Politická kariéra:
Válková byla před rokem 1989 řadovou členkou KSČ. Po listopadu 1989 se angažovala v Občanském fóru.
V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 kandidovala jako nestraník za hnutí ANO Andreje Babiše. Do voleb šla jako dvojka pražské kandidátky. Poslanecký mandát získala a ve Sněmovně po několik měsíců zastávala funkci místopředsedkyně ústavně právního výboru.
Hnutí ANO se ve volbách umístilo na druhé pozici a spolu s vítěznou ČSSD a KDU-ČSL tvoří vládní koalici. Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Bohuslava Sobotky 29. ledna 2014. Helena Válková se stala ministryní spravedlnosti.
Během prvního půl roku na sebe strhla mediální pozornost ve třech případech - při odvolání šéfa Vězeňské služby Petra Dohnala, při sporu s první náměstkyní Hanou Marvanovou a při odvolání náměstka Pavla Šterna. Premiér Bohuslav Sobotka tehdy pohrozil, že v případě dalších problémů bude požadovat změnu ve vedení resortu spravedlnosti.
Po další vlně kritiky a mediální odezvě na její práci podala Válková k 1. březnu 2015 demisi. Okolo jejího odchodu se následně strhla mediální přestřelka - zejména kvůli tomu, zda byla Válková k rezignaci dotlačena, nebo se rozhodla odejít dobrovolně. To tvrdil stranický šéf Andrej Babiš, Válková však kontrovala, že ona sama chtěla ještě dotáhnout mnoho úkolů. Ve funkci ji 12. března 2015 nahradil Robert Pelikán.
Osobní život:
Válková vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze. V letech 1975–1988 působila jako vědecká pracovnice Výzkumného ústavu kriminologického a poté až do roku 1993 Ústavu státu a práva ČSAV. Po roce 1991 také přednášela na Filozofické fakultě UK, kde položila základy výuce sociální práce v trestní justici. Od roku 1993 působila také na Fakultě právnické ZČU v Plzni, kde se stala roku 1998 vedoucí katedry trestního práva. Po kritice poměrů ve vedení školy a kauze tzv. „rychlostudentů“ byla v roce 2009 z funkce na přechodnou dobu odvolána. Z fakulty nakonec sama v roce 2011 pro neshody s vedením odešla. Profesuru trestního práva získala roku 2006 na Trnavské univerzitě.
V roce 1993 založila českou pobočku C. H. Beck, které poté řídila, později se stala šéfredaktorkou programu nakladatelství a odborných časopisů.
Několikrát se účastnila mezinárodních konferencí na téma trestního práva a sama některé organizovala. Dále absolvovala studijní pobyt na Max-Planc-Institut pro zahraniční a mezinárodní trestní právo ve Freiburgu a podílela se na přípravě zákona o soudnictví ve věcech mládeže (č. 218/2003 Sb.).
Helena Válková je vdaná a má jednoho syna.