Nejvyšší kontrolní úřad

22. 2. 2012 16:42
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislým kontrolním orgánem ČR, který dohlíží na hospodaření se státními prostředky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) je nezávislým kontrolním orgánem ČR, který dohlíží na hospodaření se státními prostředky. Tento dohled zahrnuje kontrolu účetnictví orgánů státní správy, rozpočtu, hospodaření České národní banky a zadávání státních zakázek.

Právě kontrola legitimity zadávání státních zakázek je nejvíce mediálně známou činností NKÚ. Jeho pravomocí je výsledky výběrových řízení rušit, pokud nebyly splněny zákonné podmínky, anebo zakázat realizování zakázky přidělené neoprávněně bez výběrového řízení.

Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu se v březnu 2013 stal jeho dosavadní viceprezident Miloslav Kala (ČSSD).

Kauza František Dohnal

Samotný úřad se stal předmětem kontroly parlamentu, protože poslancům se nelíbilo jeho hospodaření pod vedením Františka Dohnala. Diskutovaný byl pronájem sídla a skladových prostor úřadu v Praze. František Dohnal byl nařčen, že z peněz NKÚ hradil výdaje své manželce, která ho doprovázela na služebních cestách. Poprvé se dostal do úzkých v roce 2009, když Kárná komora došla k závěru, že se dopustil trestného činu, když si nechal od úřadu financovat užívání tří aut a dvou bytů.

Tato obvinění nicméně padla v době, kdy se NKÚ zabýval kontrolními případy, které se dotýkaly některých poslanců a členů vlády. Celý spor se v uceleném přehledu jeví být spíše bojem o politický vliv v NKÚ.

Složení úřadu

Úřad je veden prezidentem. Dalšími orgány jsou viceprezident, kolegium tvořené prezidentem, viceprezidentem a dalšími 15 členy úřadu, dále ještě senáty tvořené minimálně 3 členy a Kárná komora NKÚ.

Prezidenta a viceprezidenta jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny prezident republiky, a to na 9 let. Ostaní členy volí na základě doporučení prezidenta NKÚ Poslanecká sněmovna na neomezenou dobu. Ta je může také odvolat, obvykle na návrh Kárné komory NKÚ. Ta zasedá ve složení; prezident úřadu a dva soudci Nejvyššího soudu.

Existence NKÚ má podklad v Ústavě ČR a jeho strukturu a činnost upravuje zákon č. 166/1993.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy