Bouřky

19. 6. 2012 19:19
Bouřky zasahují Česko obvykle v letních měsících, kdy dochází k dostatečnému výparu, nezbytnému pro vznik bouřkových mračen.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Lipold

Bouřky zasahují Česko obvykle v letních měsících, kdy dochází k dostatečnému výparu, nezbytnému pro vznik bouřkových mračen. Kromě rizik spojených s úderem blesku, přináši starosti v podobě přívalových srážek a silného větru. Proto obecně platí, že při bouřce je lepší zůstat doma, v domě s hromosvodem a kochat se pohledem přes zavřené okno.

Bouřka je významný meteorologický jev, který jednoduše popisujeme jako vítr a déšť s blesky a hromobitím. Za touto dětskou definicí ve skutečnosti spočívá poměrně komplikovaná realita, jež je předměntem matematického modelování expertů na meteorologii a atmosférickou fyziku. Předně, nemusí pršet, ale může i sněžit. Zároveň blesky mohou padat jeden za druhým, aniž by spadla jediná kapka.

Výskyt bouřek a blesků je celosvětově monitorován a data jsou používána k dalším výpočtům a odhadům a slouží k meteorologickému studiu. Data pro Českou republiku jsou dostupná například na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

Výskyt bouřky je vázán na celou řadu dílčích atmosférických jevů. Nejvýznamnějším je vznik kumulonimbu - bouřkového mraku. Vzniká konvektivním prouděním teplého vlhkého vzduchu vzhůru. Se stoupající výškou se vodní páry ochlazují a v chladnějším vzduchu sráží v kapky. Prudkým vzestupem teplé masy vzduchu vzniká pod bouřkovým oblakem tlaková níže.

V určitý moment jsou kapičky velké tak, že začnou padat k zemi v sestupném proudu jako déšť, přitom se tento proud potkává se vzestupným teplým prouděním v protisměru, za vzniku silného větru a blesků.

Podkladem vzniku blesku je separace kladně a záporně nabitých částic. Když se setkají rúzně nabité proudy vzduchu, dochází k náhlému uvolnění nahromaděné energie v podobě vybití vzniklého náboje, za doprovodu hromobití.

To je zase následkem prudkého ohřevu vzduchu (asi 30 tisíc stupňů Celsia) a jeho následné expanze do okolí. Při úderu blesku dochází k vzniku proudu až 100 tisíc ampérů, při napětí i několik miliard voltů.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů.

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy