Jean Paul Sartre

14. 9. 2015 16:08
Francouzský filozof, spisovatel, dramatik, literární kritik a politický aktivista.
Jean Paul Sartre
Jean Paul Sartre | Foto: Wikimedia

Život

Jean - Paul Charles Aymard Sartre se narodil 21. června 1905 v Paříži. Jeho otec brzy zemřel a chlapce vychoval dědeček Charles Schweitzer, profesor němčiny na Sorbonně a strýc známého lékaře a misionáře Alberta Schweitzera. Matka se v roce 1917 znovu vdala a rodina se přestěhovala do La Rochelle, kde chodil do školy.

Základní údaje

Narození: 21. června 1905, Paříž, Francie
Úmrtí: 15. dubna 1980, Paříž, Francie
Partnerka: spisovatelka Simone Bevoirová

V letech 1924-1928 studoval na prestižní École Normale Supérieure v Paříži, kterou dokončil jako nejlepší. Po studiu působil jako učitel v Le Havru, Laonu a Paříži. V Paříži potkal i životní partnerku Simone Bevoirovou, s níž měl otevřený,  dlouhodobý vztah. V první polovině 30. let byl na studijním pobytu v Německu, kde se seznámil s německou filozofií (Hegel, Marx, Nietsche a další). Ve své tvorbě se inspiroval i francouzskými moralisty. Za války byl zajat a několik měsíců internován.

Nejvýznamnější díla

Hnus, Zeď, Mouchy

Po válce se živil jako spisovatel. Sympatizoval s komunismem, ale do strany nikdy nevstoupil. Na konci padesátých let ochladl a v šedesátých letech už komunismus otevřeně kritizoval. V roce 1964 byla Sartrovi udělena Nobelova cena, kterou odmítl přijmout. Zemřel roku 1980 v Paříži.

Dílo

Nejasně jsem snil o tom, že se odstraním, abych alespoň zničil jednu přespočetnou existenci. Ale i má smrt by byla přespočetná. Přespočetná by byla i má mrtvola, má krev na těchto kaméncích, mezi těmito rostlinami v hloubi usmívající se zahrady. A rozežrané maso by bylo přespočetné v zemi, jež by je přijala, konečně i mé kosti, očištěné, oloupané, čisté a hladké jako zuby, by byly přespočetné: byl jsem přespočetný navěky. J. P. Sarte, Hnus

Už ve svém prvním románu Hnus (1938) položil základní otázky, k nimž se vrací znova a znova v celém svém díle – jaký je smysl lidské existence a co si má člověk počít se životem, který mu připadá lživý a absurdní. Dvě hlavní postavy Hnusu reprezentují i dva póly Sartrovy osobnosti: znechucení životem spojené s úzkostí ze světa a na druhé straně touhu vyrvat lidský úděl z tohoto tragického postavení a dát mu smysl činem a bojem za spravedlivější svět. Tak jako se Sartre pokouší oba tyto protipóly smířit a sjednotit, tak se také v poválečném údobí snažil filozoficky smířit existencialismus s marxismem.

Vedle mnoha filozofických děl vydal sbírku novel Zeď (1939), zkoumá jednání lidí v mezních situacích, rozsáhlý (a nikdy nedokončený) román Cesty svobody (1945, 1963), jenž v několika souběžných dějových pásmech zachycuje drama Evropy v letech 1938 – 45, a řadu divadelních her, mj. Mouchy (1943), kde rozvíjí motiv Oresta a Elektry a klade otázky svobody člověka  a jeho odpovědnosti za sebe a druhé, Špinavé ruce (1948), Holá pravda (1955) aj. Své eseje věnované nejrůznějším otázkám shrnoval od r. 1947 do jednotlivých svazků nazvaných Situace.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 56 minutami

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy