V posledních letech se úrokové sazby ČNB drží na historickém minimu. Od 29. června 2012 činí dvoutýdenní repo sazba 0,50 %, diskontní sazba 0,25 % a lombardní sazba 1,50 %. Předtím (od května 2010 do konce června 2012) jsme zaznamenali dosud nejdelší období, po které centrální banka sazby nezměnila.

Úrokové sazby patří mezi základní nástroje měnové politiky centrální banky, která má především zabezpečovat cenovou stabilitu. Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky půjček i zhodnocení vkladů. Nižší základní sazby obvykle vedou ke zlevnění úvěrů komerčních bank. Lidé tak zaplatí nižší úroky například u hypoték a dalších půjček, na druhou stranu se jim méně výhodně úročí vklady například na spořicím účtu.

ČNB stanovuje tři úrokové sazby – repo sazbu, lombardní sazbu a diskontní sazbu.

Hlavním měnovým nástrojem centrální banky je repo sazba, kterou ovlivňuje množství peněz v ekonomice. Banka stahuje měnu z oběhu prodejem svým cenných papírů (nebo pokladničních poukázek) a naopak ji do oběhu uvolňuje nákupem stejných cenných papírů.

Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů. Centrální banka díky této sazbě může regulovat oběh peněz. Zvýšením lombardní sazby dochází ke zdražení peněz a banky si půjčují méně. Taková měnová politika centrální banky se pak označuje jako restriktivní. Opakem je snížení sazby, při kterém jde o expanzivní politiku.

ČNB dává také bankám možnost uložit u ní bez zajištění svou přebytečnou likviditu. Depozita jsou úročená diskontní sazbou.

Z výše vyjmenovaných sazeb je nejnižší diskontní sazba a nejvyšší sazba lombardní. Tyto tři sazby se od sebe obvykle liší o jeden procentní bod (pokud však repo sazba není jednoprocentní nebo nižší) a pohybují se současně.