Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha je příspěvkovou organizací. Zřizovatelem nemocnice je Ministerstvo obrany České republiky.

Kromě poskytování zdravotnické péče je nemocnice i výcvikovým, vzdělávacím a odborným léčebným zařízením Armády České republiky. Posuzuje také zdravotní stav vojáků v činné službě, ale i žadatelů o vstup do armády. Nemocnice nabízí celkem 666 lůžek. Jejím ředitelem je Miroslav Zavoral.

Historie nemocnice

Nemocnice byla otevřena v roce 1938. O rok později se ale dostala do rukou německé okupační armády a stala se její záložní nemocnicí. Českoslovenští lékaři se po rozpuštění armády uplatnili v odboji. Po válce se projevil nedostatek vojenských lékařů z povolání. Nemocnice se stala i školicím centrem – byla zde zřízena obnovená Škola důstojníků zdravotnictva a lékárnictva v záloze.

V nemocnici sídlila i Vojenská škola lékařská. Stala se také nejlépe organizovaným a vybaveným zdravotnickým zařízením tehdejší Československé lidové armády. Nemocnice dosahovala úspěchů na medicínském poli a poskytovala kvalitní péči. Roku 1959 se uskutečnilo otevření první kliniky: neurochirurgické kliniky lékařské fakulty UK (LF UK). O rok později pak byla zahájena tradice vědeckých konferencí.

Po okupaci Československa sovětskou armádou byli někteří pracovníci nemocnice přinuceni k odchodu, jiní pocítili ovlivňování možností a služebního postupu. Následovalo také opožďování za světovým technologickým pokrokem. I tak byla vojenská nemocnice uznávaným centrem československé medicíny. Po roce 1989 začala nová etapa nemocnice. Promítla se do ní například transformace armády, přístup k nejnovějším technologiím či nové možnosti mezinárodních kontaktů.

Roku 1994 se pražská vojenská nemocnice otevřela i civilnímu obyvatelstvu a stala se příspěvkovou organizací.

Současnost

Roku 2005 vznikla interní klinika 1. LF UK a také chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN. Byl také zahájen projekt Zelená cesta, který vedl ke zvýšení efektivity péče o příslušníky českých ozbrojených sil. O rok později došlo ke zvýšení množství robotických operací pomocí unikátního robotického přístroje da Vinci. V roce 2007 pak byla nemocnice vedoucím pracovištěm v republice v oblasti robotických urologických operací. V dalším roce byl zahájen provoz nově zrekonstruovaného pavilonu, do kterého se přestěhovalo například oddělení psychiatrie a interny. Taktéž zahájila nemocnice provoz multifunkčního operačního sálu vybaveného 3T magnetickou rezonancí. Roku 2010 bylo přístrojově vybaveno traumacentrum a byla zahájena rekonstrukce oddělení sociální péče o válečné veterány. Později byl postaven záložní heliport a rekonstruován hlavní heliport. V roce 2012 získala nemocnice status vojenské fakultní nemocnice a došlo k výstavbě nové lékárny.

Úspěchy

V roce 2004 získala pražská vojenská nemocnice akreditaci Joint Commission International (JCI), a to jako první zdravotnické zařízení ve střední a východní Evropě. Nemocnice také získala akreditaci Spojené akreditační komise.

Kauzy nemocnice

V areálu nemocnice mělo dojít k výstavbě budov za několik set milionů korun, později se projekt rozrostl například o hotel či bazén. Projekt měl pak během 25 let přijít na celkem 5,5 miliardy korun. V roce 2011 podal Nejvyšší kontrolní úřad trestní oznámení, protože došel při kontrole projektu k tomu, že peníze byly vynaloženy zbytečně. Stavba nikdy nezačala, přesto musel stát zaplatit necelých 200 milionů korun, a to kvůli odstoupení od smlouvy za poradenské služby a jako úhradu vynaložených nákladů soukromému investorovi. Případ zkoumala protikorupční policie a v roce 2013 ho odložila.

Roku 2011 se také objevila zpráva o tom, že přístroje v neurochirurgickém operačním sále nemocnice mohly být dle expertů na zdravotnickou techniku předražené o více než 90 milionů korun.

V roce 2012 udělil antimonopolní úřad nemocnici pokutu ve výši 150 tisíc korun kvůli chybám v tendru na spinální implantáty. Nemocnice se proti tomu odvolala.