Povinnost svícení na cestách

Aktualizováno 23. 5. 2020 10:10
Povinnost denního svícení na silnicích a dálnicích je v evropských zemích většinová, přesto však existují země, v nichž tomu tak není.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Radek Pecák

Povinnost denního svícení na silnicích a dálnicích je v evropských zemích většinová, přesto však existují země, v nichž tomu tak není. Upraveny jsou také podmínky, za nichž řidiči musejí světla rozsvítit.

Povinnost denního rozsvěcení světel na cestách není pro řidiče automobilu (pozor, motocyklisté by si své povinnosti měli raději ověřit, například zde) vyžadována v těchto zemích - Albánii, Belgii, Bělorusku, Řecku, Nizozemsku, Irsku, Lucembursku, Moldavsku, Maltě, Španělsku, Turecku a Velké Británii. V dalších zemích je svícení za určitých podmínek povinné.

Liší se doba, po kterou je svícení povinné, a úseky. Povinnost svítit celý rok a všude platí v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Estonsku, Finsku, Islandu, Litvě, Lotyšsku, Makedonii, Norsku, Polsku, Slovensku, Slovinsku, Srbsku a Švédsku.
V Itálii, Rumunsku, Rusku a Maďarsku platí povinnost svícení celoročně pouze mimo obce a na dálnicích, v Portugalsku pouze v určitých úsecích. Ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku je svícení po celý rok doporučeno (ve Francii platí povinnost svícení mimo obytné zóny, v Německu je povinnost pro motorky a mopedy). Bulharsko a Chorvatsko zase stanoví povinnost svítit pouze v rozmezí 1. listopadu až 31. března.

Paragraf 32 zákona o provozu na pozemních komunikacích, který pojednává o osvětlení vozidel, najdete zde.

Pokuty

Pokuty za nesvícení jsou v Evropě nejčastěji stanoveny mezi 15 a 60 eury. V Česku se sankce pohybují do maximální výše dvou tisíc korun (bloková pokuta). Porušení ustanovení o osvětlení vozidla patří mezi méně závažné přestupky, v jejich případě ministerstvo dopravy připravuje snížení sankce, konkrétně o pětistovku na 1500 korun. Závažné přestupky však budou postihovány tvrději.

Systém denního svícení

Řidičům povinnost denního svícení do jisté míry usnadňuje fakt, že od února 2011 musí být všechny nově schvalované typy aut v EU povinně vybaveny systémem denního svícení. Použití těchto denních světel je povoleno jako alternativa k potkávacím světlům za předpokladu dostatečně dobré viditelnosti. Kamenem úrazu může být, že řidič zapomene a s denními světly jede i za šera, případně v přítmí podzemních garáží, kdy v obou případech riskuje, neboť vůz v tomto případě obvykle není zezadu osvětlen.

Celá řada aut je ale již dnes v základu vybavena samočinným přepínáním denního svícení a potkávacích světel (poloha ovladače Auto), velice časté je i automatické přepínání mezi dálkovými a potkávacími světly.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Bývalý hongkongský magnát stráví šest let za mřížemi, kritizoval Čínu

Soud v Hongkongu poslal do vězení na pět let a devět měsíců bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie, který patří k největším hongkongským kritikům Číny. Soud ho již dříve shledal vinným z podvodu. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch se jedná o odplatu čínských úřadů za podporu prodemokratického hnutí v bývalé britské kolonii.

Soud Laie uznal vinného z podvodů, ve kterých figurovaly jeho společnosti, a to včetně vydavatelství známého liberálního deníku Apple Daily. Lai je ve vězení od konce roku 2020, protože byl odsouzen za nedovolené shromažďování.

Soudce, který vydal nový rozsudek, uvedl, že odsouzení bývalého magnáta není útokem na svobodu tisku. Jiného názoru jsou ale lidskoprávní organizace, podle kterých soud nedodržoval práva obžalovaného. "Kriminální případ vypracovaný Pekingem proti Jimmymu Laiovi je odplata proti vedoucímu stoupenci demokracie a svobody tisku v Hongkongu," uvedla Maya Wangová z organizace Human Rights Watch.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Končí šéf nakladatelství Penguin Random House, koupi rivala mu zakázal soud

Po neúspěšném pokusu o spojení s rivalem končí ve funkci Markus Dohle, ředitel největšího vydavatelského domu na světě Penguin Random House. Jak píše agentura AP, odchází ke konci roku. "Po téměř 15 letech v představenstvu předávám otěže," uvedl. Rozhodl se tak poté, co americký soud firmě minulý měsíc zakázal, aby za 2,18 miliardy dolarů, v přepočtu 54 miliard korun, koupila konkurenční nakladatelství Simon & Schuster.

V ostře sledovaném antimonopolním případu soudkyně dala za pravdu ministerstvu spravedlnosti USA, které plánovanou fúzi zažalovalo z obav, že drasticky sníží konkurenci na knižním trhu a povede k nižším honorářům pro autory. Toto úsilí za Penguin Random House vedl právě nyní končící šéf Markus Dohle. Nahradí jej o šest let mladší manažer indického původu Nihar Malaviya, který ho dosud zastupoval a měl na starost americkou divizi.

Čtyřiapadesátiletý Dohle ve firmě pracoval od roku 1994, smlouvu měl do prosince 2025. Jeho odchod potvrdila německá mediální společnosti Bertelsmann, jež Penguin Random House vlastní. "Mrzí nás jeho rozhodnutí odejít. Pod jeho vedením se firma zaměřovala na růst a ziskovost. Knižní divize má dnes více než dvojnásobný obrat a čtyřnásobný zisk, než když nastupoval," doplňuje Christopher Mohn, předseda dozorčí rady Bertelsmannu.

Bertelsmann se ve smlouvě zavázal, že v případě neúspěchu fúze zaplatí majiteli Simon & Schuster, což je firma Paramount Global, pokutu okolo 200 milionů dolarů, to znamená pět miliard korun, doplňuje deník New York Times. Další nemalé výdaje bude mít vlastník Penguin Random House s uhrazením nákladů obhajoby proti žalobě ze strany ministerstva spravedlnosti.

Zdroj: AP
před 50 minutami

Příbuzní úřednice zastřelené na pracovišti na Vinohradech chtějí po státu deset milionů korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.

"Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života," řekl deníku právník pozůstalých Jiří Matzner. Rodina chce od státu také doplatit asi 150 000 korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.

Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz. Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692 000 korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy