Televize Nova

13. 10. 2011 10:05
Televize Nova je první a zároveň největší soukromou televizní společností v Česku, kde funguje od roku 1994.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Repro Aktuálně.cz

Televize Nova je první a zároveň největší soukromou televizní společností v Česku. Vysílá od roku 1994. Vznikla v podstatě "na zelené louce" a velmi brzy dosáhla výrazných úspěchů a vysoké sledovanosti.

TV Nova vysílá zejména převzaté pořady zahraniční produkce, ale velmi populární jsou i její vlastní pořady - Expozitura, Ordinace v růžové zahradě, Ulice nebo Comeback.

Kromě TV Nova provozuje její majitel, společnost CME, v Česku ještě kanály Nova Cinema, Nova Sport, Fanda, Smíchov a Telka. 

Současným generálním ředitelem TV Nova je Christoph Mainusch od listopadu 2013.

Vliv TV Nova na televizní trh

Televize Nova ve své době přinesla převratné vizuální standardy, jak v případě televizního zpravodajství, tak upoutávek nebo sebeprezentace. Důraz je kladen na dynamiku a grafiku. V její produkci vznikaly inovativní a oblíbené investigativní pořady a asi do roku 1998 byla velkou výsadou této televize i relativní politická nezávislost.

Stejně jako vzala postupně za své politická nezávislost, došlo několikrát i k překročení etických hranic a z pohledu některých až k výrazné "bulvarizaci" televize. Kapitolou samou o sobě potom byl původní ředitel Vladimír Železný.

TV Nova začala vysílat 4. února 1994, pod licencí, kterou získala společnost CET 21. Start televize byl financován společností CME (Central European Media Enterprises) Ronalda S. Laudera. Na základě dohody CET 21, CME a České spořitelny vznikla Česká nezávislá televizní společnost (ČNTS) řídící televizi.

V dubnu 1999 byl z pozice generálního ředitele a jednatele ČNTS odvolán, na mimořádné valné hromadě, Vladimír Železný. Důvodem bylo převedení práva na nákup programů z ČNTS na jinou společnost. Následně zahájila CME proti Železnému arbitráž.

CET 21 ve spolupráci se společností Česká produkční 2000 získala miliardový úvěr od IPB na rozjezd "nové" televize, která začala v srpnu roku 1999 vysílat z Barrandova - nezávisle na ČNTS.

Došlo k arbitráži mezi CME a Českou republiku kvůli ochraně investic - tu Česko prohrálo a bylo nuceno zaplatit přes deset miliard korun.

V květnu 2003 byl Železný odvolán z funkce ředitele televize; v té době do televize vstoupila skupina PPF Petra Kellnera (stala se nadpolovičním vlastníkem), která do televize přivedla Petra Dvořáka. Ten nahradil odvolaného Železného a oproti očekávání na této pozici zůstal i po následném převzetí televize původními majiteli, skupinou CME.

Během Dvořákova působení v televizi došlo k posílení vlastní dramatické tvorby. Což se ukázalo - po úspěchu seriálů jako Ulice nebo Ordinace v růžové zahradě -jako krok správným směrem. Po jeho odchodu na konci roku 2010 ho v čele CET 21 (a TV Nova, respektive) od ledna 2011 nahradil Jan Andruško, který se v rámci své advokátní praxe podílel již od roku 2005 na některých aktivitách televize, například na její restrukturalizaci, procesu digitalizace, nebo obchodní politice.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Bývalý hongkongský magnát stráví šest let za mřížemi, kritizoval Čínu

Soud v Hongkongu poslal do vězení na pět let a devět měsíců bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie, který patří k největším hongkongským kritikům Číny. Soud ho již dříve shledal vinným z podvodu. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch se jedná o odplatu čínských úřadů za podporu prodemokratického hnutí v bývalé britské kolonii.

Soud Laie uznal vinným z podvodů, ve kterých figurovaly jeho společnosti, a to včetně vydavatelství známého liberálního deníku Apple Daily. Lai je ve vězení od konce roku 2020, protože byl odsouzen za nedovolené shromažďování.

Soudce, který vydal nový rozsudek, uvedl, že odsouzení bývalého magnáta není útokem na svobodu tisku. Jiného názoru jsou ale lidskoprávní organizace, podle kterých soud nedodržoval práva obžalovaného. "Kriminální případ vypracovaný Pekingem proti Jimmymu Laiovi je odplata proti vedoucímu stoupenci demokracie a svobody tisku v Hongkongu," uvedla Maya Wangová z organizace Human Rights Watch.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Končí šéf nakladatelství Penguin Random House, koupi rivala mu zakázal soud

Po neúspěšném pokusu o spojení s rivalem končí ve funkci Markus Dohle, ředitel největšího vydavatelského domu na světě Penguin Random House. Jak píše agentura AP, odchází ke konci roku. "Po téměř 15 letech v představenstvu předávám otěže," uvedl. Rozhodl se tak poté, co americký soud firmě minulý měsíc zakázal, aby za 2,18 miliardy dolarů, v přepočtu 54 miliard korun, koupila konkurenční nakladatelství Simon & Schuster.

V ostře sledovaném antimonopolním případu soudkyně dala za pravdu ministerstvu spravedlnosti USA, které plánovanou fúzi zažalovalo z obav, že drasticky sníží konkurenci na knižním trhu a povede k nižším honorářům pro autory. Toto úsilí za Penguin Random House vedl právě nyní končící šéf Markus Dohle. Nahradí jej o šest let mladší manažer indického původu Nihar Malaviya, který ho dosud zastupoval a měl na starost americkou divizi.

Čtyřiapadesátiletý Dohle ve firmě pracoval od roku 1994, smlouvu měl do prosince 2025. Jeho odchod potvrdila německá mediální společnosti Bertelsmann, jež Penguin Random House vlastní. "Mrzí nás jeho rozhodnutí odejít. Pod jeho vedením se firma zaměřovala na růst a ziskovost. Knižní divize má dnes více než dvojnásobný obrat a čtyřnásobný zisk, než když nastupoval," doplňuje Christopher Mohn, předseda dozorčí rady Bertelsmannu.

Bertelsmann se ve smlouvě zavázal, že v případě neúspěchu fúze zaplatí majiteli Simon & Schuster, což je firma Paramount Global, pokutu okolo 200 milionů dolarů, to znamená pět miliard korun, doplňuje deník New York Times. Další nemalé výdaje bude mít vlastník Penguin Random House s uhrazením nákladů obhajoby proti žalobě ze strany ministerstva spravedlnosti.

Zdroj: AP
před 1 hodinou

Příbuzní úřednice zastřelené na pracovišti na Vinohradech chtějí po státu deset milionů korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.

"Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života," řekl deníku právník pozůstalých Jiří Matzner. Rodina chce od státu také doplatit asi 150 000 korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.

Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz. Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692 000 korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy