Mráz, mrazové rekordy a nejchladnější místa

2. 2. 2012 22:11
Mráz bereme jako součást zimního období. Býval spjat se zimními radovánkami o bílých Vánocích, na lyžařských kurzech, býval to běžný meteorologický jev od prosince do února.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Mráz bereme jako nedílnou součást zimního období. Býval nerozlučně spjat se zimními radovánkami o bílých Vánocích, na lyžařských kurzech, býval to běžný meteorologický jev od prosince do února. V posledním desetiletí zimních mrazivých dnů, mimo horské oblasti, značně ubylo. Pokud přichází, tak po relativně vysokých teplotách, náhle a často ve formě holomrazu, který je nepříznivý pro rostliny i zvířata a má neblahý dopad na zemědělství. Jejich odchod bývá stejně náhlý jako příchod.

Na subjektivní vnímání zimy má vliv především vlhkost. To znamená, že nám může být daleko větší zima při mínus 5 nežli při mínus 10, pokud je vyšší vlhkost vzduchu. Stejně je to s vysokými teplotami, jen naopak - v sauně se dá vydržet i 110 stupňů Celsia, pokud vlhkost nepřekročí 15 %. Při vlhkosti třeba 80 % byste se ale v podstatě vařili. Dalším fyzikálním faktorem, který ovlivňuje to, jak moc mrzneme, je vítr. Ten může značně urychlit ztrácení tělesné teploty. Proto existuje pojem zdánlivá teplota či pocitová teplota, jejíž vypočtená hodnota v sobě zahrnuje účinky dané vhlkosti vzduchu a rychlosti větru na oblečeného člověka. Běžně bývá uváděna ve zpravodajství v USA.

Kupodivu nejstudenější místa na planetě jsou od pólů poměrně vzdálená. Zde je výčet nejchladnějších míst na Zemi a mrazových rekordů:

Polární stanice Vostok - Je umístěna v severovýchodním antarktickém vnitrozemí ve výšce 3488 metrů a v zimě ji obývá něco přes deset ruských, amerických a francouzských polárníků. Jižní pól je od ní vzdálen 1253 kilometrů. Je držitelem rekordu v nejnižší na Zemi naměřené teplotě. Roku 1983 spadla na neuvěřitelných -89,2 stupňů Celsia. Hlášení o teplotě - 91 stupňů Celsia v roce 1997 nebylo dostatečně podloženo.

Pól nedostupnosti - Spíše než místo, kde byla naměřena nejnižší teplota, by nejstudenějším mělo být označeno to s nejnižšími průměrnými teplotami. Pól nedostupnosti je oblast v Antarktidě, vzdálená 463 km od jižního pólu. Suverénně vede s hodnotou - 58 stupňů.

Na jižní polokouli jde tedy o místa vzdálená přirozeně obydleným oblastem. Naproti tomu na té severní je několik trvale obydlených míst, kam by, jak se někdy říká, psa nevyhnal:

Ojmjakon - Vesnice s asi 800 obyvateli leží v ruské republice Sakha (Jakutsko) na střední Sibiři. V roce 1926 tam naměřili nejnižší teplotu na severní polokouli, a to -71,2°C. Běžné zimní teploty se však pohybují kolem minus padesátky, ale v létě tam bývá i plus třicet. Vesnice přitom leží ještě 350 km jižně od polárního kruhu. Vysloužila si přezdívku Pól zimy. Humorné je, že samotný název Ojmjakon znamená nemrznoucí voda. Podle blízkého vřídla.

Verchojansk - Leží nedaleko Ojmjakonu (600 km severozápadně), rovněž v Jakutsku, a je vystaven největšímu rozsahu teplot během roku. Letní teploty zde dosahují až +37°C, zimní teploty klesají na -68°C.

Největší teplotní výkyv během jednoho dne byl však zaznamenán v lednu roku 1916 v Browningu v americkém státě Montana, kde teplota klesla z +6,7°C až na -49°C.

Nejnižší průměrné roční teploty severní polokoule panují v oblasti vnitrozemského ledovcového štítu ostrova Grónsko; 30 stupňů pod nulou. Roční minimum sahá k minus 65. V létě se teploty na chvíli vyhoupnou i přes nulu.

Nejnižší teplota v Evropě byla údajně naměřena v Usť-Ščungoru v Rusku. Dosáhla až k minus 55 stupňům Celsia. Přesné datum je však neznámé.

Ve srovnání s výše uvedenými mrazíky je tedy v Česku pořád teplo. Rekordní nejnižší teplota naměřená na našem území je minus 42,2 stupně Celsia. Stalo se tak 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic na soukromé meteorologické stanici gymnaziálního učitele fyziky a matematiky Jaroslava Maňáka. Tehdejší mrazy byly označovány jako zima století a průměrnou únorovou teplotu v pražském Klementinu stanovili minus 10,9 stupně.

 

Právě se děje

před 6 minutami

ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). Uvedl to dnes mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.

Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Dálnici D1 uzavřela na Přerovsku nehoda dodávky a kamionu, jeden z řidičů zemřel

Na nájezdu na dálnici D1 u Lipníku nad Bečvou na Přerovsku se v úterý odpoledne ve směru na Ostravu srazila dodávka s nákladním autem. Jeden z řidičů zemřel, komunikace byla bezmála tři hodiny uzavřena. Nájezd na dálnici už je v obou směrech průjezdný. Okolnosti nehody se vyšetřují, sdělila před 16:30 mluvčí policie Miluše Zajícová.

Nehoda se stala kolem 13:30 na nájezdu na D1 pod dálničním mostem ve směru na Ostravu. "Při nehodě došlo k úmrtí řidiče jednoho z vozidel," uvedla Zajícová. Nájezd z D1 směrem na Lipník nad Bečvou je již zprůjezdněn, nájezd na D1 ve směru na Olomouc i Ostravu je průjezdný v jednom jízdním pruhu. "Žádáme projíždějící řidiče, aby byli při jízdě daným úsekem opatrní a obezřetní," uvedla Zajícová.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

MMF zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok, varoval ale před rozdíly v jednotlivých zemích

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok na 4,9 procenta, zatímco dosud čekal růst o půl procentního bodu nižší. Uvedl to v úterý v aktualizaci svého jarního výhledu. Fond ale varoval, že ekonomika se zotavuje nerovnoměrně, což je podle něj důsledek slabého postupu očkování proti covidu-19 v některých zemích. Výhled na letošní rok měnový fond ponechal beze změn a nadále počítá s šestiprocentním růstem, který do značné míry jen smazává loňský rekordní propad způsobený pandemií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy