Prvního ledna 2014 začala platit zcela nová úprava soukromého práva, zejména nový občanský zákoník. Nový předpis má být systematičtější, přehlednější a modernější než jeho předchůdce (podle kritiků je však naopak mnohdy zbytečně podrobný, používá archaické výrazy a přerušuje dosavadní kontinuitu soudních "výkladů" zákona).

Zákoník mimo jiné posiluje smluvní volnost a svobodu vůle nad zbytečnými formalitami. Odstraňuje také komplikovanou dualitu hlavně mezi občanským a obchodním zákoníkem. Přestože i dříve platilo, že tím hlavním byl občanský zákoník, v praxi řadu situací - například smluv - upravovaly oba. Role občanského zákoníku jako kodexu soukromého práva tak ještě posílila. Speciální úprava pro některé oblasti nicméně zůstala - například zákoník práce, autorský zákon nebo zákon o obchodních korporacích. I nadále platí, že občanský zákoník jim je nadřazen, pokud neobsahují odlišnou úpravu.

Aktuální úplné znění: Nový občanský zákoník

Smlouvy, předsmluvní odpovědnost

Ubývá případů právního jednání, kdy zákon požaduje přesné formální požadavky. Současně se sjednotila dřívější dvojkolejná úprava - typicky kupní smlouvy - daná občanským i obchodním zákoníkem.

Zákoník výslovně zmiňuje takzvanou předsmluvní odpovědnost. Zjednodušeně řečeno: Pokud jednání o smlouvě dospějí tak daleko, že se její uzavření jeví jako vysoce pravděpodobné, a jedna ze stran najednou "cukne", aniž má pro to "spravedlivý důvod", může po ní druhá strana chtít náhradu škody.
Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany musí sdělit všechny "skutkové a právní" okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí. Pokud vám tedy protistrana něco podstatného zamlčí, může za to nést odpovědnost.

Spotřebitelská práva

Občanský zákoník na mnoha místech posiluje práva spotřebitelů (ačkoliv kritici varují, že jinde naopak dosavadní pravidla rozvolňuje).

Jedno z důležitých ustanovení se týká smluv uzavřených adhezním způsobem - tedy předem připravených "formulářů", jaké spotřebitelům dávají k podpisu zejména velké společnosti. Pokud tato smlouva obsahuje doložku, "která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech", je doložka neplatná.
Jestliže lze tuto doložku přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je platná jen tehdy, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

Kdo se ve smlouvě zaváže k něčemu, co je v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla protistrana, bude se moci za určitých okolností domáhat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu.

Nemovitosti, nájem bytu

Mění se pravidla pro zvyšování nájemného. Pokud se strany na zvyšování nedomluví ve smlouvě (nebo jej naopak nevyloučí), bude možné nájemné jednostranně změnit až do tržní výše. Toto navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, však nesmí být vyšší než 20 procent.

Nájemce dostane možnost pronajmout část bytu jiné osobě bez souhlasu pronajímatele, jestliže v bytě sám trvale bydlí a jestliže tuto změnu majiteli nahlásí. Stejně tak má právo chovat v bytě zvíře, pokud tím pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu nezpůsobí obtíže nepřiměřené poměrům v domě.

Důležitou změnou je návrat k pravidlu, že stavba je součástí pozemku. Pokud i po lednu zůstanou vlastníci odlišní, získají vzájemně předkupní právo.

Dědění

V závěti je nově možné uvést podmínku (například úspěšné ukončení studia) či příkaz (například opravit zděděný dům nebo povinnost postarat se o psa) pro získání dědictví. Zákoník nicméně stanoví několik výjimek, zejména týkající se uzavírání, trvání nebo ukončení manželství.

Zmenší se "povinný díl", který musí dostat takzvaní nepominutelní dědici - potomci zůstavitele - nehledě na obsah závěti. Nezletilý potomek má právo na tři čtvrtiny podílu, který by dostal při dědění ze zákona (dosud šlo o celý podíl). Zletilý potomek má nově nárok jen na čtvrtinu zákonného dědického podílu (dosud polovinu).

Rozšiřuje se okruh osob dědících takzvaně ze zákona. Nově jde o praprarodiče nebo sestřenice a bratrance.

Dosud platilo, že dědic odpovídá za dluhy zůstavitele jen do hodnoty nabytého majetku. Nově na něj dluhy přejdou v plném rozsahu, ručí za ně tedy i svým vlastním majetkem. Zákoník nicméně dává možnost, jak toto přísnější pravidlo omezit.

Svéprávnost

Plnou svéprávnost bude moci získat i nezletilá osoba, které je alespoň 16 let, pokud je schopna se sama živit a obstarávat si své záležitosti. I šestnáctiletý tak bude moci například podnikat.

Zákoník ruší dosavadní možnost zbavit člověka svéprávnosti (způsobilosti k právním úkonům). Nově bude možné svéprávnost pouze omezit, a to vždy nejvýše na tři roky.

Rodičovství, osvojení, manželé

Doba pro popření otcovství se prodlouží z dnešních tří do šesti let od narození dítěte.

Zákoník stanoví, že osvojitel je povinen informovat dítě o tom, že bylo osvojeno, a to nejpozději do zahájení školní docházky. Současně výslovně umožňuje i osvojení zletilé osoby.

Ten z manželů, který je vlastníkem nemovitosti, se bude muset zdržet všeho, co by mohlo ohrozit rodinnou domácnost. Bez písemného souhlasu druhého z manželů nesmí nemovitost například prodat či zastavit. Zájem rodiny a dětí tedy bude mít přednost před právem na majetek.

Rozvedený manžel už nebude moci expartnera s dětmi vystěhovat z bytu či domu, pokud jim nezajistí odpovídající náhradní bydlení.

Náhrada újmy

Zásadní změna čeká spory o náhradu za ublížení na zdraví či usmrcení. Místo dosavadních tabulek bude vše záviset na úvaze soudce. Náhradu nemajetkové újmy budou přitom moci kromě poškozeného požadovat například i jeho příbuzní. "Odškodnění" mohou oproti letům předcházejícím nové úpravě vzrůst až několikanásobně.

Nový občanský zákoník potěšil i lidi, kteří chtěli náhradu za zničenou věc. Dříve měl občan v zásadě nárok na cenu opravy, obvykle sníženou o část odpovídající stáří nahrazované věci. Nově může nárokovat i výdaje na obnovení nebo nahrazení funkce poškozené věci.

Speciální situací je případ, kdy někdo poškodí cizí věc ze svévole nebo škodolibosti. Hrozí mu, že bude muset zaplatit takzvanou cenu zvláštní obliby, která může být výrazně vyšší než tržní cena.

Posílila také práva klientů cestovních kanceláří. Pokud cestovní kancelář zásadně nedodrží své závazky, musí lidem zaplatit nejen skutečně vzniklou škodu (například dodatečné výdaje) nebo třeba vrátit cenu zájezdu, ale také případně nahradit nemajetkovou újmu za narušení dovolené.