Norman Mailer

29. 12. 2015 0:16
Americký spisovatel, představitel tzv. nového žurnalismu, získal dvě Pulitzerovy ceny.
Norman Mailer
Norman Mailer | Foto: Wikimedia.org

Život

Norman Kingsley Mailer se narodil 31. ledna 1923 v Long Branch ve státě New Jersey v židovské rodině. Otec byl neúspěšný podnikatel, pocházel z Jihoafrické republiky. Matka svého prvorozeného syna nazývala dokonalým. Rodina se přestěhovala do Brooklynu, kde strávil Norman své mládí. Vždy chtěl být spisovatelem a jako šestnáctiletý začal studovat na Harvardu, kde ale studoval letecké inženýrství.

Základní údaje

Narození: 31. ledna 1923, Long Branch, New Jersey, USA
Úmrtí: 10. listopadu 2007, New York, USA

V roce 1942 musel narukovat do armády a 18 měsíců bojoval v Tichomoří. Jeho román Nazí a mrtví, v němž zpracoval zážitky z válečných zkušeností, ho vynesl na vrchol slávy. Kromě psaní románů se věnoval publicistice, cizí mu nebyla ani témata jako sex, drogy, politika. Celý svůj život se dostával do skandálních situací. Byl šestkrát ženat a měl osm dětí. Byl obviněn z týrání své manželky Adele, kterou vážně pobodal.

Nejznámější díla

Nazí a mrtví, Katova píseň, Armády noci, Duch děvky, Marilyn

Koncem 60. let se začal věnovat filmu. Několik snímků napsal, zrežíroval a zahrál si v nich (Divokých 90, Mimo zákon, Maidstone). Podílel se na zfilmování několika svých knih – film Katova píseň s režisérem Lawrencem Schillerem získal nominaci na cenu Emmy, Nazí a mrtví natočil režisér Raol Welsch, Americký sen režíroval Robert Gist. Také ve filmech a seriálech se objevil jako herec, např. ve filmu Miloše Formana Ragtime nebo v populárním seriálu Gilmorova děvčata. Zemřel v nemocnici na Manhattanu na selhání ledvin 10. listopadu 2007.

Dílo

Norman Mailer bývá označován za svědomí Ameriky. Jako dvacetiletý americký voják bojoval v Pacifiku. Z těchto zážitků čerpal látku pro svůj první román Nazí a mrtví (1948), označovaný kritikou za nejlepší americký román z druhé světové války. Od té byl považován za geniálního autora. Pobřeží barbarů (1951), líčící tíživou přízračnou atmosféru mccarthyovského období, bylo kritikou považováno za neúspěch, i když atmosférický efekt, který román vyvolává i po desítkách let, je stále velmi působivý. Smíšené pocity vyvolal román Obora (1955) z hollywoodského filmového prostředí. Další dva romány Americký sen (1965) a Co děláme ve Vietnamu? (1967) byly přijaty kladně.

Příští okamžiky nevnímal. Slyšel zarachocení výbuchu, které naplnilo každý kout jeho mysli, a země se pod ním chvěla a třásla. Tupě si uvědomoval, že ho zasypává hlína a že jeho tělem cloumá náraz vzduchu. Výbuch se opakoval a hlína a náraz a pak další a další výbuchy. Uvědomil si, že leží na dně krytu a poděšeně, zlostně naříká. Když dopadla ještě jedna mina, vykřikl jako dítě: „Už dost! Už dost!“ Ležel a třásl se ještě dlouho poté, co výbuchy ustaly. Stehna měl horká a mokrá a v prvé chvíli myslel, že je raněn. Pomyšlení bylo příjemné a uklidňující a měl nejasnou představu nemocničního lůžka. Ohmatal se vzadu rukou a s pobaveným odporem zjistil, že se vyprázdnil. N. Mailer, Nazí a mrtví

Kromě románů se Mailer věnoval i jiným žánrům, především publicistického a esejistického charakteru – Reklama na vlastní osobu (1959), Prezidentské listiny (1963), Kanibalové a křesťané (1966), sbírka politických textů Idol a chobotnice (1968). Za reportáž o protiválečném pochodu na Pentagon Armády noci (1968) byl odměněn Národní knižní cenou a Pulitzerovou cenou, dvěma nejvýznamnějšími literárními cenami. Za tisícistránkovou reportáž Katova píseň (1979) získal další Pulitzerovu cenu. Jedná se o rekonstrukci dvou nesmyslných vražd, soudního procesu a popravy hlavního pachatele. 

Ve svých publicistických pracích byl fascinován nejrůznějšími událostmi a postavami, od sportovců, herců, kosmonautů, kriminálníků, politiků apod. Jedna z jeho reportáží nese název Oheň na Měsíci (1970) o přistání na Měsíci, další kniha s názvem Marilyn se věnuje herečce Marilyn Monroe. V osmdesátých i devadesátých letech se až na skromné výjimky (román Dávné večery (1983, č. Mustang 1995) či krimi Ostří hoši netančí (1984) Norman Mailer příliš autorsky neprojevoval. V té době napsal jen dvoudílný román Duch děvky (1991) o historii CIA a kubánské krizi. V posledních letech svého života se snažil spíše bilancovat - antologie Doba naší doby (1998) a memoáry Špionážní umění (2003), Mailerova v pořadí již dvaatřicátá kniha. Posledním dílem je Lesní zámek o dětství Adolfa Hitlera.

Nazí a mrtví

Základní dějové pásmo románu rozděleného do 4 částí (Vlna, Hlína a tvar, Rostlina a přízrak, Brázda) je prokládáno retrospektivními pasážemi, týkajícími se minulosti postav, a úryvky stylizovanými jako dramatický text. Základní příběh se soustřeďuje k jedné z válečných operací 2. světové války na tichomořském ostrově Anopopei, jíž se účastní průzkumný oddíl seržanta Crofta. Po řadě činností, které neodpovídají bojovému zařazení, jsou členové oddílu posláni generálem Cummingsem na průzkum do japonského týlu v druhé části ostrova.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 19 minutami

Při explozi v Houstonu přišli o život dva lidé. Nešlo o záměrný čin, sdělili vyšetřovatelé

Mohutná exploze dnes v průmyslovém objektu na severozápadě Houstonu na jihu Spojených států zabila dva lidi, srovnala se zemí budovu skladu zboží a poškodila několik okolních domů. Oznámila to místní policie. Podle vyšetřovatelů nešlo o záměrný čin, nicméně trestní stíhání neznámé osoby bylo zahájeno.

Šéf houstonských hasičů Samuel Peňa na twitteru varoval obyvatele, aby se k místu zásahu nepřibližovali. Přislíbil, že hasiči příčinu výbuchu oznámí, jakmile budou mít konkrétní informace. Dodal, že evakuace vyhlášena nebyla, ale bylo uzavřeno několik okolních ulic.

Peňa rovněž napsal, že odborníci v okolí sledují kvalitu ovzduší, ale že žádný únik nebezpečných látek zaznamenán nebyl.

Exploze, kterou zachytily kamery, byla natolik silná, že otřásla domy v okolí. Domy a další stavby v okolí mají poškozené střechy a stěny. Drobné škody jako rozbitá okna a dveře ohlásili i lidé ve vzdálenějších oblastech.

Velká síla exploze, kterou doprovázel mohutný záblesk a která byla slyšet na kilometry daleko, vyvolala na twitteru spekulace, že město zasáhl meteorit nebo vybuchla puma.

před 31 minutami

Policie obvinila dva lidi kvůli úmrtí muže po pádu pod metro

V souvislosti se čtvrtečním úmrtím muže po pádu pod soupravu metra byli zadrženi a obviněni dva lidé. Uvedl to dnes server iDNES.cz. Kvůli věku obviněných nechtěli policisté podle serveru uvést k případu bližší informace.

Muž spadl do kolejiště metra ve čtvrtek kolem 19:30 ve stanici Anděl na lince B. "Bohužel i přes rychlý zásah naší posádky utrpěl muž ve věku zhruba 40 let zranění neslučitelná se životem, na místě zemřel," řekla ve čtvrtek ČTK mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

Svědci incidentu podle některých médií uváděli, že muže z nástupiště někdo shodil. Policisté to ale zatím nepotvrdili.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Evropská unie jmenovala svého prvního velvyslance v Británii. Je jím Portugalec

Historicky prvním velvyslancem EU ve Spojeném království se stane Portugalec Joao Vale de Almeida. Podle agentury AFP to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Vale de Almeida bude stát v čele diplomatické delegace EU v Londýně od 1. února, tedy od prvního dne po nyní plánovaném datu brexitu, kdy se Británie stane vůči EU takzvanou třetí zemí.

Dvaašedesátiletý Portugalec působil mezi lety 2015 a 2019 jako velvyslanec EU při OSN a od roku 2010 do roku 2014 zastupoval unii ve Spojených státech. Účastnil se tak například vyjednávání o rozsáhlé obchodní smlouvě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi USA a EU, která nakonec nebyla uzavřena.

Vale de Almeida působil rovněž jako šéf kabinetu bývalého předsedy Evropské komise (EK) José Manuela Barrosa. Zastával ale také funkci mluvčího EK v době, kdy evropskou exekutivu často napadal nynější britský premiér Boris Johnson, tehdy v roli bruselského zpravodaje protiunijně orientovaného listu The Daily Telegraph.

Británie by měla EU opustit za týden. Po nedávném schválení takzvané brexitové dohody britským parlamentem dnes dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie podepsala předsedkyně EK Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. O ratifikaci dohody bude ještě příští středu hlasovat Evropský parlament.

Zdroj: ČTK
Další zprávy