Penzijní připojištění, státní příspěvek

Aktualizováno 1. 3. 2021 21:51
Penzijní připojištění je forma spoření na stáří, podporovaná státem formou příspěvků a daňových úlev.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Doplňkové penzijní spoření je nový název pro penzijní připojištění, označované také jako třetí pilíř penzijního systému. Tento způsob spoření na stáří podporuje stát formou příspěvků a daňových úlev. Cílem je získat další zdroj příjmů v důchodovém věku vedle státního důchodu, jehož výše má kvůli stárnutí populace klesat.

Vstup do penzijního připojištění je dobrovolný, případná účast nemá vliv na výši státního důchodu z takzvaného průběžného pilíře.

Základem spoření jsou pravidelné měsíční příspěvky. K tomu, co účastník spoření zaplatí ze svého, náleží státní podpora.

Kromě toho lze získat i příspěvek na penzijní připojištění jako benefit od zaměstnavatele. Díky daňovým úlevám je to výhodnější, než kdyby zaměstnanci o stejnou částku zvýšil mzdu.

Další zhodnocení slibují penzijní fondy díky podílu na jejich ročním zisku. V praxi ale dosud dosahovaly jen minimálních výnosů - je to důsledek přísné regulace, která jim neumožňovala riskantnější investice.

Třetí pilíř důchodů

Systém penzijního připojištění funguje i po startu důchodové reformy od roku 2013. Stal se takzvaným třetím pilířem, zákon o něm nově hovoří jako o doplňkovém penzijním spoření.

Současní účastníci byli "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstanou zachovány veškeré současné výhody, například každoroční garance návratnosti vložených prostředků, a státní příspěvek.

Noví zájemci už mohou vstupovat jen do takzvaných účastnických fondů. Ty dostaly větší možnosti pro investování a mohou tedy dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.

Státní podpora penzijního připojištění

Zpřísnila také pravidla pro státní podporu penzijního připojištění. Od roku 2013 ji dostane jen ten, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 korun. Dříve stačilo pro minimální státní podporu ukládat 100 korun měsíčně.

Příjemnou změnou je, že maximální výše státního příspěvku se zvýšila ze 150 na 230 korun. Zároveň se však zvýšila hranice pro jeho získání - dříve šlo maximum od státu získat za 500 korun, od roku 2013 je k tomu zapotřebí dvojnásobná úložka.

Odpočet penzijního připojištění od základu daně

Zaplacené příspěvky si lze odečíst od základu daně. Limit pro tento odpočet stoupá - počínaje příjmy za rok 2017 - na dvojnásobek, tedy na 24 tisíc korun ročně.

V praxi si tak lze odečíst příspěvky v rozmezí od 12 do 36 tisíc korun. Prvních dvanáct tisíc odečíst nelze, protože už je stát jednou "odměnil" přímým příspěvkem.

Na samotném penzijním připojištění (doplňkovém penzijním spoření) tak člověk může dostat od státu až 6360 korun za rok (součet daňové úlevy a státního příspěvku).

 

Právě se děje

Další zprávy