Jiří Menzel je český filmový i divadelní režisér a herec. Proslavil se hned na začátku své kariéry jako jeden z představitelů Nové vlny v šedesátých letech. Během normalizace zůstal v republice a natočil několik populárních komedií. Po sametové revoluci se jeho pracovní nasazení u filmu zmenšilo. Před adaptací Obsluhoval jsem anglického krále měl třináctiletou pauzu.
Dalších sedm let trvalo, než natočil Donšajny, kteří vstupují do českých kin v září 2013. Jejich původní název byl Sukničkáři a původní premiéra byla stanovena na 30. květen 2013, ale z rozhodnutí producentů byl hotový film odložen na poprázdninovou sezónu. Premiéra filmu Donšajni byla 26. září 2013.
Zfilmování Hrabalových knih
Jiří Menzel je autorsky spojován s Bohumilem Hrabalem. Vysloužil si renomé experta na adaptování hrabalovské látky, samotný Hrabal mu ale často tvořil scénáře. Po studentském filmu Umřel nám pan Foerster došlo k první spolupráci na povídkovém filmu Perličky na dně. Spolutvůrci projektu byly další významné osobnosti Nové vlny jako Jan Němec, Věra Chytilová či Evald Schorm. Nejzářivější okamžik kariéry zažil Menzel hned nato, když získal Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film za Ostře sledované vlaky.
Další setkání s Hrabalem přišlo až v roce 1969 a mělo za následek Menzelovu tvůrčí pauzu. Společenské uvolnění vystřídal příjezd Sovětů a normalizace. Do ní se kritický projev Skřivánků na niti v hlavní roli s Václavem Neckářem nehodil. V osmdesátých letech Menzel natočil Postřižiny a Slavnosti sněženek. Zatím naposled pracoval s hrabalovskou látkou v roce 2006, kdy režíroval Obsluhoval jsem anglického krále. Tento snímek se s tak jednoznačným nadšením jako jeho předchůdci nesetkal.
Filmy podle Vančury a Svěráka
Vedle Hrabala se Jiří Menzel věnoval i tvorbě Vladislava Vančury. V roce 1967 šlo o Rozmarné léto a v roce 1989 Konec starých časů. Zdeněk Svěrák a také Ladislav Smoljak se podíleli na dvou oblíbených komediích Na samotě u lesa (1976) a Vesničko má středisková (1985), která se dokonce znovu dostala do boje o Oscara. Se Svěrákem pak Menzel ještě spolupracoval na pozapomenutém filmu Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1993), který měl sedm nominací na České lvy a obdržel Zlatou medaili na MFF v Benátkách.
Mezi méně úspěšné kusy Menzelovy filmografie patří Zločin v šantánu (1968), Kdo hledá zlaté dno (1974), Báječní muži s klikou (1978), německá krimi komedie Čokoládoví čmuchalové (1985) a Žebrácká opera (1991).
Jeho tradičním kameramanem je Jaromír Šofr.
Osobní život
Narodil se 23. února 1938 v Praze. Jeho otcem byl spisovatel Josef Menzel. Původně se Jiří Menzel ucházel o divadelní režii, ale neuspěl. Na FAMU posléze vystudoval obor režie v roce 1962.
Jeho manželkou je Olga Menzelová.