reklama
 
 

NATO tvrdě odsoudilo Rusko. I Zeman za Česko odsoudil nezákonnou anexi Krymu

11. 7. 2018
"Je to jednotná pozice všech spojenců," potvrdil Stoltenberg na tiskové konferenci postoj NATO vůči Rusku.

Brusel - Tvrdě kritický postoj vůči Rusku přijalo jednotně NATO na svém středečním summitu v Bruselu. Závěrečné komuniké, se kterým souhlasila česká strana pod vedením prezidenta Miloše Zemana, odsuzuje Rusko za "nezákonnou anexi Krymu a destabilizaci východní Ukrajiny".

"Euroatlantické bezpečnostní prostředí je méně stabilní a méně předvídatelné v důsledku nezákonné a nelegitimní anexe Krymu a pokračující destabilizaci východní Ukrajiny."

"Agresivní akce Ruska, včetně hrozby silou a použití síly pro dosažení politických cílů, ohrožují alianci, podrývají euroatlantickou bezpečnost a na pravidlech založený mezinárodní pořádek," říká pak dokument obecně o ruské zahraniční politice.

"Je to jednotná pozice všech spojenců," potvrdil Stoltenberg na tiskové konferenci postoj NATO vůči Rusku.

Summit, který bude ve čtvrtek pokračovat kromě jiného jednáním s Ukrajinou a Gruzií, ale vedle vnějších hrozeb řeší i jeden vnitřní problém. A tím je podle evropských spojenců nepředvídatelný postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ani summit v Bruselu podle diplomatů neodpoví na základní otázku, zda Donald Trump skutečně považuje NATO za organizaci, která vedle Evropy stejně dobře slouží i zájmům USA.

Trump: Dáváte málo!

Trump spojence kritizuje za nízké výdaje na obranu. Přímo v Bruselu ale znovu potvrdil, že tuto otázku propojuje s kritikou obchodní a ekonomické politiky Evropské unie.

Před dosednutím na letiště v Bruselu Trump na twitter napsal: "Evropská unie americkým farmářům, zaměstnancům a společnostem znemožňuje podnikání v Evropě, ale pak chtějí abychom je radostně chránili prostřednictvím NATO, a hezky za to platili."

Už v dějišti summitu pak Trump evropské spojence kvůli nízkým obranným výdajům označil za "delikventy" a adresně se zaměřil na Berlín. "Německo je zajatcem Ruska, protože z Ruska dostává tolik energie. USA těžce platí za obranu Německa před Ruskem. Ale Německo pak ročně platí miliardy a miliardy dolarů Rusku," kritizoval Trump během snídaně s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem fakt, že Německo kupuje ruský plyn a plánuje výstavbu dalšího plynovodu Nord Stream 2.

Během včerejšího plenárního jednání měl Trump podle agentury Reuters spojence vyzvat, aby své výdaje na obranu zvýšily na 4 procenta HDP.

Čím Trump opět překvapí?

O Trumpově nepředvídatelnosti pak vypovídá i fakt, že podle českých diplomatických zdrojů to byla americká delegace při NATO v Bruselu, kdo nejvíce tlačil, aby závěrečné komuniké bylo hotovo a schváleno jednotlivými delegacemi ještě před samotným jednáním.

Snížilo se tím totiž riziko, že prezident Trump by mohl do nehotového textu zasahovat a případně si vynutit změny. Nebo by dokonce dokument odmítl podepsat, jak se stalo po nedávném summitu G7 v Kanadě.

V pozadí Trumpovy kritiky je jeho přesvědčení, že právě Německo je zodpovědné za americký deficit v obchodní bilanci z EU. A že Berlín je obchodním a ekonomickým soupeřem USA, ale německé výdaje na obranu činí jen 1,2 procenta HDP. Hluboko pod aliančním závazkem 2 procent.

Ze strany spojenců byla v Bruselu vidět snaha přesvědčit Trumpa, že NATO na jeho kritiku reaguje a zlepšuje svoji platební morálku. Jens Stoltenberg zdůraznil, že propad výdajů se zastavil a všechny země NATO naopak už začaly své výdaje na obranu zvyšovat. 

"V minulém roce jsme viděli napříč Evropou a Kanadou největší nárůst obranných výdajů za celou generaci,"uvedl Stoltenberg. Zatímco v roce 2014 dávaly pouze tři členské země na obranu 2 procenta HDP, letos už by to mělo být osm států. V absolutních číslech to znamená, že od roku 2014 navýšili Evropané a Kanada vojenské výdaje o 87 miliardy dolarů.

"Vyšli jsem z období, kdy jsme 25 let škrtali. Ale teď jen v příštím roce výdaje zvýšíme o 11 procent a do roku 2024 od 80 procent," uvedla německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová

Kanadský premiér Justin Trudeau, který do Bruselu dorazil z Lotyšska, oznámil, že jeho země navýší počet svých vojáků v misích ve východní Evropě a posílí vedení aliančního kontingentu (o síle 1100 vojáků) právě v Lotyšsku. Z Bratislavy pak v e středu do Bruselu přišla zpráva, že slovenská vláda rozhodla o nákupu amerických stíhaček F-16.

Ale ani tyto pozitivní signály směrem k americkému prezidentovi nemohou zakrýt obrovskou nervozitu Evropy a Kanady, s čím Trump ještě může přijít.

Závěrečné komuniké při tom obsahuje podstatné závazky, které kromě jiného odpovídají na dva základní Trumpovy požadavky, aby spojenci zvýšili výdaje a aby se NATO více zapojilo do boje proti terorismu.

NATO včera potvrdilo plán ze summitu ve Walesu v roce 2014, že v horizontu deseti let, tedy do roku 2024, členské země navýší své výdaje k hranici 2 procent HDP. Za Česko měl tento závazek během jednání hlav států potvrdit prezident Miloš Zeman.

V protiteroristické agendě NATO odsouhlasilo novou misi v Iráku pro výcvik tamních ozbrojených sil. Mělo by se řádově jednat o 500 a 600 vojáků, kteří budou pomáhat s přípravou iráckých jednotek tak, aby se zamezilo možnému návratu Islámského státu či vzniku nových teroristických skupin.

Rovněž v Afghánistán NATO navýší svoji finanční i lidskou účast, tamní spojenecký kontingent by se měl rozrůst ze současných 13000 na 16 000 vojáků.

NATO ve svém komuniké dále posvětilo plán "4 x 30", jehož rámci chce mít aliance do roku 2020 v pohotovosti 30 mechanizovaných praporů, 30 bojových letek a 30 bojových námořních lodí připravených zasáhnout do 30 dní.

Tento plán, který NATO poprvé představilo už před dvěma měsíci, vznikl na přímé přání Washingtonu, konkrétně ministra obrany USA Jamese Mattise.

Na řadě je Makedonie

Velmi významným výsledkem summitu, zakotveným ve společném komuniké, je rozhodnutí zahájit přístupové rozhovory s Makedonií, která by pak podle české diplomacie mohla už letos na konci roku dostat pozvání ke vstupu do NATO.

"Pokud bychom hodnotili komuniké, tak to vypadá na úspěšný summit. Jenže teď ještě uvidíme, jak bude vypadat druhé dějství příští týden v Helsinkách," potvrdil jeden z českých diplomatů na závěr středečního jednání v Bruselu, že přes dosavadní pozitivní vyznění summitu je uvnitř NATO velká nejistota.

Příští pondělí se Trump na svém prvním bilaterálním oficiálním jednání setká v Helsinkách s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Před odletem z Washingtonu při tom Trump prohlásil, že ve srovnání se summitem NATO a páteční návštěvou Velké Británie může být jeho jednání s Putinem tou "nejsnadnější" zastávkou jeho evropské cesty.

autor: Daniel Anýž | 11. 7. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama