Parkování v evropských metropolích

25. 10. 2011 18:32
Za kolik zaparkujete v evropských metropolích?
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČRO

Každá cesta do zahraničí a návštěva některého velkoměsta s sebou přináší nutnost někde zaparkovat svoje vozidlo. Jaké jsou ceny v zahraničí? Vězte, než nejvíce dáte za parkování v Oslu a Kodani, nejméně naopak v Lisabonu či Bruselu.

V norské metropoli přijde jednodenní parkování na v průměru 1500 korun, v Kodani pak o tři stovky méně. Přes tisíc korun stojí jednodenní stání také v centru Londýna.

Další západoevropské země se pohybují v rozmezí od 600 do tisíce korun. V Amsterdamu stojí jedno parkovací místo zhruba 980 korun na den, stejně jako ve Vídni. O něco levnější je stání ve švýcarském Curychu a Ženevě či finských Helsinkách, kde přijde na 780 až 800 korun. O dalších sto až sto padesát korun je parkování levnější v Hamburku, Frankfurtu, Paříži či Madridu.

Na opačné straně žebříčku 50 nejdražších parkovacích míst na světě jsou z evropských velkoměst Milán, Řím, Berlín, Mnichov a Dublin, kde přijde parkování od zhruba 460 korun na den (Milán) do zhruba 520 (Mnichov). V Moskvě a Stockholmu stojí parkování zhruba 580 korun, v Athénách cca 640 korun, v Kyjevě asi 540 korun a Tel Avivu 520 korun. Nejlevnější parkování ze západoevropských metropolí je pak v Lisabonu (cca 330 korun), Glasgowě (350 korun) a Bruselu (400 korun).

Ve středo- a východoevropských zemích je parkování o poznání levnější. V Praze činí poplatek za jednodenní parkování 380 korun, v Bratislavě asi 180 korun, ve Varšavě o trochu víc než 200 korun a v Budapešti necelých 300 korun. V Záhřebu přijde parkování na asi 190 korun, Bukurešti 75, Podgorici 240, Sofii 260 a Bělehradě 180. Z pobaltských měst je nejdražší parkování v Tallinnu (360 korun), následovaném Vilniusem a Rigou (obě zhruba 175 korun).

 

Právě se děje

před 35 minutami

Putin odvolal jednoho ze svých nejvlivnějších poradců, měl na starosti vztahy s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin uvolnil z funkce dlouholetého poradce Vladislava Surkova, který se zabýval i vztahy s Ukrajinou. 

Surkov podle agentury AFP odchází poté, co dvacet let pracoval na vybudování takzvané řízené demokracie. Tento pětapadesátiletý funkcionář patřil k nejvlivnějším poradcům Putina, kterého jednou nazval i "poslem božím".

Agentura Reuters poznamenala, že post Putinova poradce pro záležitosti Ukrajiny by po Surkovovi měl nyní převzít zástupce šéfa prezidentské administrativy Dmitrij Kozak, který se na Ukrajině narodil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy