Bohumil Hrabal

28. 4. 2014 14:30
Pábitelský autor Bohumil Hrabal byl jednou z důležitých literárních osob šedesátých let 20. století.
Foto: ČTK

Životopis

Bohumil Hrabal se narodil v březnu 1914 jako nemanželské dítě, takže nesl jméno Bohumil Kilián. Teprve v roce 1916 se jeho matka provdala za Františka Hrabala a on Bohumila přijal za svého. Významné bylo stěhování v roce 1919 do Nymburku, který se pak stal inspiračním zdrojem při psaní některých knížek. Otec byl zaměstnán v pivovaru, matka se zapojovala do divadelních aktivit. Během studia na gymnázium, respektive státní reálce se projevují jeho problémy se studiem. Propadl dvakrát.

Základní údaje

Narození: 28. března 1914, Brno-Židenice

Úmrtí:3. února 1997, Praha

Rodina: manželka Eliška Plevová (od r. 1956)

Po maturitě Bohumil Hrabal studoval Právnickou fakultu v Praze, na ní se zapsal kvůli rodičům, víc ho to ale v pražském prostředí táhne k umění a filosofii. Prvně se začal projevovat básnicky, Občanské listy uveřejnily jeho báseň Prší v roce 1937. Poslední rok studia na právech mu překazilo uzavření vysokých škol v listopadu 1939 v době Protektorátu Čechy a Morava. Na univerzitu se tak vrátil až po skončení druhé světové války a titul doktor práv získal v únoru 1946. V době války si prošel přes několik zaměstnání, která se dotýkala vlakových drah. V roce 1943 začal navštěvovat kurs na výpravčí, kterým se nakonec stal v Kostomlatech nad Labem.

Po skončení vysoké školy pracoval jako pojišťovací agent nebo obchodní cestující, připravoval ale vydání básnické sbírky Ztracená ulička, čemuž zabránil komunistický převrat v roce 1948. Dalších patnáct let se tak jeho vstup na literární scénu odkládal. V padesátých letech pracoval v kladenských hutích jako dělník, od roku 1954 byl zaměstnán ve Sběrných surovinách ve Spálené ulici v Praze a od roku 1959 byl kulisákem Divadla S. K. Neumanna. V těchto letech se mu podařilo jednou publikovat prostřednictvím Spolku českých bibliofilů v roce 1956 dvě povídky sbírky Hovory lidí. Od roku 1962 se stal spisovatelem na volné noze a o rok později debutoval Perličkami na dně, které odstartovaly jeho masovou popularitu.

Bohumil Hrabal
Bohumil Hrabal | Foto: Aktuálně.cz

Do roku 1968 naplno publikoval, mohl čerpat z mnohaletých a bohatých životních zkušeností a také z textů, které si psal, aniž by byly vydány. Následující utužení politických poměrů mělo dopad i na možnosti publikování Bohumila Hrabala. I když v sedmdesátých letech vznikají jeho nejvýraznější romány, na kterých pracoval na chatě v Kersku, do roku 1975 vycházely maximálně samizdatově. Po popularizačním fiktivním rozhovoru v časopise Tvorba se mohl navzdory režimu objevit v knihkupectvích, ale jeho texty procházely cenzurou a schvalováním. Teprve rok 1989 přinesl změnu, díky které se Bohumil Hrabal stal jedním z autorů, jehož dříve zakázané nebo omezené knihy byly vydány v stotisícových nákladech. V devadesátých letech ještě napsal několik děl, poslední byly v roce 1994 Texty. Od roku 1995 nepsal, o rok později byl hospitalizován na ortopedickém oddělení nemocnice Na Bulovce. Zemřel v roce 1997 pádem z pátého patra nemocničního pokoje.

Od šedesátých let byly jeho knihy námětem mnoha filmů, z nichž většinu režíroval Jiří Menzel, filmařská osobnost Nové vlny. Hrabal se na scénáři filmů podílel, s výjimkou Jak jsem obluhoval anglického krále z roku 2006.

Dílo Bohumila Hrabala

Povídková prvotina Perlička na dně z roku 1963 v sobě zahrnuje základní charakteristiky Hrabalova díla. Ve dvanácti obrazech zachycuje v rozhovoru různé lidi, nechává je promlouvat bez přikrášlení a název knihy směřuje k hledání perličky, něčeho vlastního a důležitého, které jsou v každé osobě, byť někdy schované hluboko.

Přehled nejdůležitějších děl

Povídkové sbírky: Perlička na dně, Pábitelé, Slavnosti sněženek

Novely: Ostře sledované vlaky, Příliš hlučná samota, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny

O rok později navázal povídkovou knihou Pábitelé, v níž pojmenoval typ lidí, kteří nemají prestiž ani důležitost, ale kteří jsou prostí a svébytní, se schopností lyrického pohledu na svět. Jsou pošetilí, ale vidí krásu tam, kde by ji jiní nikdy nepostřehli.

foto z filmu Ostře sledované vlaky
foto z filmu Ostře sledované vlaky | Foto: Aktuálně.cz

Novela Ostře sledované vlaky vydaná v roce 1965. Hrabal zde použil své zkušenosti z působení na dráze v době druhé světové války. Hlavní postavu Miloše Mrhu nechává v tomto prostředí dospívat, prožívat první sexuální zkušenost a zároveň se tak připlést k partyzánské operaci. Ostře sledované vlaky byly zdrojem pro natočení stejnojmenného filmu, který získal filmovou cenu Oscar.

První z knih vzpomínkové série ze sedmdesátých let byly Postřižiny, v níž vypráví pitoreskní události z nymburského pivovaru, správce a jeho živelné manželky a zvláštního bratra Pepina. Tato kniha je součástí trilogie Městečko u vody. Na pobyt v Kersku reaguje povídkovou knihou Slavnosti sněženek, oficiálně vydaných v roce 1978. Zachycuje zde další rozmanité a přitom obyčejné projevy lidí kolem sebe.

Podbíjel jsem kolejnice, byl výpravčím vlaku, nabízel životní pojistku, pracoval jako obchodní zástupce, dělník v ocelárně, balil starý papír, dělal kulisáka. To všechno jen proto, abych se umazal prostředím a lidmi a občas zažil tu ohromující událost, že jsem zahlédl na dně člověka perlu. Od té doby mám rád takové lidi, nad kterými se láme hůl a myjí ruce.

Bohumil Hrabal

Za pouhých osmnáct dní sepsal Hrabal knihu Obsluhoval jsem anglického krále, a to už v roce 1971, ale oficiálně v Čechách vyšla až v roce 1989. Zachycuje životní příběh prťavého číšníka Jana Dítěte, který touží po vyšší společnosti a který se dopracuje až do hotelu Paříž a inspirován si koupí vlastní hotel, který mu ale v roce 1948 zabaví. V roce 1976 sepsal dílo Příliš hlučná samota, které je považováno za určitý vrchol. Prostředím se vrací do doby práce ve sběrných surovinách, v nichž pracuje Haňťa, který dělá u lisu, vytváří vlastní dílo mícháním různých materiálů a sní o koupi tohoto lisu pro sebe. Oficiálně vydán byl text až v roce 1989.

Celkem je autorem čtyř desítek publikovaných knih. Jedná se například ještě o Skřivánka na niti, Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, Něžný barbar nebo Bambini di Praga

 

Právě se děje

před 47 minutami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy