Obchodní zákoník

Aktualizováno 8. 3. 2021 20:24
Obchodní zákoník byl počátkem roku 2014 nahrazen zákonem o obchodních korporacích a novým občanským zákoníkem.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) byl počátkem roku 2014 nahrazen zákonem o obchodních korporacích a novým občanským zákoníkem. Zákon o obchodních korporacích se věnuje především úpravě obchodních společností a družstev, část obchodního zákoníku upravující závazkové vztahy byla přesunuta do nového občanského zákoníku.

Obchodní zákoník upravoval oblast obchodního práva, které je součástí práva soukromého, a obsahoval specifika majetkových vztahů mezi podnikateli. Obecným právním předpisem soukromého práva je občanský zákoník a obchodní zákoník představoval nejvýznamnější zvláštní právní předpis (lex specialis) k občanskému zákoníku.

Obchodní zákoník se skládal ze čtyř částí. Obecná ustanovení (§1 až §55) definovala základní pojmy včetně podnikání zahraničních osob, obchodního rejstříku, účetnictví podnikatelů a hospodářské soutěže. Část druhá (§56 až §260) se věnovala obchodním společnostem (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost) a družstvu a část třetí pak obchodním závazkovým vztahům (§261 až §755). Ustanovení společná, přechodná a závěrečná tvořila část poslední.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy