Životopis

Narodil se v prosinci 1525 v Praze do rodiny intelektuála Šimona Hájka, který pocházel z bohaté rodiny. Tadeáš získal vzdělání na univerzitách v Praze, Vídni, Bologni a Miláně. Poté se vrátil na pražskou akademii, na níž v roce 1551 získal titul magistra umění.

Mezi lety 1554–1555 přednášel matematiku, věnoval se však i dalším vědám. Roku 1554 ho císař Ferdinand I. povýšil do šlechtického stavu. Poté pracoval jako lékař ve Vídni a v Uhrách jako vojenský lékař ve válce s Turky.

V roce 1571 se stal protomedikem (nejvyšší zemský lékař) Království českého a zároveň byl  Maxmiliánem II. povýšen do rytířského stavu.

Během života se třikrát oženil, měl tři syny a jednu dceru. Věnoval se botanice, astronomii, chemii či překladatelství. Na dvoře Rudolfa II., pro nějž byl osobním lékařem (předtím ošetřoval Maxmiliána II.), působil jako ředitel alchymistických dílen.

Je prvním člověkem, který v tisku publikoval způsob, jak určit polohu hvězd skrze stanovení jejich přesného průchodu poledníkem.

Spolupracoval s Tychem Brahem, který byl pozván do Prahy. Hájek vedl korespondenci s významnými učenci tehdejší doby a napsal řadu odborných spisů v několika odvětvích.

Po Hájkovi je pojmenována planetka 1995 Hajek a měsíční kráter Hagecius, neboť jeho latinské jméno znělo Thaddaeus Hagecius ab Hayek. Zemřel v září roku 1600 v Praze. Jeho pohřbu v Betlémské kapli se zúčastnil i Tycho Brahe.

Dílo Tadeáše Hájka

V roce 1557 mu knižně vyšla jeho zahajovací univerzitní řeč o matematice, která se jmenovala Oratio de laudibus geometriae neboli O chvále geometrie. Hájek je autorem jednoho lékařského spisu z roku 1596, v němž se brání proti obvinění, že na konci svého života praktikoval špatný lékařský postup.

Do oblasti botaniky přispěl překladem Herbáře (1562) od italského lékaře a botanika Pietra Mattioliho. Kniha byla tehdejším bestsellerem v odborné literatuře, což dokazuje 32 tisíc výtisků v italštině a latině. Vyšla s původními dřevořezy, které byly velmi ceněny.

Hájek dílo přeložil volně a cca o čtvrtinu jej zkrátil. Originál měl téměř 500 kapitol, české vydání 408. Překlad je dodnes cenný, neboť jej Hájek doplnil o české čeledi, byť je nomenklatura rostlin místy nejednotná.

Vydal také několik minucií a pranostik, což byly kalendářní příručky. Nacházely se v nich údaje o pohybu planet a informace o tom, v jakých dnech je nejvhodnější zahájit určitý léčebný postup, např. pouštění žilou. Odtud také pochází název děl, protože latinsky se tato procedura nazývá "minutio". V pranostikách se od svých předchůdců lišil v tom, že popíral různé pověry, které byly vysvětlovány magií, jak tomu bylo např. u zatmění Měsíce.

Hájek si vedl letité záznamy o počasí, které zaznamenával do astronomických tabulek, které byly na rozdíl od tehdejších zvyklostí mnohem podrobnější. Do geodézie autor přispěl sestavením plánu Prahy a okolí.

Roku 1585 vydal dílo De Cerevisia eiusque conficiendi ratione, natura, viribus et facultatibus (O pivě a způsobách jeho přípravy, jeho podstatě, silách a účincích). Pivovarnictví považoval za důstojný obor, o němž se učil skrze pozorování sládků. Odborně popsal proces kvašení či definoval tehdejší pivo.

Vydal několik astronomických spisů, v nichž se prezentoval jako racionalista s exaktním přístupem. Jeho nejdůležitějším spisem je dílo z roku 1581, v němž shrnul pozorování komet z let 1577 a 1580.