Budějovický Budvar

4. 4. 2012 19:00
Nejslavnější český exportér piva. Budvar se ve světě prodává pod značkami Budweiser, Bud a Czechvar. S americký pivovarským gigantem Anheiser-Busch vede Budějovický Budvar letité známkoprávní spory.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jaroslav Pikous Aktuálně.cz

Předchůdcem národního podniku Budějovický Budvar byl Český akciový pivovar, založený roku 1895. Ten vařil velmi kvalitní pivo a získával za ně nejrůznější ocenění. Například v roce 1896 zlatou medaili na Hospodářské výstavě, stříbrnou na Lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na Potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Pivo dodával do Prahy, Vídně a Terstu.

Od počátku pivovar používal v různých formách označení Budweiser, které bylo odvozeno od německého názvu Českých Budějovic - Budweis. Postupem času začal pivovar označení Budweiser registrovat jako své ochranné známky na různých trzích.

Pivo se v Českých Budějovicích však vařilo již od 13. století a běžně bylo označované obecně jako Budweiser Bier - pivo z Českých Budějovic. V roce 1875 se pivo z budějovických pivovarů začalo vyvážet do Spojených států, kde bylo kopírováno místními pivovary, především Anheuser-Busch (AB), které se snažili tradiční pivovarnické umění z rakousko-uherské oblasti přenést do Ameriky. V této době také vznikl základ právních sporů o obchodní známky, které se táhnou dodnes.

Po roce 1945 byl pivovar vyvlastněn na základě Benešových dekretů. Podle prezidenta Beneše měl být tento výjimečný podnik spravován podle zásad soukromého podnikání. Národní podnik Budějovický Budvar byl založen roku 1967 vyčleněním z podniku Jihočeské pivovary.

Již za socialistického hospodářství byl Budvar silně zaměřen na export, a proto měl po revoluci výhodnou startovní pozici pro ovládnutí českého exportu piva. Navíc pod stejnou značkou prodával i největší světový výrobce piva americký Anheuser-Busch, jenž pojem Budweiser proslavil po celém světě.

Vrcholní manažeři Budvaru (ředitel Jiří Boček ,sládek Josef Tolar a dále Robert Chrt a Petr Jánský) založili v roce 1993 společnost MBB za účelem pivovar zprivatizovat. Tato snaha byla definitivně pohřbena po pádu vlády Václava Klause v roce 1997. Od té doby se o konkrétní privatizaci Budvaru již vážně nikdy nejednalo.

Vláda v roce 2002 nařídila ministerstvu financí zamítnutí všech návrhů na privatizaci. Důvodem byla obava, že by jej nový vlastník mohl prodat americké konkurenci AB. Pokud by společnost AB získala Budvar, byly by téměř určitě jejím cílem ochranné známky a nikoli další rozvoj Budvaru a s největší pravděpodobností by ho okamžitě zavřela, a vyřešila tak dlouholetý známkoprávní spor.

Pozoruhodné je, že pivovar dokázal vybudovat světovou distribuční síť bez strategického partnera, je tedy soběstačný a de facto ani vlastníka nepotřebuje. V roce 2011 Budvar vyvezl přes 650 000 hektolitrů. Podíl exportu z celkové výroby tak dosáhl 49,4%.

Vlajkovým produktem zůstává světlý ležák Budvar.

Od jara 1997 začal Budvar prodávat pivo s označením Bud, při jehož výrobě byly použity nové technologie, suroviny se však nezměnily. O rok později získal Budvar stříbrnou medaily na mezinárodním Beer Summitu v japonské Ósace. A v roce 2000 v 39. ročníku soutěže World Quality Selections 2000 dvě zlaté medaile. V soutěži "World Beer Awards" v roce 2007 získal tmavý ležák Budweiser Budvar titul "World´s Best Lager" - nejlepší ležák světa.

Budvaru se v roce 2001 povedlo dostat na americký trh a začal se do USA dovážet pod značkou Czechvar. Český pivovar však nevlastní práva ke značkám Budweiser nebo Bud v USA, protože v roce 1939 podepsal dohodu s AB o žřeknutí se používání těchto známek v severní Americe.

Při propagaci piva na severoamerickém trhu však použil Budvar slogan, který odkazoval na spory s AB. V reklamě doslova zaznělo: "Czechvar - jenom jméno je jiné". AB se brání argumentací, že značku vybudoval, získal jí světovou popularitu, a má proto nárok z ní celosvětově profitovat.

K velkému přakvapení veřejnosti Budvar v roce 2007 oznámil, že americký AB do USA začal dovážet jeho ležák Czechvar Premium Czech Lager. Dohoda však neměla vliv na jejich právní spory kvůli značce Budweiser, Bud a podobně. Budvar tak získal největšího importéra v USA.

Evropská unie zařadila Budějovické pivo mezi tradiční produkty specificky zeměpisně vázané, podobně jako třeba šampaňské. Toto rozhodnutí výrazně zlepšilo postavení budvaru ve známkoprávních sporech, které v některých zemích stále probíhají. Nicméně v Evropě jsou země, kde již má ochrannou známku Budweiser či Bud již zaregistrovanou AB.

Budvar je posledním velkým tuzemským pivovarem, který při výrobě používá žatecký chmel a nikoliv chmelový granulát. Měkkou vodu, vhodnou pro výrobu světlých ležáků, čerpá z artéské studně 300 metrů hluboké. Zajímavostí také je kmen kvasinek, který v Budvaru používají; od úplně první várky piva se kvasinková kultura nezměnila. I pro tyto důvody patří budějovické pivo k těm nejdražším.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Podezřelého z napadení seniorky v metru poslal soud do vazby, hrozí mu dva roky vězení

Pražská policie muže podezřelého z útoku na seniorku v metru obvinila z trestných činů výtržnictví a ublížení na zdraví. Soud ho poslal do vazby. Hrozí mu až dva roky vězení. Řekl to v pátek mluvčí pražské policie Richard Hrdina. Na webu znovu požádal o to, aby se policii ozvali svědci napadení. Pachatel minulý týden zaútočil na Proseku na devadesátiletou ženu, která špatně vidí a pohybuje se o holi. Bil ji do obličeje, když ho požádala o uvolnění sedadla.

Policie o napadení informovala ve středu. Podezřelého zadržela ve čtvrtek ráno v Praze 5 podle informací od revizora dopravního podniku. Útočníka poznal na videozáznamu, který policie zveřejnila.

Seniorka si chtěla minulý týden ve středu v soupravě metra ve stanici Prosek sednout na sedadlo, na kterém muž ležel a celé ho zabíral. Když ji napadl, zastali se jí další cestující. Útočníka se jim sice zadržet nepodařilo, kamera ve stanici ale zachytila jeho tvář. Ženu kvůli zranění v obličeji ošetřili zdravotničtí záchranáři. Útočník jí také poškodil brýle, škoda je více než 3000 korun.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Dirigent Rattle, manžel Kožené, po brexitu zažádal o německé občanství

Slavný britský dirigent sir Simon Rattle zažádal o německé občanství. Pětašedesátiletý liverpoolský rodák a manžel české mezzosopranistky Magdaleny Kožené tak učinil v reakci na brexit. "Stejně jako pro mnohé to také pro mě bude nezbytné," vysvětluje Rattle, jenž před pandemií běžně hostoval u předních evropských orchestrů.

Tento týden překvapil svět klasické hudby, když oznámil, že roku 2023 skončí ve vedení London Symphony Orchestra. Od stejného roku Rattle povede Bavorský symfonický rozhlasový orchestr sídlící v Mnichově. Rozhodl se tak především proto, aby mohl být nablízku Kožené a jejich třem dětem, se kterými žijí v Berlíně. Faktorem byl ale také brexit.

"Fakt, že muzikanti a obecně umělci náhle musí žádat o víza pro cestu do Evropy, rozhodně není tím slibovaným přínosem brexitu," zdůrazňuje Rattle. Podle agentury Reuters neskrývá rozhořčení a lituje, jak neblaze odchod Velké Británie z Evropské unie poznamená nejmladší generaci anglických hudebníků, kteří byli zvyklí na starém kontinentu studovat a vystupovat bez byrokratických překážek.

Zdroj: Reuters
před 1 hodinou

Celníci zadrželi u Ostravy tři běžence z Afghánistánu, našli je v návěsu kamionu

Celníci zadrželi při kontrole nákladního auta nedaleko Ostravy tři běžence z Afghánistánu. Ukrývali se v nákladu velkokapacitních železných trubek. ČTK to řekla mluvčí Celního ředitelství Ostrava Pavla Zdobnická.

Celníci ve čtvrtek odpoledne na parkovišti u dálnice D1 nedaleko Ostravy kontrolovali nákladní automobily. Při kontrole řidiče rumunského kamionu slyšeli v návěsu soupravy hluk. Na místo hlídka přivolala posily i policisty, kteří návěs otevřeli. "Uvnitř byli tři mladiství pocházející z Afghánistánu. Případ jsme předali policii," uvedla Zdobnická.

Zdroj: ČTK
Další zprávy