Životní minimum 2020

Aktualizováno 3. 3. 2020 9:40
Částky životního minima se naposledy měnily od ledna 2012. Nyní se navyšují od dubna 2020.
Foto: Thinkstock

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Nezahrnuje ale nezbytné náklady na bydlení (ty má řešit příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení).

Životní minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Platné částky stanoví nařízení vlády č. 409/2011 Sb. , naposledy se měnily od ledna 2012. A nyní se tím, že vláda přijala návrh ministryně Maláčové, navyšují od dubna 2020, navyšuje se i existenční minimum (viz níže).

Částky životního minima

pro jednotlivce: 3 410 Kč za měsíc
pro první osobu v domácnosti. 3 140 Kč za měsíc
pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 2 830 Kč za měsíc
pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let: 1 740 Kč za měsíc
pro nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let: 2 140 Kč za měsíc
pro nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let: 2 450 Kč za měsíc

Životní minimum domácnosti je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.
Příklady:
jednotlivec: 3 410 Kč
dva dospělí 3 140 + 2 830 = 5 970 Kč
1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 1 740 = 4 880 Kč
2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710 Kč
2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 3 140+ 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560 Kč
2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300 Kč

Společně posuzované osoby:
rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
manželé nebo registrovaní partneři
rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.
Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmy:
S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:
- příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
- příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
- náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
- peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
- sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
- podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
- stipendií,
- odměn za darování krve a odběr jiných biologických materiálů z lidského organismu,
- daňového bonusu,
- příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
- části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
- příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,
- zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,
- příjmu plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.

Existenční minimum

Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Částka existenčního minima činí 2200 korun za měsíc. Od dubna 2020 je to 2490 korun.

Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Informace o životním a existenčním minimu na stránkách MPSV

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy