Jan Kohout

1. 7. 2013 23:10
Jan Kohout je český politik, diplomat a člen ČSSD. V letech 2009 až 2010 byl ministrem zahraničí Fischerovy vlády. V období červenec 2013 až leden 2014 zastával stejný post v Rusnokově kabinetu.
Jan Kohout
Jan Kohout | Foto: Ludvík Hradilek

Jan Kohout je český politik, diplomat a člen
ČSSD. V letech 2009 až 2010 byl ministrem zahraničí Fischerovy vlády. V období červenec 2013 až leden 2014 zastával stejný post v Rusnokově kabinetu. Bez důvěry Poslanecké sněmovny se úřednický kabinet ocitnul v demisi. Nahradila ho až Sobotkova vláda v lednu 2014. Na ministerstvu Kohouta vystřídal Lubomír Zaorálek za ČSSD.

Životopis Jana Kohouta

Jan Kohout vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, poté pracoval v Ústavu mezinárodních vztahů. V letech 1986 až 1989 byl členem KSČ, v roce 1995 vstoupil do ČSSD.

Dále působil v odboru mezinárodních organizací a odboru OSN na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. V letech 1995 až 2000 pracoval jako vedoucí Stálé mise ČR při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizací. Po návratu na ministerstvo působil na pozici politického ředitele a v roce 2002 se stal prvním náměstkem ministra zahraničí.
Mezi lety 2004 až 2007 byl velvyslancem ČR při Evropské unii.

Po pádu vlády Stanislava Grosse byl kandidátem ČSSD na post předsedy vlády. Tuto nabídku však nakonec odmítl a vrátil se na pozici náměstka ministra zahraničí.

V roce 2009 se stal místopředsedou a ministrem zahraničí kabinetu Jana Fischera, který nahradil vládu Mirka Topolánka. Do této pozice ho nominovala ČSSD. V roce 2010 neúspěšně kandidoval v senátních volbách v Praze 6.

O tři roky později přijal nabídku Jiřího Rusnoka na post ministra zahraničí v jeho úřednické vládě.

Jan Kohout se narodil v roce 1961. Je rozvedený, má dvě děti.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Šestnáct lidí a dvě firmy čelí obžalobě kvůli daňovým únikům za čtvrt miliardy

Obžalobu na 16 lidí a dvě firmy podal v pátek olomoucký krajský státní zástupce kvůli daňovým únikům za 250 milionů korun. Uvedla to na svém webu Česká televize. V kauze figuruje opavská společnost FAU, která obchodovala s minerálními oleji a jako důsledek činnosti státních úřadů skončila v konkurzu. Případem se bude zabývat olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě.

"Dnešního dne byla podána obžaloba pro daňové úniky ve výši čtvrt miliardy korun. Obžalováno bylo 16 fyzických a dvě právnické osoby," uvedl Studený. Obžalovaní jsou jako organizovaná skupina. Upřesnil, že se obžaloba týká obchodů FAU s.r.o.

Trestní stíhání policie zahájila v roce 2018. Nynější obžalované tehdy obvinila z toho, že v roce 2013 uměle vytvořili řetězec firem, aby se vyhnuli zaplacení DPH z obchodu s pohonnými hmotami.

FAU je v konkurzu. Státní úřady na ni v roce 2016 vydaly zajišťovací příkazy za stovky milionů korun s odůvodněním, že se zapojila do karuselového podvodu. NSS ale v roce 2019 dospěl k závěru, že celníci neměli pro tak velký zákrok dost silný důvod. Společnost následně uspěla s několika žalobami proti rozhodnutí a postupům finanční správy a celníků.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy