Liberec

22. 4. 2014 22:10
Sídlo Libereckého kraje je se svými 100 tisíci obyvateli páté největší město České republiky.
Liberecký magistrát (ilustrační foto).
Liberecký magistrát (ilustrační foto). | Foto: Portál statutárního města Liberec

Liberec leží na severovýchodě České republiky v Liberecké kotlině Žitavské pánve mezi Ještědsko-kozákovským hřbetem a Jizerskými horami.

Historie

První zmínky o Liberci pochází ze 13. století, kdy na obchodní cestě z Čech do Lužice vznikla osada sloužící jako místo odpočinku pro obchodníky. Roku 1577 povýšil Rudolf II. Liberec na město.

Hospodářský rozmach Liberce začal v 18. století s rozvojem textilního průmyslu. Liberec se stal největším manufakturním městem Království českého a jeho důležitost ještě stoupla přeměnou manufaktur na textilní továrny. Zlaté období Liberce pokračovalo také v 19. století. Prosperitu ukončila až první světová válka.

Faktické údaje

Rozloha: 106,09 km²

Počet obyvatel: 102 113

Kraj: Liberecký

Okres: Liberec

Primátorka: Martina Rosenbergová (ČSSD)

PSČ: 460 01

Liberec byl převážně německým městem se 7% českou menšinou. Národnostní složení města se stalo problémem po vzniku Československa na podzim 1918. Aby se sudetští Němci neocitli ve státě, kde jejich město budou ovládat Češi, vyhlásili v severním pohraničí provincii Deutschböhmen. Jejich snahy o přidružení k Rakousku skončily, když nová československá armáda v prosinci 1918 téměř bez boje území obsadila.

Po Mnichovské dohodě připadly Sudety německé Třetí říši a téměř veškeré české obyvatelstvo muselo odejít do vnitrozemí. Liberec se stal hlavním městem nové sudetské župy a sídlem místodržícího. Po druhé světové válce bylo území navráceno Československu a došlo k odsunu německého obyvatelstva.

Foto: Ludvík Hradilek

V srpnu roku 1968 projížděla Libercem polská okupační vojska Varšavské smlouvy. Při okupaci padlo ve městě 9 nevinných obětí, jejichž památník je dnes umístěn na radnici. Invaze zastihla v Liberci také Václava Havla a Jana Třísku, kteří se účastnili svobodného vysílání libereckého rozhlasu.

Od roku 2000 je Liberec sídlem Libereckého kraje.

Turistické zajímavosti a kulturní akce

Symbolem města je novorenesanční radnice z roku 1893. Dominantu města představuje hora Ještěd s televizním vysílačem a lyžařským střediskem. Nejstaršími dochovanými stavbami v Liberci jsou tzv. Valdštejnské domky ze 17. století. 

Turistickým lákadlem je také Botanická zahrada Liberec, která je nejstarší na území České republiky, Zoologická zahrada Liberec a Centrum Babylon Liberec, což je je hotelový, kongresový, zábavní a nákupní komplex s aquaparkem, lunaparkem, IQparkem a řadou dalších atrakcí.

Návštěvníci jezdí do Liberce i za kulturou. Mezi nejznámější akce patří například hudební festival Benátská noc a Sportfilm Liberec. V Liberci fungují čtyři divadla - Divadlo F. X. Šaldy, Malé divadlo, Krátké a úderné divadlo a loutkové Naivní divadlo. Nově zde byla postavena dvě multikina CineStar a Cinema City.

Instituce v Liberci

Technická univerzita v Liberci byla založena roku 1953 a tvoří ji šest fakult.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Liberec nemá samostatný krajský soud, ale sídlí v něm pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Odkaz na kontakty.

Magistrát města Liberce tvoří primátor a jeho náměstci, tajemník, úředníci a ostatní zaměstnanci zařazení do magistrátu.

Odkaz na oficiální stránky a kontakty.

V Liberci se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Liberecký kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Správním obvodem krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Liberci je území Libereckého kraje

Odkaz na kontakty.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy