Chřipková epidemie

5. 3. 2012 20:27
Chřipka je virové onemocnění, napadající dýchací ústrojí. Chřipce podléhají hlavně lidé s oslabenou imunitou, malé děti a lidé vyššího věku.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Chřipka je virové onemocnění, napadající primárně dýchací ústrojí. Příznaky však zahrnují i jiné než dýchací obtíže a horečky. Bývají to například bolesti kloubů a svalů, nevolnost, zimnice, celková slabost. Přenáší se kapénkovou infekcí - mikroskopickými kapičkami z úst a nosu, které se uvolňují při kašlání, kýchání, ale i pouhém dýchání.

Nákaza se objevuje na severní polokouli každou zimu (na jižní každé léto) ve formě epidemií, jež zachvátí miliony lidí, z nichž tisíce zemřou. Pokud je zasaženo více kontinentů, hovoříme o pandemii. Chřipce podléhají hlavně lidé s oslabenou imunitou, malé děti a lidé vyššího věku. Většina typů chřipkových virů není pro zdravé dospělé zvlášť nebezpečná a mnozí se nepotřebují léčit ani symptomaticky. Symptomatická léčba zahrnuje nabídku dostatečného množtví tekutin a vitamínu C, analgetika a přípravky na snížení teploty.

Bránit chřipce se lze ještě antivirotiky a očkováním, to je však účinné vždy pro konkrétní typ. Typům (variacím) jsou ještě nadřazeny kategorie A, B, C. Nejnebezpečnější je typ A, který napadá ptáky i savce, včetně prasat a člověka. Prase je jakousi směsnou nádobou, v níž se setkávají různé typy virů ptačích a těch, které napadají lidi a prasata. To představuje velké riziko pro vznik nového typu.

Nové typové variace přicházejí takřka výhradně z jihovýchodní Asie, zejména Číny, kde různé ptačí druhy, prasata i lidé žijí ve vzájemné blízkosti, v riskantních hygienických podmínkách. Genotyp virů takto periodicky mutuje. Podstatou této přeměny ve výbavě je nová kombinace proteinu hemaglutininu a enzymu neuraminidázy. Hemaglutinin se v názvu typu označuje H a neuraminidáza N; tak máme například chřipkový virus A typu H1N1 - takzvaná prasečí chřipka či H5N1 - ptačí chřipka, a podobně. Neuraminidáza je farmakologickým terčem číslo jedna. Při panice kolem možného propuknutí pandemie ptačí chřipky byl masově doporučován lék s komerčním názvem Tamiflu, který je inhibitorem zmíněného enzymu.

Vědci se obávají vzniku extrémně patologického chřipkového viru a následné pandemie a své obavy zdůvodňují statistickou pravděpodobností. Naštěstí lékařská péče v mnoha zemích je již na takové úrovni, že by pravděpodobně nedošlo k tak velkému počtu obětí, jako během některé z níže uvedených epidemií a pandemií známých z minulosti a uvedených níže.

Největší chřipkové epidemie a pandemie:

Ruská chřipka - epidemie (typ H2N2), asi 1 milion obětí, 1889–1890
Španělská chřipka - pandemie (typ H1N1), 40 až 50 milionů mrtvých, 1918–1920
Asijská chřipka - epidemie (typ H2N2), až 1,5 milionu obětí, 1957–1958
Hongkongská chřipka - epidemie (typ H3N2), až 1 milion obětí, 1968–1969

 

Právě se děje

před 39 minutami

Kremlík na ministerstvu dopravy zůstane, bude náměstkem svého nástupce Havlíčka

Vladimír Kremlík (za ANO) bude po svém odvolání z vlády působil na ministerstvu dopravy jako náměstek. Deníku Mladá fronta DNES (MfD) to během cesty v Izraeli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kremlík dnes skončil v čele ministerstva kvůli kritizované zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám. V pátek ho nahradí vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má podle Babiše až do konce funkčního období jeho vlády současně řídit i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 55 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy