Pendolino a jiné rychlovlaky

16. 2. 2012 15:39
Italská vysokorychlostní vlaková souprava. V Česku pod označením 680 jezdí sedm souprav na trase Františkovy Lázně - Praha - Ostrava, Praha - Bratislava a Praha - Vídeň.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Název Pendolino - kyvadélko - je odvozen od naklápěcího mechanismu, který skříně vlaku v zatáčkách naklání tak, že je možný jejich rychlejší průjezd, aniž by cestující pociťovali nepříjemné účinky příčného zrychlení. Rychlovlaky Pendolino vyrábí italská firma Fiat Ferroviaria, která zkonstruovala první soupravu v roce 1975. Nasazena byla na trati Řím - Ancona o rok později.

Pendolino brázdí již nejen dráhy italské, z nichž soupravy čtvrté generace zajíždí i do Švýcarska a Francie, ale lze se s nimi setkat i ve Slovinsku, Finsku či Británii. Mimo Evropu pak třeba v Číně.

Nejedná se o skutečné rychlovlaky, pohybující se po speciální vysokorychlostní trati. Jsou to spíše rychlé vlaky uzpůsobené pro normální tratě. Vznik koncepce Pendolin byl motivován potřebou rychlé dopravy s velkou přepravní kapacitou, aniž by se musely budovat nákladné speciální tratě.

Česká republika se setkala s Pendolinem při předváděcí jízdě již v roce 1989. Šlo o typ ETR 401. České Pendolino s označením 680 začalo zajišťovat spojení na trati Praha - Ostrava a Praha - Břeclav v roce 2005. O rok později se linka rozrostla o Vídeň a Bratislavu. Na sklonku roku 2011 byl ostravský spoj protažen přes Prahu až do Františkových Lázní. O provozní rychlosti 230 km/h si však můžeme zatím nechat jen zdát; provoz je omezen na "pouhých" 160 km/h.

České pendolino provází problémy s ovlivňováním bezpečnostních obvodů tratí určitým typem typem rušivých proudů, jenž produkuje hnací jednotka. Na některé úseky proto vjet nesmí. Objevily se i problémy s řídící jednotkou.

Další rychlovlaky

Rychlovlaky, i když od jejich triumfálních počátků uplynulo více než půstoletí, jsou stále horečnatě vyvíjeným odvětvím dopravy a zdatně konkurují nepříliš ekologické letecké dopravě. Ve Francii díky nim některé letecké linky v podstatě přestaly existovat. Rozsáhlý podíl na celkové přepravě osob mají rychlovlaky také ve Španělsku, Německu, Británii a již zmíněné Itálii. Světovými lídry však zůstane pravděpodobně Japonsko, které zřejmě již brzy předežene Čína.

Přehled nejznámějších rychlovlaků

TGV - Train a grande vitesse jsou nejslavnější evropské rychlovlaky. Jezdit začaly na počátku 80. let ve Francii, a to mezi Paříží a Lyonem. Následovaly spoje do měst Le Mans, Tours, Calais a postupně i do dalších. Některé spoje zajíždí i do Belgie, Německa a Švýcarska. Dokonce ani není nutné jet vždy přes Paříž. A to se více než 1500 kilometrů dlouhá síť má dále rozšiřovat. Cestovní rychlost postoupila ze 300 na 320 km/h.

Šinkansen - slavné japonské rychlovlaky brázdí stejnojmennou vysokorychlostní železniční síť již od roku 1964, kdy byly uvedeny do provozu první soupravy na trati Tokyo - Ósaka. První řada dosahovala rychlosti 210 km/h. Od té doby bylo vyrobeno dalších třináct řad. V současnosti je běžná cestovní rychlost až 400 metrů dlouhých souprav 300 km/h. Záleží na tom, na kterých zastávkách hikari - jak se tyto vlaky správně jmenují - zastavují a jak jsou od sebe vzdáleny. Spoje na osmi tratích ostrovů Honšů a Kjůšů jezdí od 6 ráno do půlnoci a jsou dopravní tepnou všech větších měst v těchto oblastech.

Šanghajský Maglev - není vlastně ani klasickým kolejovým vozidlem. Tyto "vlaky" využívají technologii takzvané magnetické levitace. Vozidlo se pohybuje na magnetickém polštáři, vytvořeném na principu odpuvivých sil kladného a záporného magnetického pole. Souprava se fyzicky vůbec nedotýká dráhy. Šanghajský Maglev dosahuje na své cestě z mezinárodního letiště do centra Šanghaje a zpět neuvěřitelných 431 km/h. Výstavba nadzemní tratě je sice extrémně nákladná, ale testovací kyvadlové spoje tohoto typu přibývají.

 

Právě se děje

před 32 minutami

ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). Uvedl to dnes mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.

Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Dálnici D1 uzavřela na Přerovsku nehoda dodávky a kamionu, jeden z řidičů zemřel

Na nájezdu na dálnici D1 u Lipníku nad Bečvou na Přerovsku se v úterý odpoledne ve směru na Ostravu srazila dodávka s nákladním autem. Jeden z řidičů zemřel, komunikace byla bezmála tři hodiny uzavřena. Nájezd na dálnici už je v obou směrech průjezdný. Okolnosti nehody se vyšetřují, sdělila před 16:30 mluvčí policie Miluše Zajícová.

Nehoda se stala kolem 13:30 na nájezdu na D1 pod dálničním mostem ve směru na Ostravu. "Při nehodě došlo k úmrtí řidiče jednoho z vozidel," uvedla Zajícová. Nájezd z D1 směrem na Lipník nad Bečvou je již zprůjezdněn, nájezd na D1 ve směru na Olomouc i Ostravu je průjezdný v jednom jízdním pruhu. "Žádáme projíždějící řidiče, aby byli při jízdě daným úsekem opatrní a obezřetní," uvedla Zajícová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy