Jeseník

13. 4. 2015 13:56
Jeseník je okresní město v Olomouckém kraji.
Zdroj: Wikimedia Commons
Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Markéta Hálová

Jeseník, slezské město v severní části Olomouckého kraje, je známé především díky lázním. Město lěží na soutoku Bělé a Staříče.

Historie:

Jeseník spolu s vesnicemi v širším okolí vznikl plánovitou kolonizací vratislavských biskupů, kteří zdejší území získali roku 1199. První zmínka o Jeseníku pochází z roku 1267. Díky své strategické poloze na soutoku říček Staříče a Bělé, kde se rovněž větvila cesta vedoucí ze Slezska na Moravu, byl Jeseník brzy povýšen na město.

Základní údaje

Rozloha: 38,22 km²

Počet obyvatel: 11 579

Kraj: Olomoucký

Okres: Jeseník

Starosta: Adam Kalous (ANO)

PSČ: 790 01

Pro město byla významná také naleziště železné rudy. Jeseník se brzy po založení hospodářsky rozvíjel. Již roku 1295 jsou připomínány první řemeslnické cechy, řeznický a pekařský. Z roku 1328 pochází první zmínka o těžbě a zpracování železa. Železná ruda z Jeseníku se prodávala až v Anglii. Po dočasném útlumu těžby nastal nový rozmach ve druhé polovině 15. století, vedle železa se navíc těžilo i zlato a stříbro. V té době byl Jeseník s okolím udělován vratislavskými biskupy v léno. Významné bylo udělení Jeseniku i s okolním panstvím roku 1506 Fuggerům, celoevropsky působícímu podnikatelskému rodu z Augšpurku, kteří zde rozvinuli důlní činnost. Fuggerové však brzy ztratili o panství zájem. Roku 1547 je vratislavský biskup Baltazar z Promnic odkoupil zpět a z Jeseníku bylo nadále spravováno okolní biskupské panství.

Těžba železa v okolí města pokračovala až do konce 18. století, ale nepředstavovala hlavní hospodářskou činnost. Naopak se ve městě rozvíjelo řemeslo, o čemž svědčí řada cechovních privilegií z přelomu 16. a 17. století. Z historie zdejšího panství jsou známy zejména čarodějnické procesy. Mezi lety 1622 až 1684 si jen v samotném Jeseníku vyžádaly kolem stovky obětí.

Jako město ležící na významném vojenském tahu byl Jeseník v průběhu třicetileté války (1618 až 1648) několikrát poškozen vojskem. Po skončení konfliktu přesto pokračoval hospodářský rozkvět města, zejména v textilních odvětvích (plátenictví). Ránu místní ekonomice přineslo rozdělení Slezska roku 1742 a související ztráta slezských trhů, které představovaly hlavní odběratele jesenické výroby.

Po určitém útlumu zaznamenal Jeseník počátkem 19. století nový hospodářský rozmach v souvislosti s rozvojem průmyslu. Roku 1822 založil místní podnikatel Adolf Rayman továrnu na jemné prádlo, která získala postavení na světových trzích a dominovala městskému hospodářství. Důležitým mezníkem se stal rok 1888, kdy byl Jeseník napojen na významný železniční tah z Hanušovic do Hlucholaz. V této době se o rozvoj města a kraje se zasloužily především lázně a první vodoléčebný ústav na světě, který založil Vincenz Priessnitz počátkem 20. let 19. století.

Po vzniku Československa patřil Jeseník mezi města s převahou německého obyvatelstva a podpisem mnichovské dohody byl připojen s nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu Němců a do Jeseníku přišli noví obyvatelé. Během komunistické éry město ztratilo mnoho hodnotné historické zástavby, kterou nahradila panelová výstavba. Po roce 1989 však dochází k mnoha rekonstrukcím a město celoročně láká mnoho návštěvníků.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Foto: Marcin Szala

Jeseník má návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Město je obklopené horami, a tak slouží jako výchozí bod pro výlety do blízkého okolí. Díky cyklistickým a běžkařským trasám a lyžařským areálům je Jeseník rájem pro sportovní nadšence. Proslulost město získalo díky lázním, které založil Vincenz Priessnitz jako první vodoléčebné lázně na světě. Priessnitzovo sanatorium je hlavní lázeňská budova postavená v roce 1910 v secesním stylu, která dodnes tvoří dominantu širokého okolí. Leží v nadmořské výšce 650 metrů s výhledem na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku. Ve městě se nachází lázeňská kolonáda a rodný dům Vincence Priessnitze s muzeem.

S lázněmi je spojena také tradiční kulturní akce Záhájení lázeňské sezóny s bohatým hudebním a sportovním programem. V Jeseníku se každoročně koná také Mezinárodní festival dechových hudeb.

Instituce v Jeseníku:

Městský úřad Jeseník tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Okresní soud v Jeseníku se nachází v Dukelské ulici. Odvolacím soudem je Krajský soud v Ostravě.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

V Jeseníku se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Olomoucký kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má v Jeseníku kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy