Poslání

Církev představuje křesťanské reformační společenství církví a je označována za evangelikály, jelikož mezi jediný zdroj víry patří Bible, a mezi hlavní bod se řadí evangelium, které představuje víru ve spasitelnou moc ukřižovaného Ježíše Krista. Je kladen velký důraz na evangelizaci a na křest, který v sobě nese také označení baptistů, jelikož baptisté skrývají původ označení v řeckém slově βαπτίζειν, které znamená v překladu ponoření čili křest. Mezi baptistické řády patří Anabaptisté, Mennonité, Habáni, Bratrská jednota baptistů a mezi ústřední orgány se řadí Světový svaz baptistů (Baptist World Alliance).

Historie

V roce 1611 byl v Londýně shromážděn první baptistický sbor. Baptistické sbory byly v Evropě založeny až v 19. století, vyjma Velké Británie.

Za předchůdce jsou označováni Anabaptisté a sami baptisté se hlásí k radikálnímu křídlu protestantské reformace, jež v 16. století začalo křtít osoby až v ten okamžik, kdy byly sami schopny vědomě přijmout svou víru. Nemohou být pokřtěna nemluvňata. Pokud je křesťan pokřtěn jako velice malé dítě, musí být znovu pokřtěn u baptistů v dospělosti, tedy v období, kdy sám vyznává víru. Proto se jim dostává označení novokřtěnci, anabaptisté.

Jako novokřtěnci byli za své znovu pokřtění v minulosti pronásledováni a ze Švýcarska se přes Německo dostali až do oblasti jižní Moravy. Zde získali označení habáni a založili bratrské dvory. Po bitvě na Bílé hoře opustili české země z důvodu silné vlny rekatolizace.

V České republice začaly vznikat baptistické sbory před více než sto lety. O vznik se zasloužili američtí a němečtí misionáři. První český baptistický sbor byl založen v roce 1885. V roce 1919 bylo v Československu ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického. Na počátku 50. let 20. století se název církve přejmenoval na Bratrská jednota baptistů (BJB). Církev kladla důraz na svobodné školství.

Nauka

Každý by se měl k víře rozhodnout dobrovolně, zda vstoupí k církvi či nikoli. Mezi církví se rozmohlo hnutí za náboženskou svobodu a říkají, že před vírou v Boha byl každý jedinec zodpovědný sám za sebe.

Božím slovem je Písmo svaté Starého a Nového zákona. V případě, že se věřící rozhodne stát členem baptistického sboru, stává se současně také misijního hnutí, a tedy každý baptista je zároveň misionářem. Misie v sobě skrývá ochranu bezmocných a slabých, pomoc v nouzi a šíření pokoje mezi lidmi. Víra v Ježíše Krista s sebou přináší plnohodnotný a pohodlný život.

Organizační struktura

Kongregační struktura zajišťuje samostatnost místních sborů. Členové se demokraticky podílí na vedení sboru, a sbory jsou sdruženy do národních jednot a následně do kontinentálních skupin, mezi které patří Evropská baptistická federace a Světový svaz baptistů.

Každý sbor či společenství křesťanů je v biblickém slova smyslu místní církví. Sbor by měl být samostatný a nezávislý na ostatních sborech, stejně tak jako by neměl být závislý na nadřízeném orgánu. Sbory stejné víry jsou sdruženy do národních a mezinárodních svazků. Jsou za důslednou odluku církve od státu.

Současné působení

V USA tvoří největší církev (17 % obyvatelstva). Velice silné postavení mají v jihovýchodních státech. Počet baptistů po celém světě dosahuje přibližně 90 milionů a v USA je jich 47 milionů. Své členy má církev v Asii, Africe, Jižní Americe a také v Indii. V České republice je na 3000 baptistů.

Vzdělávání, sociální a kulturní činnost

Na Slovensku vydává Bratská jednota baptistů časopis Rozsévač, který je určen také pro věřící v České republice. Teologická komise Bratrské jednoty baptistů pořádá pro zájemce kolokvia.