Steven Spielberg

7. 10. 2011 10:00
Steven Spielberg je jedním z nejvýznamnějších filmových tvůrců. Ať už ho člověk obdivuje či nenávidí, pozice jeho filmů je v dějinách filmu nezastupitelná.
Steven Spielberg.
Steven Spielberg. | Foto: Reuters

Steven Spielberg je jedním z nejvýznamnějších filmových tvůrců. Některými je považován za kýčaře, který je spolehlivým strojem na peníze, jiní jsou jeho nadšenými obdivovateli.

Bez ohledu na stranu, na které člověk stojí, Spielbergovy filmy - Schindlerův seznam, E.T. - Mimozemšťan, Zachraňte vojína Ryana, Mnichov či série o dobrodružstvích Indiana Jonese - mají ve světové kinematografii nezastupitelné místo.

V roce 2012 uvedl do kin film na motivy života amerického prezidenta Abrahama Lincolna. Se s nímke Lincoln slavil úspěch a velké naděje má i na Oscarech. Získal nejvíc - dvanáct nominací, včetně nejlepšího filmu, režie a adaptovaného scénáře. O výsledcích se dozvíme 24. února.

Steven Spielberg se narodil 18. prosince 1946 v Cincinnati, v americkém státě Ohio. Jako náctiletý objevil kouzlo kamery a filmů. Mezi jeho první "dětské" filmy patří Útěk do nikam a Bojová jednotka, oba inspirované válkou (ke které se mimochodem často vracel i ve své pozdější tvorbě).

V roce 1968, díky němému filmu Amblin získal smlouvu v televizním studiu Universal. Tam potom působil jako seriálový i filmový režisér. Točil například epizody ze seriálů The Psychiatrist, Name of The Game nebo Night Gallery a televizní filmy, jako například Duel, Inspektor Colombo: Námět na detektivku nebo Savage.

Filmem Čelisti odstartoval v roce 1975 tradici letních megahitů a dostal se do "nejvyšší" ligy Hollywoodu. Snímek, který celosvětově vydělal přes čtyři sta milionů dolarů, získal tři Oscary - za střih, hudbu a zvuk. Byl nominován i na nejlepší film.

Dalším Spielbergovým hitem byla Blízká setkání třetího druhu (1977), po kterých následovaly méně komerčně úspěšné filmy. Ke kasovním trhákům se ovšem vrátil v roce 1981 filmem Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy s Harrisonem Fordem v hlavní roli.

V roce 1982 přišel Spielberg se dvěma filmy, hororem Poltergeist a rodinným sci-fi dramatem E.T. - Mimozemšťan, který se stal komerčně nejúspěšnějším filmem té doby. Spielberg byl jedním z pionýrů marketingové metody zvané "product-placement" - umisťování reklam či konkrétních výrobků přímo do filmových záběrů.

Průkopníkem se však stal i na poli filmových efektů.

Další pokračování dobrodružství archeologa Indiana Jonese, tentokrát s podtitulem Poslední křížová výprava a opět s Fordem v hlavní roli, měl sice komerční úspěch, ale kritika ho už neocenila jako jeho předchůdce. V roce 1985 produkoval další z megahitů, Návrat do budoucnosti s Michaelem J. Foxem v hlavní roli.

Velkým zklamáním pro Spielberga samotného byl film Purpurová barva (nebo Barva nachu), kde si zahrály například Oprah Winfreyová a Whoopi Goldbergová. Přestože měl film jedenáct nominací na Oscara, neproměnil nakonec ani jedinou.

Poté přišel kritikou i diváky kladně přijatý film Říše slunce (1987), kde si postavu hlavního dětského hrdiny zahrál Christian Bale. Ovšem i tento snímek odešel z oscarového večera s prázdnou.

S rokem 1989 Spielberg snímkem Indiana Jones a Poslední křížová výprava završil dobrodružnou trilogii. Film byl divácky velmi úspěšný a je mnohými pokládán za nejlepší z celé série.

Jako "životní" by se dal označit rok 1993, kdy přišly do kin dva snímky v jeho režii - Jurský park, který byl mimořádně kasovně úspěšný, a zejména snímek Schindlerův seznam - oceněný sedmi Oscary, včetně těch za Nejlepší film roku a Nejlepší režii, bývá označován za jeden z nejlepších snímků všech dob.

V průběhu devadesátých let byl Spielberg velmi aktivní také jako producent - a to jak animovaných (například Flinstoneovi), tak hraných snímků (Muži v černém, Drtivý dopad).

Pět let po Schindlerově seznamu přišel další velmi významný snímek Spielbergovy tvorby - Zachraňte vojína Ryana s Tomem Hanksem v hlavní roli. Film byl úspěšný nejen u diváků, ale také u členů filmové akademie, která mu udělila pět Oscarů, včetně ocenění nejlepší režie.

K vojenské tématice se režisér vrátil jedním z nejlépe hodnocených seriálů, minisérií Bratrstvo neohrožených (2001). Na tu v roce 2010 navázal desetidílný seriál Pacifik, který Spielberg, spolu s Tomem Hanksem, už jen koprodukoval.

Následovalo sci-fi Minority report s Tomem Cruisem, který se objevil také v dalším Spielbergově sci-fi Válka světů (2005). Kromě ní přinesl rok 2005 také drama Mnichov (některými považované za jeden z jeho nejlepších filmů) nesoucí silné poselství a ukazující Spielbergovu "dětsky naivní touhu měnit svět i dospělé poznání, že je to nemožné."

V roce 2008, po dlouhých devatenácti letech přišlo čtvrté pokračování Indiana Jonese (Indiana Jones a Království křišťálové lebky), které však zdaleka nedosáhlo kvalit svého předchůdce.

Foto: Reuters

Rok 2011 byl významný díky uvedení dvojice filmů. Jeho prvního animovaného snímku Tintinova dobrodružství, který šel atmosférou ve šlépějích Indiana Jonese, a dramatu Válečný kůň, z něhož se vyklubal, byť neúspěšný, oscarový aspirant na nejlepší film.

Následující rok připravil snímek Lincoln, nominovaný na Zlatý glóbus i Oscary.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy