Povinnost zimních pneumatik v Evropě

Aktualizováno 30. 4. 2020 8:00
Povinnost jezdit na zimních pneumatikách neexistuje jen v České republice. Kde v Evropě je nutné mít na autě zimní přezutí? A co se vůbec u našich sousedů za zimní pneumatiku považuje. Jak zní doporučení výrobců a jak vybrat vhodné zimní pláště.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Radek Pecák

Zimní typ pneumatiky je speciálně navržen pro použití v zimě, na sněhu a ledu, při nízkých teplotách. Vyznačuje se hlubším vzorkem s výraznějšími zářezy v běhounu, jemnými štěrbinami (lamelami), což mechanicky zlepšuje její záběrové schopnosti na sněhu nebo ledu, a pak také speciální směsí, jež je navržena tak, aby zlepšila záběr a optimálně fungovala při nízkých teplotách.

Pneumatiky testované výrobci jako zimní jsou označeny tzv. alpským symbolem (horský štít s vločkou uprostřed). V létě takové pneumatiky fungují výrazně hůře, mají horší jízdní vlastnosti na suchu a většinou i mokru a obvykle rovněž trpí větším opotřebením než letní pláště. Proto se použití zimních pneumatik obecně v létě nedoporučuje, zákon ho nicméně nezakazuje.

Povinnost jezdit na zimních pneumatikách neexistuje jen v České republice, ale i dalších evropských zemích.

Co nařizuje česká legislativa

České zákony předepisují použití zimních pneumatik od 1. listopadu do 31. března, pokud je na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, případně to lze s ohledem na klimatické podmínky očekávat.

Jako adekvátní náhrada zimní pneumatiky se dá podle našich předpisů považovat i pneumatika celoroční a také terénní. Zimní nebo adekvátní pneumatika v tomto období navíc musí mít hloubku vzorku minimálně čtyři milimetry (v létě stačí 1,6 mm). Použití zimních plášťů může místně nařídit také dopravní značka C 15 "Zimní výbava", která platí nezávisle na ročním období.

Zimní obutí v Evropě

Předpisy týkající se zimní výbavy se mohou lišit. Například v Německu musí mít řidič na autě pneumatiky označené alpským symbolem, hloubka dezénu ale může být jen 1,6 mm. Stejně tak se v rámci Evropy liší časové okno, kdy zákon použití zimních plášťů předepisuje. V některých státech, zejména těch na jihu Evropy, nejsou zimní pneumatiky povinné, případně se nařízení liší i podle provincií, jako třeba v Itálii.

Alpské země

Rakousko. Povinná zimní výbava je v Rakousku povinná od 1. listopadu do 15. dubna. Řidičům, kteří na zasněžených rakouských vozovkách používají letní pneumatiky, hrozí pokuta ve výši pět tisíc eur. Hloubka vzorku zimní pneumatiky musí být minimálně 4 mm a je povinné je používat na všechna čtyři kola. Použití sněhových řetězů je povoleno při dodržení rychlosti maximálně 40 km/h, vjezd do některých horských oblastí může být dokonce povolen pouze s nimi.

Německo. Zimní pneumatiky musí řidiči používat na všech čtyřech kolech, minimální hloubka vzorku je 1,6 mm, doporučeny jsou však 4 mm. Nezbytné je, aby se na obutí vašeho vozu nacházel již zmíněný alpský symbol. Použití zimních pneu je v Německu povinné bez ohledu na datum v případě, že je silnice pokryta sněhem, ledem nebo sněhovou břečkou. Tedy pokud nasněží v září či v květnu, na "letňákách" nikam nejezděte. Nesplnění daných náležitostí vás bude stát 60 eur.

Při použití sněhových řetězů, které mohou být povinné při extrémních klimatických podmínkách, je povolená maximální rychlost max. 50 km/h.

Švýcarsko. V další alpské zemi není používání zimních pneumatik nařízeno. Řidič je však odpovědný za dopravní nehodu způsobenou kvůli používání letních pneumatik, za které je považována pneumatika s dezénem nižším než 4 mm. Švýcarsko povoluje sněhové řetězy, v některých horských oblastech je jejich použití dokonce povinné.

Ve Francii není zimní výbava taktéž povinná, existují však úseky s patřičnou dopravní značkou, kterými s letními pneumatikami neprojedete.

V Itálii není ustanovena žádná obecná povinnost. Zimní pneumatiky ale mohou být lokálně nařízeny speciálními značkami mezi 15. listopadem a 31. březnem. V Údolí Aosty (na malém autonomním území na severu) jsou povinné mezi 15. říjnem a 15. dubnem.

Velká Británie a země Beneluxu

V Nizozemí a Lucembursku i Belgii je používání zimních pneumatik doporučené. Ve Velké Británii povinnost zimních pneumatik neexistuje.

Střední Evropa

 V sousedním Polsku naopak používání zimních pneumatik není povinné. Na Slovensku je povinnost použití zimní výbavy stanovena od 15. listopadu do 31. března a platí i pro cizince. Minimální hloubka vzorku zimních pneumatik je 3 mm. Do Maďarska je pak nutno vzít s sebou sněhové řetězy, bez nichž nemusíte být do země vpuštěni. Zimní pneumatiky jsou však pouze doporučeny, resp. povinné jen v označených úsecích.

Pobaltské země

Ve všech třech pobaltských zemích je používání zimních pneumatik povinné. V Litvě to je od 10. listopadu do 1. dubna, v Estonsku od 1. prosince do 1. března a v témže rozmezí v Lotyšsku, s dezénem minimálně 3 mm. Ve všech třech zemích se opatření vztahují i na turisty.

Trochu jiná jsou ale doporučení výrobců

Výrobci obecně doporučují, aby se zimní pneumatiky začaly používat ve chvíli, kdy nejnižší teplota klesne pod sedm stupňů Celsia, a naopak: jakmile teploty během dne již pod tuto hranici neklesají, je čas přezout na letní pláště. Některé nezávislé testy tuto poučku vyvracejí. Například brzdná dráha na suchu je lepší na letních pneumatikách i při teplotách okolo nuly.  

Jak vybrat zimní pneumatiku?

Dobrým vodítkem při výběru jsou zejména nezávislé testy velkých autoklubů (ADAC) a významných časopisů (například německého Auto Bildu a Auto motor und sportu). Pneumatiky se testují na sněhu, mokru, i suchu, hodnotí se jejich jízdní vlastnosti, dosažené brzdné dráhy, často i opotřebení a vliv na spotřebu paliva. Jednotlivé parametry pak vstupují do celkové známky s různou vahou. Nejdůležitější bývá hodnocení na sněhu a mokru, protože nejvýrazněji ovlivňuje jízdní bezpečnost. Takové podmínky ostatně i nejlépe odpovídají současným klimatickým podmínkám. V severských státech se proto často používají jiné pláště, které bývají vybaveny hřeby nebo speciální směsí do ještě nižších teplot.

Při výběru je vhodné zvážit, jak a kde s autem jezdíte. Pro obyvatele Krkonoš je podstatné chování a záběr na sněhu, v řadě dalších oblastí je naopak významnější chování na mokru. Pro ty, co jezdí celý rok po Praze nebo v Brně a okolí (a nenajedou toho mnoho), představuje zajímavou alternativu celoroční pneumatika. Vyhnou se s ní rovněž pravidelnému přezouvání.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem o další dva týdny

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších 14 dní, rozhodla ve středu podle informací České televize vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do Evropské unie takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Rakušan před středečním zasedáním kabinetu navrhoval jejich prodloužení o 30 dní, k aktuálnímu prodloužení se zatím nevyjádřil.

Režim, na česko-slovenské hranici platí, může fungovat podle schengenských pravidel nejdéle půl roku, tedy do konce března. Opatření podle Rakušana zafungovalo, daří se i diplomatická jednání, která mají migraci omezit, například tlak na Srbsko, aby harmonizovalo vízovou politiku se zeměmi Evropské unie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

PPF prodala v Rusku s miliardovou ztrátou obchodní a administrativní centrum

Investiční skupina PPF prodala letos na podzim v Rusku společnost Fantom, což představuje obchodní centrum v Astrachani a také administrativní komplex Comcity v Moskvě. Z obou transakcí PPF předpokládá ztrátu dohromady zhruba 104 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč). Firma to uvedla ve zprávě o výsledcích za letošní první pololetí. PPF tak pokračuje v prodeji svého majetku, jehož hodnotu pošramotila ruská invaze na Ukrajinu, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN), který na obchody upozornil.

Stoprocentní podíl ve společnost Fantom prodala PPF v září za 62 milionů eur, z transakce očekává ztrátu 14 milionů eur. V říjnu se PPF dohodla na prodeji komplexu Comcity a akvizici menšinového podílu v hypotečním fondu Imperial Fund registrovaném v USA. Celková hodnota transakce je 175 milionů eur, způsobí ztrátu přibližně 90 milionů eur. Dokončení výměny aktiv u druhého z obchodů je podmíněno řadou kroků, které se ještě neuskutečnily. "Finalizujeme kompletní odchod z ruského trhu," řekl HN mluvčí PPF Leoš Rousek.

PPF a její společnost Home Credit už dříve ohlásily odchod z ruského bankovního trhu. Počátkem září oznámily, že dokončily prodej svého zbývajícího podílu 49,5 procenta v ruské Home Credit & Finance Bank (HCFB) včetně některých dceřiných společností. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina individuálních investorů. Podle pololetních výsledků za většinový podíl 50,5 procenta v ruských aktivitách PPF obdržela 382 milionů eur a zbývající podíl byl oceněn na 149 milionů eur. Celková čistá ztráta z prodeje ruských aktivit činila 900 milionů eur.

Zdroj: ČTK
Další zprávy