Předchůdcem národního podniku Budějovický Budvar byl Český akciový pivovar, založený roku 1895. Ten vařil velmi kvalitní pivo a získával za ně nejrůznější ocenění. Například v roce 1896 zlatou medaili na Hospodářské výstavě, stříbrnou na Lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na Potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Pivo dodával do Prahy, Vídně a Terstu.
Od počátku pivovar používal v různých formách označení Budweiser, které bylo odvozeno od německého názvu Českých Budějovic - Budweis. Postupem času začal pivovar označení Budweiser registrovat jako své ochranné známky na různých trzích.
Pivo se v Českých Budějovicích však vařilo již od 13. století a běžně bylo označované obecně jako Budweiser Bier - pivo z Českých Budějovic. V roce 1875 se pivo z budějovických pivovarů začalo vyvážet do Spojených států, kde bylo kopírováno místními pivovary, především Anheuser-Busch (AB), které se snažili tradiční pivovarnické umění z rakousko-uherské oblasti přenést do Ameriky. V této době také vznikl základ právních sporů o obchodní známky, které se táhnou dodnes.
Po roce 1945 byl pivovar vyvlastněn na základě Benešových dekretů. Podle prezidenta Beneše měl být tento výjimečný podnik spravován podle zásad soukromého podnikání. Národní podnik Budějovický Budvar byl založen roku 1967 vyčleněním z podniku Jihočeské pivovary.
Již za socialistického hospodářství byl Budvar silně zaměřen na export, a proto měl po revoluci výhodnou startovní pozici pro ovládnutí českého exportu piva. Navíc pod stejnou značkou prodával i největší světový výrobce piva americký Anheuser-Busch, jenž pojem Budweiser proslavil po celém světě.
Vrcholní manažeři Budvaru (ředitel Jiří Boček ,sládek Josef Tolar a dále Robert Chrt a Petr Jánský) založili v roce 1993 společnost MBB za účelem pivovar zprivatizovat. Tato snaha byla definitivně pohřbena po pádu vlády Václava Klause v roce 1997. Od té doby se o konkrétní privatizaci Budvaru již vážně nikdy nejednalo.
Vláda v roce 2002 nařídila ministerstvu financí zamítnutí všech návrhů na privatizaci. Důvodem byla obava, že by jej nový vlastník mohl prodat americké konkurenci AB. Pokud by společnost AB získala Budvar, byly by téměř určitě jejím cílem ochranné známky a nikoli další rozvoj Budvaru a s největší pravděpodobností by ho okamžitě zavřela, a vyřešila tak dlouholetý známkoprávní spor.
Pozoruhodné je, že pivovar dokázal vybudovat světovou distribuční síť bez strategického partnera, je tedy soběstačný a de facto ani vlastníka nepotřebuje. V roce 2011 Budvar vyvezl přes 650 000 hektolitrů. Podíl exportu z celkové výroby tak dosáhl 49,4%.
Vlajkovým produktem zůstává světlý ležák Budvar.
Od jara 1997 začal Budvar prodávat pivo s označením Bud, při jehož výrobě byly použity nové technologie, suroviny se však nezměnily. O rok později získal Budvar stříbrnou medaily na mezinárodním Beer Summitu v japonské Ósace. A v roce 2000 v 39. ročníku soutěže World Quality Selections 2000 dvě zlaté medaile. V soutěži "World Beer Awards" v roce 2007 získal tmavý ležák Budweiser Budvar titul "World´s Best Lager" - nejlepší ležák světa.
Budvaru se v roce 2001 povedlo dostat na americký trh a začal se do USA dovážet pod značkou Czechvar. Český pivovar však nevlastní práva ke značkám Budweiser nebo Bud v USA, protože v roce 1939 podepsal dohodu s AB o žřeknutí se používání těchto známek v severní Americe.
Při propagaci piva na severoamerickém trhu však použil Budvar slogan, který odkazoval na spory s AB. V reklamě doslova zaznělo: "Czechvar - jenom jméno je jiné". AB se brání argumentací, že značku vybudoval, získal jí světovou popularitu, a má proto nárok z ní celosvětově profitovat.
K velkému přakvapení veřejnosti Budvar v roce 2007 oznámil, že americký AB do USA začal dovážet jeho ležák Czechvar Premium Czech Lager. Dohoda však neměla vliv na jejich právní spory kvůli značce Budweiser, Bud a podobně. Budvar tak získal největšího importéra v USA.
Evropská unie zařadila Budějovické pivo mezi tradiční produkty specificky zeměpisně vázané, podobně jako třeba šampaňské. Toto rozhodnutí výrazně zlepšilo postavení budvaru ve známkoprávních sporech, které v některých zemích stále probíhají. Nicméně v Evropě jsou země, kde již má ochrannou známku Budweiser či Bud již zaregistrovanou AB.
Budvar je posledním velkým tuzemským pivovarem, který při výrobě používá žatecký chmel a nikoliv chmelový granulát. Měkkou vodu, vhodnou pro výrobu světlých ležáků, čerpá z artéské studně 300 metrů hluboké. Zajímavostí také je kmen kvasinek, který v Budvaru používají; od úplně první várky piva se kvasinková kultura nezměnila. I pro tyto důvody patří budějovické pivo k těm nejdražším.
