reklama
 
 

Penzijní připojištění, státní příspěvek, změny

AKTUALIZOVÁNO 1. 3. 2017
Penzijní připojištění je forma spoření na stáří, podporovaná státem formou příspěvků a daňových úlev.

Doplňkové penzijní spoření je nový název pro penzijní připojištění, nyní označované také jako třetí pilíř penzijního systému. Tento způsob spoření na stáří podporuje stát formou příspěvků a daňových úlev. Cílem je získat další zdroj příjmů v důchodovém věku vedle státního důchodu, jehož výše má kvůli stárnutí populace klesat.

Vstup do penzijního připojištění je dobrovolný, případná účast nemá vliv na výši státního důchodu z takzvaného průběžného pilíře.

Základem spoření jsou pravidelné měsíční příspěvky. K tomu, co účastník spoření zaplatí ze svého, náleží státní podpora.

Kromě toho lze získat i příspěvek na penzijní připojištění jako benefit od zaměstnavatele. Díky daňovým úlevám je to výhodnější, než kdyby zaměstnanci o stejnou částku zvýšil mzdu.

Další zhodnocení slibují penzijní fondy díky podílu na jejich ročním zisku. V praxi ale dosud v praxi dosahovaly jen minimálních výnosů - je to důsledek přísné regulace, která jim neumožňovala riskantnější investice.

Třetí pilíř důchodů

Systém penzijního připojištění funguje i po startu důchodové reformy od roku 2013. Stal se takzvaným třetím pilířem, zákon o něm nově hovoří jako o doplňkovém penzijním spoření.

Současní účastníci byli "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstanou zachovány veškeré současné výhody, například každoroční garance návratnosti vložených prostředků, a státní příspěvek.

Noví zájemci už mohou vstupovat jen do takzvaných účastnických fondů. Ty dostaly větší možnosti pro investování a mohou tedy dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.

Státní podpora penzijního připojištění

Zpřísnila také pravidla pro státní podporu penzijního připojištění. Od roku 2013 ji dostane jen ten, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 korun. Dříve stačilo pro minimální státní podporu ukládat 100 korun měsíčně.

Příjemnou změnou je, že maximální výše státního příspěvku se zvýšila ze 150 na 230 korun. Zároveň se však zvýšila hranice pro jeho získání - dříve šlo maximum od státu získat za 500 korun, od roku 2013 je k tomu zapotřebí dvojnásobná úložka.

Odpočet penzijního připojištění od základu daně

Od roku 2013 se změnila také pravidla pro odečet zaplacených příspěvků od daňového základu. Nově si lze odečíst příspěvky v rozmezí od 12 do 24 tisíc korun. Prvních dvanáct tisíc odečíst nelze, protože už je stát jednou "odměnil" přímým příspěvkem.

Počínaje rokem 2017 se daňové výhody zvyšují. Od daňového základu půjde odečítat až dvojnásobek předchozího stavu.

Změnu ale využijí jen ti, kteří si do penzijní společnosti posílají výrazně nadprůměrné příspěvky - více jak dva tisíce korun měsíčně. Takových lidí je podle statistiky Asociace penzijních společností ČR jen zhruba 2,5 procenta z asi 4,5 milionu, kteří si na důchod spoří.

Od daňového základu se u spoření na důchod nadále mohou odečítat příspěvky nad 1000 korun měsíčně (protože do této hranice je pokrývá státní příspěvek). Zatímco dosud šly odečítat příspěvky ve výši maximálně 12 tisíc korun ročně, nově to bude 24 tisíc korun. Maximální roční daňová úspora tak může dosáhnout 3600 korun ročně (15 procent z 24 tisíc).

Kdo chce využít státní výhody na maximum, měl by si tedy od ledna posílat pravidelně 3000 korun měsíčně.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama