Všeobecná zdravotní pojišťovna

Aktualizováno 2. 2. 2021 18:56
Všeobecná zdravotní pojišťovna - VZP - je největším poskytovatelem veřejného zdravotního pojištění v České republice.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Má přes 190 poboček po celém Česku, zaměstnává přibližně tři a půl tisíce zaměstnanců a stará se o téměř šest milionů pojištěnců. V roce 2019 i 2020 se stala nejlepší zdravotní pojišťovnou roku.

Stejně jako takzvané oborové zdravotní pojišťovny má za úkol poskytovat veřejné zdravotní pojištění, z něhož je hrazena zdravotní péče pojištěnců.

Jedná se o svého druhu výkon veřejné správy a zahrnuje výběr pojistného od pojištěnců, jejich zaměstnavatelů, případně od státu. Dále hrazení nákladů na léčbu pojištěnců na území našeho státu i mimo něj.

Tento druh pojištění je odlišný od soukromého zdravotního pojištění, vzniká ze zákona a zahrnuje občany ČR těchto kategorií: osoby samostatně výdělečně činné, osoby na něž se vztahuje § 7 zák. č. 48/1997 Sb. (nezaopatřené děti, studenti, důchodci, nezaměstnaní).

Jeho základním principem je vzájemná solidarita. To v praxi znamená, že výše pojistného je pro každou příjmovou skupinu odlišná a vybrané prostředky jsou hromaděny ve fondu zdravotního pojištění a z něj čerpány v potřebném rozsahu bez ohledu na sociální status pojištěnce.

Tento základní princip byl do jisté míry narušen jednak zavedením regulačních poplatků v roce 2008 (protože jejich výše nezohledňovala příjem plátce; od ledna 2015 se však hradí pouze poplatek za pohotovost) a jednak zavedením stropu pojistného, který v roce 2011 činil 72násobek průměrné mzdy - 1 781 280 Kč. Od ledna 2015 neplatí ve zdravotním pojištění pojem maximální vyměřovací základ a strop pro platbu zdravotního pojištění není stanoven.

Výše pojistného je stále 13,5 % z vyměřovacího základu. Pro zaměstnance je vyměřovacím základem hrubá mzda, ze které zaměstnavatel 4,5 % strhává a 9 % připočítává.

Postavení VZP v porovnání s oborovými pojišťovnami, je odlišné, neboť je zřizována státem. V případě pádu některé z oborových pojišťoven, např. z důvodu krachu či nesplnění zákonné podmínky 100 tisíc pojištěnců v registru, jsou její klienti automaticky převedeni k VZP.

Projekt IZIP

Pro rok 2012 bylo naplánováno dokončení projektu Elektronické zdravotní knížky, který VZP zadala firmě IZIP. Projekt začal v roce 2001. Audit v listopadu 2011 však potvrdil, že desítky milionů korun, jež VZP platí za systém elektronických zdravotních knížek, končí u společností, které s nimi nemají co do činění. VZP byla nucena po 12 letech smlouvu na portál IZIP vypovědět.

Cílem projektu bylo vytvoření celostátní platformy zdravotnického informačního systému, jež by propojovala pacienty s ošetřujícími lékaři a oběma stranám umožňovala on-line přístup k pacientské dokumentaci. Tento systém měl také usnadňovat zorientování v chronické medikaci a anamnéze, pokud se pacient dostane do rukou nového lékaře.

Projekt čelil kritice kvůli odkládání svého dokončení a narůstající ceně, také kvůli svému malému využívání v praxi. VZP přišel na zhruba dvě miliardy korun. V souvislosti s elektronickými knížkami, které byly součástí projektu, policie obvinila v listopadu 2013 dva lidi z pletich při veřejné soutěži.

Provozování portálu stálo Všeobecnou zdravotní pojišťovnu každý měsíc šest milionů korun, od ledna 2016 jej provozuje sama.

Kritika VZP

VZP bývá kritizována pro pokusy o netransparentní obchodní kroky, nekorektní nakládání s osobními údaji svých pojištěnců či špatné hospodaření.

