem a mezi nejkrásnější patří Paynes Bay, Brandons, Mullins Bay, Folkestone a Heywoods. Na severovýchodě je oblast známá jako Scotland District, kde nejvyšší hora Mt Hillaby dosahuje výšky 340 m. Na ostrově je také mnoho jeskyní a podzemních jezer, které jsou zásobárnou pitné vody ostrova, nejznámější jeskyní je Harrison´s Cave.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy