Pendolino a jiné rychlovlaky

16. 2. 2012 15:39
Italská vysokorychlostní vlaková souprava. V Česku pod označením 680 jezdí sedm souprav na trase Františkovy Lázně - Praha - Ostrava, Praha - Bratislava a Praha - Vídeň.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Název Pendolino - kyvadélko - je odvozen od naklápěcího mechanismu, který skříně vlaku v zatáčkách naklání tak, že je možný jejich rychlejší průjezd, aniž by cestující pociťovali nepříjemné účinky příčného zrychlení. Rychlovlaky Pendolino vyrábí italská firma Fiat Ferroviaria, která zkonstruovala první soupravu v roce 1975. Nasazena byla na trati Řím - Ancona o rok později.

Pendolino brázdí již nejen dráhy italské, z nichž soupravy čtvrté generace zajíždí i do Švýcarska a Francie, ale lze se s nimi setkat i ve Slovinsku, Finsku či Británii. Mimo Evropu pak třeba v Číně.

Nejedná se o skutečné rychlovlaky, pohybující se po speciální vysokorychlostní trati. Jsou to spíše rychlé vlaky uzpůsobené pro normální tratě. Vznik koncepce Pendolin byl motivován potřebou rychlé dopravy s velkou přepravní kapacitou, aniž by se musely budovat nákladné speciální tratě.

Česká republika se setkala s Pendolinem při předváděcí jízdě již v roce 1989. Šlo o typ ETR 401. České Pendolino s označením 680 začalo zajišťovat spojení na trati Praha - Ostrava a Praha - Břeclav v roce 2005. O rok později se linka rozrostla o Vídeň a Bratislavu. Na sklonku roku 2011 byl ostravský spoj protažen přes Prahu až do Františkových Lázní. O provozní rychlosti 230 km/h si však můžeme zatím nechat jen zdát; provoz je omezen na "pouhých" 160 km/h.

České pendolino provází problémy s ovlivňováním bezpečnostních obvodů tratí určitým typem typem rušivých proudů, jenž produkuje hnací jednotka. Na některé úseky proto vjet nesmí. Objevily se i problémy s řídící jednotkou.

Další rychlovlaky

Rychlovlaky, i když od jejich triumfálních počátků uplynulo více než půstoletí, jsou stále horečnatě vyvíjeným odvětvím dopravy a zdatně konkurují nepříliš ekologické letecké dopravě. Ve Francii díky nim některé letecké linky v podstatě přestaly existovat. Rozsáhlý podíl na celkové přepravě osob mají rychlovlaky také ve Španělsku, Německu, Británii a již zmíněné Itálii. Světovými lídry však zůstane pravděpodobně Japonsko, které zřejmě již brzy předežene Čína.

Přehled nejznámějších rychlovlaků

TGV - Train a grande vitesse jsou nejslavnější evropské rychlovlaky. Jezdit začaly na počátku 80. let ve Francii, a to mezi Paříží a Lyonem. Následovaly spoje do měst Le Mans, Tours, Calais a postupně i do dalších. Některé spoje zajíždí i do Belgie, Německa a Švýcarska. Dokonce ani není nutné jet vždy přes Paříž. A to se více než 1500 kilometrů dlouhá síť má dále rozšiřovat. Cestovní rychlost postoupila ze 300 na 320 km/h.

Šinkansen - slavné japonské rychlovlaky brázdí stejnojmennou vysokorychlostní železniční síť již od roku 1964, kdy byly uvedeny do provozu první soupravy na trati Tokyo - Ósaka. První řada dosahovala rychlosti 210 km/h. Od té doby bylo vyrobeno dalších třináct řad. V současnosti je běžná cestovní rychlost až 400 metrů dlouhých souprav 300 km/h. Záleží na tom, na kterých zastávkách hikari - jak se tyto vlaky správně jmenují - zastavují a jak jsou od sebe vzdáleny. Spoje na osmi tratích ostrovů Honšů a Kjůšů jezdí od 6 ráno do půlnoci a jsou dopravní tepnou všech větších měst v těchto oblastech.

Šanghajský Maglev - není vlastně ani klasickým kolejovým vozidlem. Tyto "vlaky" využívají technologii takzvané magnetické levitace. Vozidlo se pohybuje na magnetickém polštáři, vytvořeném na principu odpuvivých sil kladného a záporného magnetického pole. Souprava se fyzicky vůbec nedotýká dráhy. Šanghajský Maglev dosahuje na své cestě z mezinárodního letiště do centra Šanghaje a zpět neuvěřitelných 431 km/h. Výstavba nadzemní tratě je sice extrémně nákladná, ale testovací kyvadlové spoje tohoto typu přibývají.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

V Českém Švýcarsku byl v noci klid, drony objevily tři místa s vyšší teplotou

V národním parku České Švýcarsko byl v noci klid, drony objevily tři místa se zvýšenou teplotou v okolí Pravčické brány a Kozího hřbetu, uvedli v sobotu ráno hasiči.

V pátek hasiči požár po 20 dnech dohasili, nyní pokračuje fáze takzvané technologické pomoci, kterou koordinuje štáb Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. V sobotu se začnou vracet domů obyvatelé evakuovaných částí Hřenska a osad Mezná a Mezní Louky. Pro turisty zůstává tato část národního parku zavřená.

Podle generálního ředitele hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka budou dál požářiště monitorovat také drony s termokamerami. Vrtulníky, které se na boji s ohněm podílely, v pátek odletěly, ještě odpoledne ale nabíraly vodu z Labe a prolévaly půdu nad Hřenskem. Ohniska je podle Vlčka důležité hlídat a případně včas zasáhnout. Helikoptéry se tak mohou v případě potřeby do oblasti vrátit do 30 minut.

před 41 minutami

Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův sociální a klimatický balík

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření. Balík počítá s výdaji ve výši zhruba 430 miliard dolarů, které chce vláda použít například na snižování uhlíkových emisí. Na ekologická opatření je vyčleněno 374 miliard dolarů (devět bilionů Kč) a vláda plánuje zavést či zvýšit podporu pro nákup elektromobilů či instalaci solárních panelů a větrných elektráren.

Plánují se také daňové úlevy pro jadernou energetiku či technologie zachycování oxidu uhličitého. Dalších 64 miliard dolarů chce administrativa utratit ve zdravotnictví. Nový zákon umožňuje vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by podle navrhovatelů mohlo vést k výrazným úsporám.

Plán počítá s dodatečnými příjmy či úsporami ve výši až 740 miliard dolarů v příštích deseti letech. Balík zavádí novou daň se sazbou 15 procent pro firmy s ročním ziskem nad jednu miliard dolarů. Odhadovaný výnos za deset let je 258 miliard dolarů. Dalších 70 miliard dolarů by do státní kasy měla přinést během deseti let nová daň ze zpětného odkupu akcií. Úspory realizované v programu Medicare pak Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhaduje na 288 miliard dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy