Chřipková epidemie

5. 3. 2012 20:27
Chřipka je virové onemocnění, napadající dýchací ústrojí. Chřipce podléhají hlavně lidé s oslabenou imunitou, malé děti a lidé vyššího věku.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Chřipka je virové onemocnění, napadající primárně dýchací ústrojí. Příznaky však zahrnují i jiné než dýchací obtíže a horečky. Bývají to například bolesti kloubů a svalů, nevolnost, zimnice, celková slabost. Přenáší se kapénkovou infekcí - mikroskopickými kapičkami z úst a nosu, které se uvolňují při kašlání, kýchání, ale i pouhém dýchání.

Nákaza se objevuje na severní polokouli každou zimu (na jižní každé léto) ve formě epidemií, jež zachvátí miliony lidí, z nichž tisíce zemřou. Pokud je zasaženo více kontinentů, hovoříme o pandemii. Chřipce podléhají hlavně lidé s oslabenou imunitou, malé děti a lidé vyššího věku. Většina typů chřipkových virů není pro zdravé dospělé zvlášť nebezpečná a mnozí se nepotřebují léčit ani symptomaticky. Symptomatická léčba zahrnuje nabídku dostatečného množtví tekutin a vitamínu C, analgetika a přípravky na snížení teploty.

Bránit chřipce se lze ještě antivirotiky a očkováním, to je však účinné vždy pro konkrétní typ. Typům (variacím) jsou ještě nadřazeny kategorie A, B, C. Nejnebezpečnější je typ A, který napadá ptáky i savce, včetně prasat a člověka. Prase je jakousi směsnou nádobou, v níž se setkávají různé typy virů ptačích a těch, které napadají lidi a prasata. To představuje velké riziko pro vznik nového typu.

Nové typové variace přicházejí takřka výhradně z jihovýchodní Asie, zejména Číny, kde různé ptačí druhy, prasata i lidé žijí ve vzájemné blízkosti, v riskantních hygienických podmínkách. Genotyp virů takto periodicky mutuje. Podstatou této přeměny ve výbavě je nová kombinace proteinu hemaglutininu a enzymu neuraminidázy. Hemaglutinin se v názvu typu označuje H a neuraminidáza N; tak máme například chřipkový virus A typu H1N1 - takzvaná prasečí chřipka či H5N1 - ptačí chřipka, a podobně. Neuraminidáza je farmakologickým terčem číslo jedna. Při panice kolem možného propuknutí pandemie ptačí chřipky byl masově doporučován lék s komerčním názvem Tamiflu, který je inhibitorem zmíněného enzymu.

Vědci se obávají vzniku extrémně patologického chřipkového viru a následné pandemie a své obavy zdůvodňují statistickou pravděpodobností. Naštěstí lékařská péče v mnoha zemích je již na takové úrovni, že by pravděpodobně nedošlo k tak velkému počtu obětí, jako během některé z níže uvedených epidemií a pandemií známých z minulosti a uvedených níže.

Největší chřipkové epidemie a pandemie:

Ruská chřipka - epidemie (typ H2N2), asi 1 milion obětí, 1889–1890
Španělská chřipka - pandemie (typ H1N1), 40 až 50 milionů mrtvých, 1918–1920
Asijská chřipka - epidemie (typ H2N2), až 1,5 milionu obětí, 1957–1958
Hongkongská chřipka - epidemie (typ H3N2), až 1 milion obětí, 1968–1969

 

Právě se děje

před 38 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy