Daňové změny 2016 a 2015

30. 12. 2015 0:00
Rok 2016 nepřináší v porovnání s předchozími lety výraznější daňové změny (pomineme-li novinky týkající se jen podnikatelů jako kontrolní hlášení u DPH nebo – stále ještě neschválená – elektronická evidence tržeb).
ilustrační foto.
ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Více peněz pro rodiče

Příjemné změny čekají opět na rodiče. Daňová sleva na dítě od roku 2016 s největší pravděpodobností opět stoupne. Pro první dítě v rodině sice zůstává na 13 404 korunách ročně, ale u druhého dítěte se zvýší o 100 korun měsíčně na 17 004 korun ročně, u třetího a každého dalšího dítěte pak o 300 korun měsíčně na 20 604 korun ročně.

Na postupném zvyšování se vládní koalice shodla, přesto si rodiče musí počkat. Ministerstvo financí a vláda si totiž neohlídaly termíny tak, aby Parlament stačil novelu schválit ještě do konce roku. Přinejmenším ve výplatě za první měsíce roku si tak zaměstnanci uplatní slevu až zpětně v ročním zúčtování daně prostřednictvím zaměstnavatele nebo (jako je běžné u podnikatelů) v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2017. Ministr Andrej Babiš (ANO) ale říká, že po účinnosti novely bude vyšší sleva zohledněna již v měsíčních zálohách.

Slevu, oficiálně zvanou daňové zvýhodnění na vyživované dítě, zvýšila vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL už pro uplynulý rok. Za druhé dítě si rodič – počínaje příjmy za leden 2015 nebo v daňovém přiznání za rok 2015 – může odečíst z daní o 200 korun měsíčně více, za třetí a případně každé další dítě o 300 korun více než za rok 2014. Rodina se dvěma dětmi si tak oproti předchozímu roku polepší až o 2400 korun, se třemi dětmi o 6000 korun.

Maximální výše takzvaného daňového bonusu – 60 300 korun – se nemění. Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na vyživované dítě a dostanou se poté do "záporné daňové povinnosti". Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc. Bonus mohou využít jen lidé, kteří měli v kalendářním roce příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy – pro příjmy za rok 2015 se tato hranice zvyšuje na 55 200 korun..

Zvyšování daňové slevy na vyživované dítě:

Rok 2014 Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017
Sleva na první dítě 13 404 Kč 13 404 Kč 13 404 Kč 13 404 Kč
Sleva na druhé dítě 13 404 Kč 15 804 Kč 17 004 Kč 19 404 Kč
Sleva na třetí a každé další dítě 13 404 Kč 17 004 Kč 20 604 Kč 24 204 Kč

I nadále tuto slevu nemohou využít osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) uplatňující takzvané výdajové paušály. Výjimkou jsou přivýdělky k zaměstnání – pokud je součet dílčích základů daně s paušálními výdaji je nižší než polovina celkového daňového základu.

Vláda už dříve slíbila, že slevu zvýší ve třech krocích, růst by teda měla i od roku 2017. Roční sleva by pak u druhého dítěte dosáhla 19 404 korun, na třetí a další dítě 24 204 korun.

Také za rok 2015 mohou rodiče využít další dárek od současné vlády a snížit si daň o takzvané školkovné. Tedy o náklady, které vydávají za pobyt dítěte v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Maximální výše této slevy na jedno dítě je ohraničena částkou měsíční minimální mzdy. Pro daně za rok 2015 se tedy roční limit zvyšuje na 9200 korun, pro rok 2016 stoupne na 9900 korun.

Hlaste i osvobozené příjmy nad pět milionů

Počínaje příjmy za rok 2015 musí lidé nově oznamovat finančnímu úřadu i příjmy, které jsou osvobozeny od daně, pokud přesáhnou pět milionů korun. Typicky tedy velké dědictví a dary, prodej uměleckých sbírek nebo třeba cenných papírů (po třech letech).

Drobných příjmů a běžných rodinných transakcí se tato oznamovací povinnost netýká, stejně jako třeba změn zapisovaných do katastru nemovitostí, do něhož má finanční úřad přístup. Povinnost je nutné splnit do konce lhůty pro podání daňového přiznání, tedy standardně do začátku dubna následujícího roku.

Za nesplnění povinnosti hrozí pokuta až do výše patnácti procent z částky neoznámeného příjmu – tedy vlastně náhrada daně. Tak vysoká by byla ovšem jen tehdy, pokud člověk nesplní povinnost ani v náhradní lhůtě po vyzvání finančního úřadu. Pokud tak učiní hned po výzvě úřadu, může pokuta dosáhnout deseti procent. A pokud tak učiní sice po termínu, ale ještě před vyzváním z úřadu, klesá možná sankce na 0,1 procenta z částky neoznámeného příjmu.

Pozor na datovou schránku

Pozor by si měli dát lidé, kteří mají zprovozněnou (aktivní) datovou schránku. Na ně se totiž vztahuje nová povinnost podávat všechna daňová přiznání (i další povinná oznámení daňové správě) povinně elektronicky. Oproti předchozímu roku už neplatí žádná výjimka, je tedy nutné dodržet přímo formát určený daňovou správou.

„Podáním učiněným elektronicky se rozumí podání učiněné datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, datovou zprávou odeslanou prostřednictvím datové schránky nebo datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,“ uvádí Generální finanční ředitelství.

Uživatelům datové schránky, kteří podají přiznání sice včas, ale v klasické "papírové" podobě nebo v elektronické podobě neodpovídající výše uvedeným kritériím, uloží finanční úřad pokutu. Ta činí jednotných 2000 korun a vznikne automaticky přímo ze zákona. Úřad tedy nemá možnost ji snížit nebo vůbec neuložit.

Limit na výdajové paušály

Omezení takzvaných výdajových paušálů se už týká všech skupin osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Počínaje příjmy za rok 2013 platí, že u činností spadajících do paušálů ve výši čtyřicet a třicet procent (svobodná povolání, autorské honoráře či příjmy z pronájmu) lze paušály využít pouze u příjmů nepřesahujících dva miliony korun ročně. Počínaje příjmy za rok 2015 se tento strop rozšiřuje na šedesátiprocentní (neřemeslné živnosti) i na osmdesátiprocentní (řemeslné živnosti a zemědělci) paušály.

V platnosti zůstává také další omezení: Podnikatelé využívající paušály (s výjimkou přivýdělků) si nemohou z daní odečítat slevu na dítě a manželku.

Na samotné procentní výši paušálů pro jednotlivé skupiny OSVČ se nic nemění.

Změna při převodu nemovitostí

Od dubna 2016 se pak mají změnit pravidla pro bývalou daň z převodu, nyní nazývanou daň z nabytí nemovitých věcí. Pokud vládní návrh stihne schválit Parlament, má ji nově platit kupující.

Podle dosavadní úpravy hradí daň z nabytí v zásadě prodávající, možná je ale i dohoda o tom, že ji zaplatí kupující. Druhá strana obchodu je pro stát ručitelem za zaplacení daně. Vládou schválená novela má nyní zrušit také toto ručení.

 

Právě se děje

Další zprávy