Uničov leží na hranici mezi Hanou, úrodnou oblastí střední Moravy známou lidovými zvyklostmi, a severomoravskými Jeseníky. Jižně od Uničova se rozprostírá CHKO Litovelské Pomoraví. Městem protéká řeka Oskava.

Historie:

Uničov byl založen kolem roku 1213 moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, což v roce 1223 potvrdil jeho bratr a král Přemysl Otakar I. Unikátem města je to, že má nejstarší městskou listinu na území Čech a Moravy.

Městu byla udělena řada privilegií, z nichž nevýznamnější bylo právo horní. S Uničovem se počítalo jako se střediskem těžby rud a drahých kovů. Původní očekávání se však nenaplnila. Ložiska rud nebyla dosti vydatná a pozornost panovníků se proto soustředila na výnosnější lokality, jako byla Jihlava a Kutná Hora. Ve 14. století se Uničov stal důležitým obchodním a strategickým centrem při cestách z východu do Prahy. Nedílnou součástí města byli němečtí kolonisté, kteří přišli do kraje při první a druhé německé kolonizaci za Přemyslovců a Lucemburků. Správu města ovládali až do husitských válek.

Roku 1422 obsadil Uničov litevský kníže Zikmund Korybutovič, jehož husité zamýšleli učinit novým panovníkem. Korybut zlikvidoval dosud německou správu města a ve farním kostele zavedl přijímání podobojí. Město se počeštilo a na několik let se stalo jednou z významných bašt husitství na Moravě. Po vítězství Jiřího z Poděbrad byli Němci vyhnáni a jejich majetek byl zabaven. Jiří z Poděbrad město osobně navštívil ve dnech 31. března - 1. dubna 1469 a upevnil jeho českou správu. Za věrnosti městu udělil další privilegium - Uničov se stal královským městem. Své výsady si město udrželo i za vlády krále Vladislava Jagelonského. V roce 1479 odstoupil Vladislav Moravu společně se Slezskem a Lužicemi uherskému králi Matyáši Korvínovi. Ten rovněž Uničovu potvrdil všechna privilegia.

Až do počátku 17. století město zažívalo hospodářský rozkvět a udrželo si český ráz. Za účast na stavovském povstání bylo městu roku 1622 odňato privilegium královského města a do svého vlastnictví jej jako léno od panovníka převzal rod Lichtenštejnů. Roku 1629 se měšťané proti trestu odvolali a požádali o nové prošetření. Královská kancelář záležitost prozkoumala a roku 1632 bylo město od rozsudku osvobozeno. Císař Ferdinand II. potvrdil dřívější privilegia. Město však bylo postiženo útrapami třicetileté války (1618 až 1648). V roce 1642 jej dobyla švédská vojska. O rok později navíc Uničov zničil požár. Následky války a požáru pociťovali místní obyvatelé ještě dlouhou dobu. Někdejší sláva byla nenávratně pryč, obchod stagnoval a hospodářské potíže město řešilo rozprodáváním majetku. V 18. století město navíc postihly i další vojenské konflikty - první slezská válka a sedmiletá válka. Nejvýznamnějším okamžikem v ospalém životě venkovského městečka se roku 1770 stalo setkání rakouského císaře Josefa II. s pruským králem Fridrichem II. Cílem schůzky bylo dohodnout, společný postup Rakouska a Pruska vůči Rusku, jež stále intenzivněji pronikalo na Balkán.

Úpadek města pokračoval i v 19. století. Změny vyvolané revolučním rokem 1848 znamenaly pro město odnětí královských privilegií a další provincionalizaci. Hospodářský i politický význam Uničova v rámci monarchie se stal zcela nepatrným. Jěště ve druhé polovině 19. století byl Uničov převážně zemědělským městem. Významným se stal rok 1873, kdy byla do města přivedena železnice.

Po vzniku Československa představovalo české obyvatelstvo ve městě jen menšinu. Po podepsání mnichovské dohody v roce 1938 byl Uničov připojen s nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války bylo německé obyvatelstvo odsunuto, a národnostní charakter města se tak proměnil.

Rok 1948 měl pro převážně zemědělský Uničov velký význam, jelikož se zde začal rozrůstat velký strojírenský podnik a došlo k celkové přeměně na průmyslové město. Svou tvář město výrazně změnilo také  v posledních letech - opravené fasády domů, restaurované památky a moderní infrastruktura činí z Uničova malebné město atraktivní pro turisty.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Michal Maňas

Uničov se nachází ve výhodné lokalitě nedaleko mnoha turistických cílů, jako jsou například Jeseníky nebo Olomouc, a proto slouží jako výchozí bod pro výlety do okolí. Samotný Uničov, který patřil mezi sedm moravských královských měst, má však také co nabídnout. V historickém jádru města na Masarykově náměstí stojí mariánský sloup z 18. století, pseudorenesanční budova radnice a barokní kašny. Ve městě se dále nachází několik církevních památek a dochovala se i část původního gotického opevnění.

Významnou uničovskou akcí je mezinárodní filmová soutěž Mladá kamera, která se koná již od roku 1975.

Instituce v Uničově:

Městský úřad Uničov tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkaz na kontakty.

Uničov patří do obvodu Okresního soudu v Olomouci. Odvolacím soudem je Krajský soud v Ostravě.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Úřad práce České republiky má v Uničově kontaktní pracovitště.

Odkaz na kontakty.