Drážďany

10. 6. 2014 11:53
Málokteré německé město je tak obsypáno barokními památkami, jako právě Drážďany. Dnešní podoba města si uchovává onu spořádanost, na jakou jsme v Německu zvyklí.
Drážďany
Drážďany | Foto: Thinkstock

Málokteré německé město je tak obsypáno barokními památkami, jako právě Drážďany. Navzdory tomu, jakou ránu město dostalo při bombardování v roce 1945, si jeho dnešní podoba uchovává onu spořádanost, na jakou jsme v Německu zvyklí.

Drážďany zastávají funkci hlavního města německé spolkové země Sasko a jsou politickým centrem se sídlem zemské vlády sněmu a dalších zemských úřadů. Díky své přírodní poloze na řece Labi, mezi Lužickými a Krušnými horami, a baroknímu architektonickému půvabu se městu přezdívá Florencie na Labi. Je toho ale více, čím mohou jít Drážďany příkladem pro ostatní středoevropská města. Jsou totiž téměř posety zelenými plochami a nikde na zemi nezahlédnete ani papírek.

Drážďany - základní údaje

Název: Drážďany
Stát: Německo
Spolková země: Sasko
Počet obyvatel: 530 000
Rozloha: 328 km²
Nadmořská výška: 113 m.n.m.
Hustota obyvatel: 1 542 obyv./km²
Náboženství: protestantské a římskokatolické křesťanství
Telefonní předvolba: +35 1

Doslova sklonit k zemi se pak musí každý turista, který postupně obdivuje opravené a znovu vystavěné paláce a kostely, jež by byly bez patřičné péče drážďanských patriotů dávno srovnány se zemí. Název města byl odvozen od starosrbského „Drežďany“ a znamená „lid z oblasti bažin a lužních lesů“. Drážďany skutečně kdysi byly rybářskou vesnicí, která se ale postupně přeměnila v královskou rezidenci a lázeňské město. V roce 2006 oslavily 800 let.

Historie

První zmínky o slovanské osadě s názvem Drežďany pocházejí z 12. století. Od nepaměti zde také bylo sídlo saských vévodů. Ve středověku se rozvíjel obchod, řemeslo i zemědělství a také byly postaveny první, dodnes existující budovy, jako například kostel Sv. Kříže nebo kostel Panny Marie.

Postupem let byly nové a nové budovy stavěny na základech budov starých, proto je dnes možné navštěvovat na tolika místech pozůstatky původních budov ve formě katakomb. V roce 1806 bylo Saské vévodství přeměněno na Saské království a Drážďany se staly jeho hlavním městem.

Počátkem 20. století zde byl vystavěn komplex Technické univerzity, jež patřím mezi největší na světě. Zajímavá je nejen blokem budov v cihlovém neoklasicismu s prvky art deca, ale také nejsilnějším výzkumným prostorem východního Německa.

Výrazným způsobem změnila městu tvář druhá světová válka, kdy v polovině února roku 1945 Drážďany téměř podlehly náletům spojeneckých vojsk. Útok je dodnes označován za požární bouři nebo také velký kobercový nálet a údajně při něm zemřelo na 25 tisíc lidí.

Turistické zajímavosti

Památkou v Drážďanech ze všech nejzajímavější, která dodnes dojímá návštěvníky města k slzám, je Frauenkirche, tedy kostel Panny Marie. Tento protestantský chrám byl zničen při náletech v roce 1945 a po sjednocení Německa opět postaven. Pro novou stavbu však byly použity veškeré pozůstatky staré budovy, které byly pečlivě zaevidovány a umístěny na stejné místo. Oprava této budovy trvala 12 let a stála zhruba 5 miliard korun, dnes se však mohou místní i všichni návštěvníci kochat netradičním kostelem s 43% podílem původního materiálu, který byl znovu vysvěcen v roce 2005.

Drážďanská galerie Zwinger. Ilustrační snímek.
Drážďanská galerie Zwinger. Ilustrační snímek. | Foto: Christoph Münch, Dresden.de

Kromě něj se ve městě nachází řada barokních budov, mezi nejvýznamnější patří například klenotnice drážďanských uměleckých sbírek Zwinger, římskokatolická katedrála Nejsvětější trojice známá jako Hofkirche nebo Saská státní opera Semperoper.

Za zmínku stojí také takzvaný Fürstenzug, nástěnný obraz zobrazující 35 postav knížat a 59 dalších osob složený z porcelánových kousků svého druhu největší na světě. Nachází se v uličce mezi Hofkirche a Frauenkirche, dlouhý je 102 metrů a skládá se z 25 tisíc miniaturních kachlíků. Tato pozoruhodná památka byla vytvořena roku 1876 Wilhelmem Waltherem původně jako freska, která však rychle podléhala nepřízni počasí.

Ve městě narazíte i na několik netradičních budov, jednou z nich je „tabáková mešita“ Yenidze nesoucí podobu arabské mešity s 60metrovým minaretem nebo nová synagoga ve tvaru dvou krychlí.

Počasí

Drážďany leží jen malý kousek od hranic s Českou republikou, a tak se o  počasí v Drážďanech dá říct asi to samé jako o počasí v Česku. Středoevropské klima se odráží ve střídání čtyř ročních období, z nichž jaro umí být slunečné, léto horké, podzim upršený a zima mrazivá. Vydat se na návštěvu do Drážďan tak můžete kdykoliv. Pokud pro svou cestu zvolíte letní měsíce, věřte, že centrum města umí být díky velké betonové zástavbě opravdovou ohnivou výhní.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy