Charta 77

28. 2. 2017 8:49
Charta 77 byla občanská iniciativa, která představovala nejvýznamnější akci odporu vůči komunistickému režimu v normalizačním Československu. Hlavním důvodem jejího vzniku byla kritika tehdejší státní moci za nedodržování lidských a občanských práv obsažených v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, ke kterým se ČSSR zavázalo jejím podpisem.

Jedním z podnětů k sepsání Charty 77 bylo zadržení členů undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. Text dokumentu, podle kterého byla iniciativa pojmenována, vznikal v průběhu prosince 1976 a byl publikován ve dnech 6.-7. ledna 1977 současně v několika západních listech (Le Monde, Frankfurter Allgemeine Zeitung, The Times a New York Times).

Autory, organizátory a mezi prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek. Do poloviny 80. let dokument podepsalo přibližně 1 200 lidí, v drtivé většině se jednalo o občany české části Československa. Do ledna 1990 Chartu podepsalo 1883 občanů. 25 lidí podpis veřejně odvolalo. Charta vydala celkem 572 dokumentů

Reakce komunistického režimu

Vedení KSČ se hned od počátku snažilo zabránit vzniku a šíření tohoto dokumentu. Již ve čtvrtek 6. ledna 1977 zadržela STB Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a herce Pavla Landovského, čímž zabránila předání manifestu Federálnímu shromáždění ČSSR a dalším institucím, ale nezamezilo zveřejnění Charty 77 o den později v zahraničním tisku. Jeden ze tří prvních mluvčí, profesor Jan Patočka, byl také první obětí represí komunistického režimu vůči signatářům Charty 77, když 13. března 1977 po několikahodinovém výslechu zemřel.[1]

Další reakce režimu zahrnovaly ostré odsouzení v tisku, kdy samotný manifest byl označen za "protistátní, protisocialistické, demagogické a hanlivé psaní," a jednotliví signatáři byli popisováni jako "ztroskotanci a samozvanci", "věrní služeb níci a agenti imperialismu", "zkrachovaní politici" a "mezinárodní dobrodruhové". Na shromáždění, které se uskutečnilo 28. ledna 1977, byli do Národního divadla pozváni národní umělci, herci a jiné osobnosti známé z kulturního života. Zde přečetla herečka Jiřina Švorcová "Provolání československých výborů uměleckých svazů", které vyjadřovalo loajalitu komunistickému režimu, tzv. antichartu. Podobné shromáždění bylo uspořádáno 4. února 1977 v Divadle hudby, kde prohlášení přečetl Karel Gott. Následně byli účastníci vyzváni k podpisu, jenž měl vyjádřit jejich souhlas s odsouzením charty, a tyto seznamy byly zveřejňovány v Rudém Právu.

Signatáři byly dále postiženi řadou represí, které zahrnovaly ztrátu zaměstnání, odpírání studia jejich dětem, ztrátou řidičských průkazů, domovními prohlídkami, zabavením nemovitostí, odebíráním občanství, výslechy, zastrašováním, fyzickým násilím, vynucenou emigrací a vězněním. Tyto represe vedly v dubnu 1978 k založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který se pokoušel zveřejňovat osudy lidí, kteří byli stíháni za své politické postoje. V říjnu 1979 bylo odsouzeno šest představitelů této skupiny (včetně V. Havla) za rozvracení republiky na tři až pět let odnětí svobody.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Kremlík na ministerstvu dopravy zůstane, bude náměstkem svého nástupce Havlíčka

Vladimír Kremlík (za ANO) bude po svém odvolání z vlády působil na ministerstvu dopravy jako náměstek. Deníku Mladá fronta DNES (MfD) to během cesty v Izraeli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kremlík dnes skončil v čele ministerstva kvůli kritizované zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám. V pátek ho nahradí vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má podle Babiše až do konce funkčního období jeho vlády současně řídit i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 36 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy