Ptačí chřipka

23. 5. 2013 20:14
Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Virus se přenáší zejména trusem. Infekci proto nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry ptačí chřipky způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. Největší vlna šíření onemocnění ptačí chřipkou H5N1 proběhla v letech 2003-6. V roce 2013 se v Číně objevila nová podoba viru.
Ptačí chřipka
Ptačí chřipka | Foto: Jiří Bílek

Základním přenašečem viru ptačí chřipky je ptactvo, problémem je jeho přenos na savce, tj. i lidi. Onemocnění spadá pod chřipkový virus typu A, který napadá savce a ptáky. Typ A disponuje 16 podtypy označovanými H a 9 podtypy N.

V roce 1997 se v Hong Kongu poprvé ptačí chřipka přenesla na člověka. V mezinárodním měřítku se chřipka rozšířila v roce 2004. Světová zdravotnická organizace vydala varování před pandemií a další případy se objevovaly další tři roky. Označení tohoto viru ptačí chřipky je H5N1.

Příznaky ptačí chřipky H5N1 se blíží standardním projevům chřipky. Zahrnují teplotu, kašel, škrábání v krku, svalovou bolest a postupuje k zápalu plic, zánětu spojivek, dechové nedostatečnosti a selhání několika orgánů.

Novou vlnu obav vzbudil zmutovaný druh typu H7N9, který se šíří Čínou s vysokou úmrtností. WHO uvedla, že jde o nejsmrtelnější vir svého druhu, neboť se rychle šíří a snadněji dochází k přenosu z člověka na člověka. Vyvolává zápal plic, otravu krve a selhání orgánů. První případy se zatím nakazily od drůbeže.

Ptačí chřipka v ČR

V říjnu 2005 ČR zavedla ochranná opatření proti šíření této nákazy, která v listopadu následoval zákaz dovozu exotických ptáků ze zemí mimo Evropskou unii.

Zatímco na Slovensku se první případy choroby zaznamenané u ptactva objevily v únoru 2006, na území ČR byl prvním potrvzeným případem nález uhynulé labutě v Hluboké nad Vltavou na konci března 2006. Ptačí chřipka se pak projevila i u dalších případů labutí. Už v květnu však Státní veterinární správa zrušila ochranná pásma stanovená v oblastech výskytu, tj. jižních Čechách, a to s odůvodněním, že ptačí chřipka je na ústupu.

Vláda České republiky pořídila balení léků Tamiflu za tři sta milionů korun, ale rozhodnutí se ukázalo jako nadbytečné, protože pandemie neodstartovala. Krom toho se kvůli mnoha případům nulových či vedlejších účinků Tamiflu řešila jeho bezpečnost a použití včetně spotřebování před vypršením účinnosti.

Na začátku roku 2017 se ptačí chřipka po deseti letech znovu objevila v ČR. Jedná se znovu o vysoce patogení kmen H5, který sice není pro člověka nebezpečný, ale může dále zmutovat. Státní veterinární správa potvrdila ohniska v Invančicích a Moravském Krumlově na Jižní Moravě a následně se ohniska objevila v Brodě nad Dyjí (Břeclavsko), v Lázních Toušeň (Praha - východ), Náchodě, v Lověšicích na Olomoucku a v Chotčinách (Táborsko).

Na konci ledna se objevila další ohniska u Tovačova na Přerovsku, v Řitovízi u Blatné na Strakonicku, ve Vlachově Březí na Prachaticku, v Ledenicích na Budějovicku a dosud poslední ohnisko v Bílencích na Chomutovsku. Celkově bylo v České republice zaznamenáno třináct ohnisek ptačí chřipky. Za hlavní zdroje nákazy jsou uváděny divocí ptáci (kachny, husy, labutě), kteří přenášejí virus na domácí chovy.

 

Právě se děje

Další zprávy