Šternberk leží na úpatí Nízkého Jeseníku asi 16 km severně od Olomouce. Městem protéká říčka Sitka.

Historie:

Nejstarší zmínka o Šternberku pochází z roku 1296. Jeho budovatelé pravděpodobně navázali na starší podhradní osídlení gotického hradu, který byl založen v polovině 13. století pány ze Šternberka. 

V roce 1397 došlo k vymření moravské větve Šternberků a město společně přešlo do majetkové držby pánů z Kravař. Ti pokračovali v dalším rozvoji celého panství a v udělování privilegií. Městské právo a z něho vyplývající soudní a správní autonomii získal Šternberk od v roce 1409. Za pánů z Kravař byl Šternberk centrem husitského hnutí. Výhodná poloha na cestě ze Slezska do Olomouce znamenala pro město kromě prosperity také ohrožení. Šternberk sloužil jako opěrný bod různým vojskům jak za válek husitských v 15. století, tak i za války třicetileté v letech 1618 až 1648.

Roku 1627, kdy císařské vojsko dobývalo zpět město obsazené dánskými oddíly, došlo k nejničivějšímu požáru v dějinách Šternberka, při kterém značná část jeho domů lehla popelem. Po skončení války dochází na celém panství k postupné rekatolizaci obyvatel a zejména k obrovské vlně migrace směrem od severovýchodu, kdy se lidé z horských oblastí a Slezska stěhovali do úrodnějších částí panství. Proměňuje se tím zároveň národnostní složení obyvatel a z čistě českých vsí se postupem doby stávají vesnice s převahou německého obyvatelstva.

Během napoleonských válek se v roce 1805 ve Šternberku, který byl dějištěm přesunů hlavních sil zúčastněných armád, sešel car Alexandr s rakouským císařem Františkem. V první polovině 19. století se zde rozvíjel textilní průmysl a prosperita Šternberku byla spjata s výrobou bavlněných látek. V minulosti byla proslulá také hodinářská výroba firmy Prim, která byla známá nejen u nás, ale i v zahraničí.

Po první světové válce, která průmyslové město hospodářsky velmi těžce zasáhla, a po vzniku československého státu vyvrcholilo národnostní napětí mezi Čechy a Němci. Po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 došlo k odstoupení pohraničních území a jejich začlenění k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a do města přicházeli noví obyvatelé z vnitrozemí či ze zahraničí.

V roce 1960 byla provedena správní reforma, která zredukovala počet okresů a krajů. Šternberk tak přestal být okresním centrem a byl začleněn pod okres Olomouc. Následující období relativního uvolnění situace v 60. letech bylo násilně ukončeno v srpnu 1968 okupací ČSR armádami států Varšavské smlouvy. Šternberk byl dočasně obsazen polskými vojsky. Novou historii začal Šternberk žít, stejně jako celá republika, až po sametové revoluci roku 1989.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Lehotsky

Historické jádro Šternberka je městskou památkovou zónou. Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk založený ve 13. století, který střežil důležitou křižovatku obchodních cest, a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem. Ve městě se dále nachází zbytky středověkého opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času.

Mezi tradiční akce města patří hudební festival Šternberský kopec nebo filmový festival Expediční kamera.

Instituce ve Šternberku:

Městský úřad Šternberk tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Šternberk patří do obvodu Okresního soudu v Olomouci. Odvolacím soudem je Krajský soud v Ostravě, který má v Olomouci pobočku.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Ve Šternberku se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Olomoucký kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má ve Šternberku kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.