V její bilanci se odráží průběh krize z let 2008-2011. Navzdory oživení průmyslové výroby a exportu ČR se výběr pojistného snížil, jelikož podniky zvyšovaly efektivitu, což přímo zvýšilo nezaměstnanost a v některých odvětvích snížilo mzdy. V roce 2010 poklesly oproti předchozímu roku příjmy VZP o 0,6 % i přes nárůst počtu pojištěnců. Objem nákladů na zdravotní péči hrazených z fondu pojišťovny přesáhl v roce 2010 140 miliard, přičemž příjmy z pojištění nedosáhly 138 miliard.

Technické informace

VZP má kód 111 a byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb. 1. ledna 1992, podle kterého vede i registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Do jejích orgánů je část členů volena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a vládou. Orgány VZP jsou Správní rada (10 členů jmenovaných vládou, 20 parlamentem), Dozorčí rada (3 členové jmenováni vládou, 10 parlamentem) a Výbor pro audit sestávající ze tří členů.

Ředitele jmenuje a odvolává Správní rada.

Jako dceřiná společnost VZP vznikla 16. ledna 2004 VZP jako akciová společnost. Důvodem byla novela zákona číslo 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, na základě které nebyla VZP oprávněna nadále vykonávat činnost provozovatele smluvního (soukromého) zdravotního pojištění.

VZP je členem Asociace mezinárodních neziskových zdravotních a nemocenských pojišťoven, Evropské sítě boje proti podvodům a korupci ve zdravotnictví a Mezinárodní asociace vzájemných pojišťoven.

Veškerý personál jsme soustředili do oblastí, které mohou být zasaženy pacienty, popisuje prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Soudce Kydalka bude brát dva roky nižší plat. Snížil mu ho kárný senát kvůli průtahům

Kárný senát Nejvyššího správního soudu v pondělí snížil pražskému soudci Kamilu Kydalkovi plat o 30 procent na dva roky. Důvodem jsou průtahy. Nadřízení žádali Kydalkovo odvolání z funkce, a to jak kvůli průtahům, tak kvůli celkovému způsobu práce. Kárný senát dal žalobě zapravdu jen částečně, u některých průtahů Kydalku zprostil, v sedmi případech ale dospěl k závěru, že soudce skutečně pochybil. Senát uložil nepřísnější finanční postih, který zákon umožňuje.

Kárná žaloba se týkala skupiny trestních kauz u Městského soudu v Praze, některé se táhnou od let 2014 a 2015. Podle nadřízených nedokázal Kydalka opakovaně zajistit to, aby v jednací místnosti byli všichni lidé, bez kterých nelze rozhodnout. Musel tak jednání odročovat, často na vzdálená data. Vedení soudu v tom spatřovalo nedůslednost či odevzdanost k omluvám účastníků řízení, jejichž důvody mohly v některých případech vyvolávat pochybnosti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve vlacích, na nádražích a poště na jihu Moravy mají být bomby. Policie řeší oznámení

Policie v Jihomoravském kraji se zabývá několika oznámeními o uložení bomby na nádražích a ve vlacích a také na poště v Brně v Nádražní ulici. Poštu policie evakuovala. Řekl to mluvčí policie Pavel Šváb. Počet evakuovaných není znám. Na místě jsou z preventivních důvodů i záchranáři. Podle neoficiálních informací se obdobná oznámení o bombách týkají i dalších krajů.

Policisté prohlíželi některé vlaky, nádraží v Brně-Židenicích, prohlédli i brněnské hlavní nádraží. Budova pošty v Nádražní ulici je ohrazena policejními páskami. Na místě jsou i policisté se psy. "Jihomoravští policisté řeší od rána několik anonymních oznámení o uložení bomby ve vlacích, nádražích a poště v Nádražní ulici v Brně. Provádíme standardní opatření a vyšetřování směrem k pachateli," řekl Šváb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy