Chrysler

11. 8. 2011 11:52
Chrysler je americkou automobilkou, která byla v letech 1998 až 2007 součástí společného koncernu s automobilkou Daimler. Od června 2011 je majoritním vlastníkem italský Fiat.
Chrysler
Chrysler | Foto: Reuters

Chrysler je americkým výrobcem automobilů, který byl v letech 1998 až 2007 součástí koncernu DaimlerChrysler. Od června 2011 je jeho většinovým vlastníkem italská automobilka Fiat.

Chrysler je nejmenším z takzvané "Velké trojky" amerických výrobců automobilů. Podle dat z roku 2009 je šestnáctým největším producentem automobilů na světě. Objem prodaných aut dosahuje okolo 960 tisíc.

Ředitelem společnosti byl k srpnu 2011 C. Robert Kidder a prezidentem Sergio Marchionne.

Historie

Společnost byla založena v roce 1925 Walterem Chryslerem transformací firmy Maxwell Motor Company, která výrobu automobilů o dva roky dříve zastavila. V roce 1926 pak Chrysler přišel s prvním automobilem - modelem Chrysler Six.

Zpočátku se automobilka zaměřovala na výrobu vysoce kvalitních automobilů, které jí však nepřinášely očekávané zisky, proto se začala zaměřovat i na další segmenty trhu. Pro méně movité zákazníky vytvořila značku Plymouth, pro střední příjmovou kategorii pak vozidla DeSoto a pro bohaté pak luxusní značku Imperial. Kromě toho koupila a používala značku Dodge.

Chrysler v té době patřil mezi tři největší americké automobilky a byl původcem řady technických a designových inovací. Během první poloviny 20. století tak vznikla řada unikátních modelů, jako Airflow, Thunderbolt či Town&Country.

Luxusní automobily

Chrysler se po celou dobu své existence zaměřoval primárně na výrobu luxusních automobilů. Vedoucí značkou tak byl dlouhou dobu Imperial. Ten byl dokonce v roce 1955 osamostatněn, aby mohl lépe konkurovat Lincolnům a Caddilacům. V padesátých letech přišla automobilka Chrysler také s luxusním vozem Chrysler 300, který se pod označením Chrysler 300C s řadou inovací prodává dodnes.

Vstup na evropské trhy a první krize

V šedesátých letech firma expandovala do Evropy, kde koupila tři automobilky, včetně francouzské Simca. Kvůli krizi, jež přišla v sedmdesátých letech ji však vzápětí prodala. Zároveň ale dala vznik takzvaným "muscle cars" (vysoce výkonným automobilům; nejčastěji se takto označují americká auta 60. a 70. let s náhonem na zadní kola a vybavená motory V8). Chryslerem vyráběný Dodge Charger - vybavený původně závodním motorem Hemi - se stal velmi populárním vozem.

V průběhu osmdesátých let se Chrysler dostal do ekonomických potíží a musela se za něj zaručit americká vláda. Na počátku devadesátých let se Chrysler do Evropy vrátil - v rakouském závodě Magna-Steyr se začaly vyrábět modely Chrysler Voyager a Jeep Grand Cherokee, jenž se tam spolu s Chryslerem 300C a Jeepem Commander dělá dodnes.

Spojení s Daimlerem

V roce 1998 se automobilka Chrysler spojila s německým Daimlerem. Spojení však nepřineslo očekávané výsledky, proto se koncern rozhodl v roce 2007 odprodat Chrysler společnosti Cerberus Capital Management. Tu ale těžce postihla ekonomická krize, proto se - již podruhé - musela záchrany Chrysleru ujmout americká vláda. Do detroitské automobilky "nalila" vláda nakonec kolem 6,6 miliard dolarů.

Zachráněnou automobilku poté koupil italský Fiat. Společnosti se dohodly na prodeji svých modelů ve Spojených státech, respektive Evropě, pod společnou značkou Fiat. Ta chce zároveň na americký trh přivést také automobily své další značky Lancia.

Současné (2011) modely

V současné době Chrysler nabízí, vedle značek Jeep a Dodge, také modely Chrysler 300C/300C Touring, Chrysler Sebring, Chrysler Sebring Cabrio, Chrysler PT Cruiser a Chrysler Grand Voyager.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy