Michel Houellebecq

17. 10. 2011 17:09
Francouz Michel Houellebecq je jedním z nejvýznamnějších moderních evropských autorů. S oblibou provokuje a bez okolků se opírá do muslimů, feministek a zejména kapitalistické společnosti dneška.
Michel Houellebecq.
Michel Houellebecq. | Foto: Aktuálně.cz

Michel Houellebecq je autorem románů "Rozšíření bitevního pole", "Platforma", "Elementární částice", "Možnost ostrova" a "Mapa a území" - za posledně jmenovanou byl oceněn významným francouzským literárním oceněním Prix Goncourt.

Houellebecq patří k nejvýznamnějším evropským autorům současnosti. Je "enfant terrible" francouzské literární scény, ale zároveň i člověk, který ji vrátil do hledáčku čtenářů z celého světa.

S oblibou provokuje a bez okolků se opírá třeba do muslimů, feministek a zejména kapitalistické společnosti dneška. V jeho knihách lze často najít detailně popsané sexuální scény, stejně jako mistrné ukázky inteligentní ironie a satiry.

Michel Houellebecq se narodil 26. února 1958 na francouzském ostrově Reunion. Když mu bylo šest let, ujala se jeho výchovy ujala babička, která byla zatvrzelou komunistkou. Důvodem byla touha jeho matky cestovat po Africe. Vystudoval zemědělské inženýrství a oženil se se sestrou svého spolužáka.

Narodil se jim syn Étienne, ale o čtyři roky později se manželství rozpadlo. Houllebecq trpěl depresemi, které ho dovedly až na psychiatrii.

Svou literární kariéru - na poli poezie - začal ve dvaceti letech. Sbírka básní "La poursuite du bonheur" (Honba za štěstím) z roku 1992 získala Cenu Tristana Tzary. V roce 1994 pak vyšla jeho první novela "Extension du domaine de la lutte" (česky vyšlo jako "Rozšíření bitevního pole").

V roce 1998 Houllebecqovi, mimo jiné, vyšla druhá novela "Les Particules élémentaires" (česky vyšlo jako "Elementární částice"), za kterou dostal Prix Novembre a jež byla následně přeložena do pětadvaceti jazyků. V témže roce se podruhé oženil.

V roce 2005 spatřila světlo světa novela "La possibilité d'une île" (česky vyšlo jako "Možnost ostrova") a o pět let později pak "La carte et le territoire" (česky "Mapa a území").

Kvůli svým výpadům proti muslimům byl některými skupinami dohnán před francouzský soud. Ačkoliv odsouzen nebyl, rozhodl se následně přerušit kontakt s médii a odjet do Španělska. Později se přestěhoval do Irska.

K jeho oblíbeným autorům patří například Charles Baudelaire, Brett Easton Ellis nebo Honoré de Balzac.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy