Umělá inteligence

14. 10. 2011 15:32
Umělá inteligence je věda zabývající se tvorbou inteligentních zařízení.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Pojem umělá inteligence (UI, anglicky AI) se vztahuje buď přímo k zařízením vykazujícím známky inteligentního chování, nebo k oboru informatiky, který se je snaží vytvářet. Když s výrazem v roce 1956 přišel americký vědec a informatik John MacCarthy, definoval jej jako vědu a techniku zabývající se tvorbou inteligentních zařízení.

Celý vědní obor vychází z předpokladu, že výsadní lidskou schopnost - inteligenci - je možné simulovat i ve stroji. Tato domněnka však vyvolává filosofické otázky o samotné povaze lidské mysli a naráží na etické problémy vytváření umělých bytostí. Umělá inteligence se tak stala předmětem sporů i optimistickým náhledem do budoucnosti a dnes je významnou součástí oblasti technologií, kde pomáhá řešit ty nejnáročnější úkoly.

Historie

Myšlenky o inteligentních strojích se objevovaly už v antické mytologii, v devatenáctém se staly běžnou součástí literatury, ale až v padesátých letech dvacátého století se umělá inteligence vymezila jako vědní obor.

Jeho předmět vymezila konference na prestižní americké univerzitě Dartmouth College v létě 1956, které se zúčastnili například John McCarthy, Marvin Minsky, Allen Newell nebo Herbert Simon. Se svými studenty na ní vytvořili několik programů, jež řešily slovní úlohy v algebře, ověřovaly různé logické teorie a dokázaly mluvit anglicky.

Inspirací pro jejich práci byla výpočetní teorie matematika Alana Turinga, jež předpokládala, že pomocí kombinací jedniček a nul lze nasimulovat libovolný matematický akt. Tentýž vědec v roce 1950 představil test, který má za cíl prověřit, jestli se nějaký systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně.

Vývoj v dalších letech směle pokračoval a narušilo ha až britské a americké zrušení dotací v roce 1974. Období zvané zimou umělé inteligence však skončilo začátkem osmdesátých let, kdy expertní systémy s analytickými schopnostmi dosáhly komerčního úspěchu. Japonská pátá generace počítačů pak přesvědčila obě zmíněné vlády, aby začaly více dotovat akademické prostředí.

Úspěchy umělé inteligence

V devadesátých letech už se UI využívala v logistice, lékařské diagnostice či při dobývání znalostí z databází. První celebritou mezi inteligentními stroji se však stal až počítač Deep Blue, který v roce 1997 v partii šachů porazil světového šampiona Garry Kasparova.

Dalším všeobecně známým počítačem je Watson sestrojený firmou IBM. Ten v únoru 2011 vyhrál speciální díl soutěže Jeopardy! (americká obdoba Riskuj), kde výrazným rozdílem porazil dosavadní šampiony Brada Ruttera a Kena Jenningse.

Turingův test

Cílem tohoto testu je prověřit, zda se nějaký systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně. Probíhá tak, že do oddělených místností umístíme testujícího, předmět zkoumání a libovolného dalšího člověka. Testující poté klade otázky, na něž náhodně odpovídají buď počítač či dotyčný člověk, a pokud nerozpozná, s kým zrovna komunikuje, splňuje daná inteligence Turingův test.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův sociální a klimatický balík

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření. Balík počítá s výdaji ve výši zhruba 430 miliard dolarů, které chce vláda použít například na snižování uhlíkových emisí. Na ekologická opatření je vyčleněno 374 miliard dolarů (devět bilionů Kč) a vláda plánuje zavést či zvýšit podporu pro nákup elektromobilů či instalaci solárních panelů a větrných elektráren.

Plánují se také daňové úlevy pro jadernou energetiku či technologie zachycování oxidu uhličitého. Dalších 64 miliard dolarů chce administrativa utratit ve zdravotnictví. Nový zákon umožňuje vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by podle navrhovatelů mohlo vést k výrazným úsporám.

Plán počítá s dodatečnými příjmy či úsporami ve výši až 740 miliard dolarů v příštích deseti letech. Balík zavádí novou daň se sazbou 15 procent pro firmy s ročním ziskem nad jednu miliard dolarů. Odhadovaný výnos za deset let je 258 miliard dolarů. Dalších 70 miliard dolarů by do státní kasy měla přinést během deseti let nová daň ze zpětného odkupu akcií. Úspory realizované v programu Medicare pak Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhaduje na 288 miliard dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy