reklama
 
 

Klimatizace

23. 7. 2013
V České republice nebývají tropické teploty po celý rok, na rozdíl od jižních států nebo USA nemají klimatizace takovou tradici.

Klimatizační zařízení slouží k pozměnění stavu teploty a vlhkosti na lokalizovaném, uzavřeném místě. K dispozici jsou mobilní (ale hlučnější) a split klimatizace, umístěné napevno a pracující tišeji.

Rozšíření klimatizace závisí na převažujícím podnebí. V bohatých státech, které se nacházejí blíž tropickému a subtropickému pásu, jsou často klimatizace používány i v domácím prostředí, zatímco v regionech mírného pásu, jako je Česká republika, se vyskytují hlavně na pracovištích, v průmyslových závodech a dalších místech, kde běžně dosahuje teplota vyšších hodnot v důsledku zahřívání.

Ceny klimatizací se podle rozměrů a výkonu pohybují v řádech tisíců korun. Alternativou jsou větráky.

Zdravotní bezpečnost

Používání klimatizace je spojeno s výstrahou před zdravotními riziky. Doporučuje se, aby teplota, kterou vytváří klimatizace uvnitř uzavřeného prostoru, nebyla nižší o více než pět až sedm stupňů oproti venkovní teplotě. Byť k tomu horké počasí a vysoké teploty lákají, je třeba najít kompromis. Prudké střídání teplot může mít za následek oslabení imunity organismu a snadné onemocnění.

Důležitá je také údržba zařízení, aby nepodporovaly rozvoj mikroorganismů v uzavřeném prostoru. Aby klimatizace plnila účel, je třeba odvlhčovat výparník.

Moderní klimatizace často nabízejí i funkci filtrace vzduchu, při němž se proudící vzduch zbavuje prachu, bakterií či alergenů.

Stále však může způsobovat vysušování kůže a očí.

Historie technologie klimatizace

S procesem změny vnitřní teploty vzduchu se setkáváme už v starověkém Egyptě, Indii nebo Číně. Zásadní poznatek přinesli v roce 1758 Benjamin Franklin a cambridgský profesor John Hadley, kteří testovali odpařování s cílem zjistit, jak rychle může pomoci k ochlazení objektu. Při vypařování je přitom zásadní vysoce těkavá kapalina, např. alkohol.

Ve třicátých letech 19. století si nechal patentovat doktor John Gorrie přístroj na výrobu ledu, jehož součástí bylo vytváření studené vzduchu k udržování kostek ledu v pevném skupenství.

Za otce klimatizací lze považovat Willise Carriera, který sestavil svůj prototyp v roce 1902 pro newyorskou tiskárnu. Zařízení vyfukovalo vzduch přes zchlazení cívky a zajišťovalo stabilní teplotu a vlhkost - snažil se tím zároveň zabránit krabacení papíru a slití inkoustu.

S pojmenováním klimatizace přišel Stuart Cramer několik roků po Carrierovi a zahrnul do procesu klimatizace vodní páru.

Do domácnosti se poprvé dostala v roce 1914, ale šlo o ojedinělé případy. Až ve třicátých letech se objevily malé a přenosné přístroje, které se daly umístit do okenního rámu, spolu s tím se klimatizace dostala do automobilů. Skutečný rozmach zažily osobní klimatizace v Americe v padesátých letech

   
reklama
Související články
   
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama