Nejvyšší kontrolní úřad

22. 2. 2012 16:42
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislým kontrolním orgánem ČR, který dohlíží na hospodaření se státními prostředky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) je nezávislým kontrolním orgánem ČR, který dohlíží na hospodaření se státními prostředky. Tento dohled zahrnuje kontrolu účetnictví orgánů státní správy, rozpočtu, hospodaření České národní banky a zadávání státních zakázek.

Právě kontrola legitimity zadávání státních zakázek je nejvíce mediálně známou činností NKÚ. Jeho pravomocí je výsledky výběrových řízení rušit, pokud nebyly splněny zákonné podmínky, anebo zakázat realizování zakázky přidělené neoprávněně bez výběrového řízení.

Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu se v březnu 2013 stal jeho dosavadní viceprezident Miloslav Kala (ČSSD).

Kauza František Dohnal

Samotný úřad se stal předmětem kontroly parlamentu, protože poslancům se nelíbilo jeho hospodaření pod vedením Františka Dohnala. Diskutovaný byl pronájem sídla a skladových prostor úřadu v Praze. František Dohnal byl nařčen, že z peněz NKÚ hradil výdaje své manželce, která ho doprovázela na služebních cestách. Poprvé se dostal do úzkých v roce 2009, když Kárná komora došla k závěru, že se dopustil trestného činu, když si nechal od úřadu financovat užívání tří aut a dvou bytů.

Tato obvinění nicméně padla v době, kdy se NKÚ zabýval kontrolními případy, které se dotýkaly některých poslanců a členů vlády. Celý spor se v uceleném přehledu jeví být spíše bojem o politický vliv v NKÚ.

Složení úřadu

Úřad je veden prezidentem. Dalšími orgány jsou viceprezident, kolegium tvořené prezidentem, viceprezidentem a dalšími 15 členy úřadu, dále ještě senáty tvořené minimálně 3 členy a Kárná komora NKÚ.

Prezidenta a viceprezidenta jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny prezident republiky, a to na 9 let. Ostaní členy volí na základě doporučení prezidenta NKÚ Poslanecká sněmovna na neomezenou dobu. Ta je může také odvolat, obvykle na návrh Kárné komory NKÚ. Ta zasedá ve složení; prezident úřadu a dva soudci Nejvyššího soudu.

Existence NKÚ má podklad v Ústavě ČR a jeho strukturu a činnost upravuje zákon č. 166/1993.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy