Nadstandardní zdravotní péče byla zrušena Ústavním soudem verdiktem z 2. července 2013 a nabytím platnosti dnem vydání ve Sbírce zákonů.

Šlo o reformu Ministerstva zdravotnictví pdo vedením Leoše Hegera. Zahrnovala pacientem placené výkony či aplikaci zdravotnických materiálů nad rámec běžného ošetření. I když byla v podstatě praktikována již dříve, byla teprve od roku 2012 nabízená oficiálně.

Balíček nadstandardní péče fungoval od ledna 2012 a obsahoval osmnáct položek. V době zrušení zahrnoval především drahé očkovací látky. Mezi dalšími jsou například nejmodernější oční čočky. Celkově se však ministerstvu nepodařilo ve větší míře stanovit, co by spadalo do nadstandardní péče.

Až postupem času se měly nadstandardy rozrůstat o další. V roce 2013 se měl počet nabízených nadstandardů zvýšit o dalších sedmdesát položek, ale ministr zdravotnictví nakonec rozšiřování odložil. Od lékařů totiž získal návrh pouze na tři zákroky, které by mohly přejít do placené podoby. Nadstandardem se mohla stát přesnější operace šedého zákalu, náhrada kloubů a šetrnější narkóza.

Zavedení nadstandardu v poskytování zdravotní péče bylo součástí balíku reformních opatření ministra Hegera. Do zdravotnické kasy by díky němu přibylo zhruba 200 milionů.

Zákon o nadstandardní zdravotní péči se dostal k Ústavnímu soudu, na návrh 51 oslanců ČSSD. Ústavní soud jak takový není proti nadstandardům, ale zrušen byla současný zákon, který nebyl připraven v dostatečně jasné podobě. Navíc jednotlivé typy nadstandardů byly formulovány pouze ve vyhlášce.

Nesouhlasná stanoviska vyvolává obava z omezení dostupnosti kvalitní péče pro chudší občany. Tuto obavu se snaží sami lékaři vyvracet tvrzením, že standardní péče neznamená v tomto případě méně kvalitní, ale bez možnosti alternativní volby.

Doposud jsme se běžně setkávali s placením u zubařů, za lepší pokoj během hospitalizace, u některých gynekologů si pacientky mohly připlatit za jednorázové vyšetřovací nástroje, anebo v porodnici za garantovanou přítomnost lékaře-porodníka u porodu.

Nebude docházet k tomu, že by určitý způsob léčby byl dostupný pouze v nadstandardu. Přitom při platbě by pacient doplácel pouze rozdíl mezi částkami za normální, pojišťovnou plně hrazenou variantu a tu dražší.