Jiří Wolker

1. 7. 2014 0:55
Proslulý český autor proletářské poezie z dvacátých let minulého století Jiří Wolker byl členem Devětsilu a Literární skupiny.
Foto: Michal Maňas, zdroj: Wikimedia

Životopis


Jiří Wolker se narodil v březnu 1900 v Prostějově. Byl synem v měšťanské rodině, otec pracoval v bance, dospíval tedy v blahobytu. Když začínal s psaním během gymnaziálních studií, používal pseudonym J. Ker. Vysokou školu odešel studovat do Prahy, konkrétně šlo o obor práv na Karlově Univerzitě. Navštěvoval i některé přednášky na Filosofické fakultě. V této době se rovněž aktivně pokouší prosadit v tisku, přispívá do časopisů Kmen, Cesta, Den, Orfeus, Červen nebo Pramen. Je autorem jak teoretických a kritických textů, tak vlastní umělecké tvorby.

Základní údaje

Narození: 29. března 1900, Prostějov

Úmrtí: 3. ledna 1924, Prostějov

Ve dvacátých letech se stal členem dvou kulturních uskupení. V roce 1920 vznikl Devětsil, do něhož vstoupil v březnu 1922 a řadil se tak k autorům jako Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval nebo Vladislav Vančura. Ve svých začátcích se uskupení avantgardních umělců vyjadřovalo k sociální nerovnosti, a to třeba podporou proletářského umění. Jiří Wolker je ve svých nemnoha výtvorech charakterizován jako zásadní představitel tohoto směru v českém prostředí. Později Devětsil zrodil vlastní český směr poetismus. Sám Wolker pro neshody z uskupení vystoupil po necelém roce. Souběžně byl jeden rok angažován v Literární skupině situované na Moravu. Ta vydávala periodikum Host, do něhož Wolker přispíval.

Utichly továrny, utichly ulice, usnuly hvězdy okolo měsíce a z města celého v pozdní ty hodiny nezavřel očí svých jenom dům jediný, očí sých ohnivých, co do tmy křičí, že za nimi uprostřed strojů, pák, kotlů a železných tyčí dělníků deset své svaly železem propletlo, aby se ruce a oči jim změnily ve světlo. 'Antoníne, topiči elektrárenský, do kotle přilož!' " z básně Balada o očích topičových

Jiří Wolker

V listopadu 1921 mu lékaři diagnostikovali tuberkulózu, k onemocnění angínou a nachlazením byl náchylný už během mladických pobytů na skautských táborech. Zdravotní stav se zhoršil v březnu 1923, musel přerušit veškerou práci a léčit se v tatranském sanatoriu. Několikaměsíční pobyt se mu prodloužil do konce roku, kdy se k tuberkulóze přidal zánět mozkových blan a několik dní po Novém roce 1924 zemřel.

V roce 1921 Jiří Wolker vstoupil do KSČ, jako autor tak byl po únorovém převratu 1948 často využíván pro proletářskou propagandu.

V prostějovském muzeu a galerii se v současnosti nachází stálá expozice zachycující Wolkerův krátký život.


Dílo Jiřího Wolkera

Literát se nedožil ani čtyřiadvaceti let, soupis jeho tvorby je tak značně stručný, na druhou stranu jeho publikované věci získali pozitivní odezvu ještě za jeho života. Od roku 1920 připravoval básnickou sbírku Host do domu, která vyšla knižně v roce 1921. Soubor je rozdělen do tří částí, v nichž lze nalézt vývoj od dětství přes dospívání k dospělosti. V první nazvané Chlapec autor navozuje uvolněnou atmosféru sebe jako dítěte, v druhém oddílu Ukřižovaná srdce se pouští do vyjádření podoby a podstaty sociálních nevyvážeností a v poslední části s názvem Host do domu se vyjadřuje k lásce k životu a štěstí skrz křesťanský soucit.

Přehled nejdůležitějších děl

Básnická tvorba: Těžká hodina, Host do domu, Svatý Kopeček

Zatímco Host do domu měl ještě prostý lyrický optimismus, v druhé sbírce Těžká hodina už je angažovanější, volá po nadosobní zodpovědnosti a práci člověka, která převažuje nad nesmrtelností. Vyšla na podzim 1922 s obálkou od Josefa Čapka a mluvilo se o ní jako o nejlepším básnickém díle tohoto roku. Sbírku tvoří 22 epických básní.

Zde leží Jiří Wolker, básník, jež miloval svět, a pro spravedlnost jeho chtěl se bít, dřív však než mohl srdce své k boji vytasit, zemřel mlád dvacet čtyři let!" epitaf

Jiří Wolker

Do mezidobí mezi tyto dvě sbírky můžeme samostatně vytknout rozsáhlou báseň Svatý Kopeček, která jinak bývá řazena do výběru Hostu do domu. Wolker ji publikoval v časopise Červen, má 140 veršů a vychází z jeho zkušeností při prázdninových pobytech, které ho spojovaly s tímto místem u Olomouce. Zachycuje posun od spokojenosti vycházející z možností samotné osoby ke kolektivnímu smyslu.

Mimo básnickou tvorbu ještě vytvořil divadelní soubor Tři hry, napsal několik pohádek a nedokončil román Polární záře.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Druhý start ve finále SP střelci Nepejchalovi nevyšel

Druhý start ve finále Světového poháru českému sportovnímu střelci Filipu Nepejchalovi tolik nevyšel. Vítěz třípolohové střelby z malorážky dnes v Číně obsadil čtrnácté místo ve vzduchové pušce.

Dvacetiletý český talent tentokrát v disciplíně, v níž už dvakrát vyhrál soutěž Světového poháru včetně letošního triumfu v Mnichově, porazil jediného soupeře. S kvalifikačním nástřelem 620,8 bodu jej téměř pět bodů dělilo od postupu do osmičlenného finále.

Soutěž ovládl indický střelec Divjanš Singh Panvar, který teprve před měsícem oslavil sedmnácté narozeniny, o jedinou desetinu bodu před Istvánem Pénim z Maďarska.

před 50 minutami

Podíleli se na ochraně ohrožených gepardů, íránský soud je poslal na dlouhé roky do vězení za špionáž

Íránský soud vyměřil tresty odnětí svobody v délce šesti až deseti let šesti ochráncům přírody. Byli obviněni ze špionáže. Podíleli se totiž na projektu záchrany v Asii kriticky ohrožených gepardů a používali k jejich pozorování skryté kamery. Informovala o tom dnes agentura AP.

Newyorské centrum zabývající se lidskými právy v Íránu oznámilo, že ochránci byli odsouzeni za kontakty s USA, tedy nepřítelem státu. V téže kauze budou souzeni ještě dva lidé. Ve skupině byl také Kavous Seyed Emami s občanstvím Íránu a Kanady, který zemřel loni v únoru za nejasných okolností ve vězeňské vazbě, kde čekal na soud. Vdově po něm pak Írán po nějaký čas bránil vycestovat ze země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy