Úrokové sazby ČNB

17. 7. 2012 14:00
Úrokové sazby patří mezi základní nástroje měnové politiky centrální banky, která má především zabezpečovat cenovou stabilitu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

V posledních letech se úrokové sazby ČNB drží na historickém minimu. Od 29. června 2012 činí dvoutýdenní repo sazba 0,50 %, diskontní sazba 0,25 % a lombardní sazba 1,50 %. Předtím (od května 2010 do konce června 2012) jsme zaznamenali dosud nejdelší období, po které centrální banka sazby nezměnila.

Úrokové sazby patří mezi základní nástroje měnové politiky centrální banky, která má především zabezpečovat cenovou stabilitu. Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky půjček i zhodnocení vkladů. Nižší základní sazby obvykle vedou ke zlevnění úvěrů komerčních bank. Lidé tak zaplatí nižší úroky například u hypoték a dalších půjček, na druhou stranu se jim méně výhodně úročí vklady například na spořicím účtu.

ČNB stanovuje tři úrokové sazby – repo sazbu, lombardní sazbu a diskontní sazbu.

Hlavním měnovým nástrojem centrální banky je repo sazba, kterou ovlivňuje množství peněz v ekonomice. Banka stahuje měnu z oběhu prodejem svým cenných papírů (nebo pokladničních poukázek) a naopak ji do oběhu uvolňuje nákupem stejných cenných papírů.

Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů. Centrální banka díky této sazbě může regulovat oběh peněz. Zvýšením lombardní sazby dochází ke zdražení peněz a banky si půjčují méně. Taková měnová politika centrální banky se pak označuje jako restriktivní. Opakem je snížení sazby, při kterém jde o expanzivní politiku.

ČNB dává také bankám možnost uložit u ní bez zajištění svou přebytečnou likviditu. Depozita jsou úročená diskontní sazbou.

Z výše vyjmenovaných sazeb je nejnižší diskontní sazba a nejvyšší sazba lombardní. Tyto tři sazby se od sebe obvykle liší o jeden procentní bod (pokud však repo sazba není jednoprocentní nebo nižší) a pohybují se současně.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Británie chce příští rok zakázat vstup trestaným unijním občanům

Británie chce od 1. ledna příštího roku zakázat vstup na své území všem občanům Evropské unie odsouzeným k více než ročnímu trestu vězení. Podle britských médií by po konci brexitového přechodného období pro občany EU platila stejně přísná pravidla, jako pro zbytek světa. O návrhu ministryně vnitra Priti Patelové bude ve čtvrtek jednat britský parlament.

Do konce přechodného období, které skončí 31. prosince, platí pravidla z doby britského členství v unii a tak země může jejím občanům včetně Čechů zamítnout vstup jen ze závažných důvodů. Podle nově navrhovaného řešení by do Británie od příštího roku nesměli občané EU odsouzení k delšímu než ročnímu trestu odnětí svobody nebo osoby, které v posledním roce spáchaly trestný čin.

Britský plán má však jednu trhlinu. Počítá totiž s využitím Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS). Pokud se ale nepodaří Londýnu s Bruselem uzavřít dohodu o budoucích vztazích, nebude k němu mít Británie přístup. Řešením by mohl být přístup k informacím díky členství v Interpolu.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Vydavatelství Mafra se musí omluvit Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky

Vydavatelství Mafra se musí omluvit bývalému ministrovi vnitra Milanu Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky. Rozhodl o tom ve čtvrtek pravomocně pražský městský soud. Ze znaleckých posudků totiž vyplynulo, že politik zaplatil zhruba běžnou částku. Omluva musí vyjít na první straně deníku Mladá fronta Dnes i na webu iDnes.cz. 

"Je to nepravdivé tvrzení, což bylo bezpečně zjištěno v odvolacím řízení," uvedl v odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad. Články pak podle něj navodily pocit, že Chovanec získal velmi levně byt a prodávající za to získali možnost ucházet se o státní zakázky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy