Většina virů, které mohou za nedávné epidemie s vysokou smrtností, mají původ u divokých zvířat – ať už jde o ebolu, SARS, MERS nebo i HIV. U nemoci Covid-19 jsou v podezření netopýři. V přírodě jsou užiteční a lidé s nimi nepřijdou do styku, ale narušováním jejich prostředí riziko nákazy roste, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
Máme vědecké pracovníky i dobře vybavené biologické laboratoře, můžeme pomoct s testováním odebraných vzorků na přítomnost koronaviru v těle, nabídla se Akademie věd ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Masarykovou univerzitou. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula odpoledne oznámil, že se na zapojení vědců dohodli. Denně by mohli otestovat až 4000 vzorků.
Do školních tříd se dostává stále více moderních technologií, mnozí odborníci na vzdělávání volají po větší digitalizaci výuky. Dítě je podle nich motivovanější a zapojenější, když se vzdělávání odehrává v prostředí, které je mu blízké. Zároveň se tak má připravovat na budoucnost, kde ho budou počítače provázet na každém kroku. Existují ale i hlasy, které před nástupem těchto technologií varují.
Po objevení inzulinu a zavedení glukometrů je to třetí historický milník, říkají lékaři o nových senzorech, které mají výrazně zlepšit život lidí s cukrovkou. Jsou implantované pod kůží a jejich hlavní výhodou je, že má člověk neustálý přehled o hodnotě krevního cukru v těle. Vlastní zkušenost má už i Kateřina Vargová, dvaadvacetiletá hráčka amerického fotbalu, která trpí diabetem prvního typu.
Výzkumné centrum v Liběchově na Mělnicku o sobě dalo vědět už v září, kdy svět obletěla zpráva o možnosti léčby dosud neléčitelné Huntingtonovy choroby. O pouhé čtyři měsíce později Češi hlásí: "Máme i metodu schopnou potlačit amyotrofickou laterální sklerózu."
Nejlepší pozorování Marsu za posledních padesát let, prstencové i úplné zatmění Slunce a na závěr roku událost století, o niž se postarají Jupiter a Saturn. I to nabídne rok 2020. Projděte si, jaké astronomické úkazy budou letos ještě k vidění.
Zůstat v noci na sobotu vzhůru se milovníkům nočního nebe vyplatí. Vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy. Při jeho pozorování navíc nebude rušit Měsíc.
Informační války, sportovní technologie nebo globální sucha. Univerzity reagují na současné problémy a požadavky a otevřely letos několik nových studijních programů. Rozvoji oborů přispěl také nový systém institucionálních akreditací. Národní akreditační úřad zatím udělil povolení třinácti vysokým školám, které si tak mohou samy vytvářet a schvalovat své studijní programy.
Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv nebo zrecyklování nebezpečných plastů použitím do asfaltových vozovek.
Vědec Michal Šimíček (34) působil několik let na věhlasném pracovišti v Cambridge, pak se ale vrátil na rodnou severní Moravu. V Ostravě založil centrum, kde zkoumají možnost léčby rakoviny pomocí buněčné terapie. Špičkovou vědu a péči o půlročního syna se navíc snaží skloubit s farmařením na rodinné usedlosti. "Nejdůležitější je mít dobré nápady, výdrž a velkou míru štěstí," říká.
V roce 2021 dosedne na Mars první evropské planetární vozítko. Jeho přistávací platforma ponese český vědecký přístroj, který má v paměti 11 zvukových nahrávek, vybraných v tomto projektu. Jednu z nich odvysílá zpět k Zemi – tu, která na těchto stránkách získá nejvíce hlasů do okamžiku přistání sondy ExoMars na povrchu rudé planety. K čemu to všechno bude, a kde můžete hlasovat, zjistíte ve videu.
Je to nejvíce vzrušující část matematiky. Všechno tam souvisí se vším, říká Jan Nekovář, který převzal cenu Neuron za objevy v oboru teorie čísel. Všechno, co dělám, se točí kolem jednoho problému, za jehož řešení vypsali odměnu milion dolarů. Snažíme se odhalit nejhlubší tajemství matematického světa. Společnost potřebuje lidi, kteří civilizaci posouvají vpřed, míní Nekovář.
Osm špičkových českých vědců a vědkyň převzalo v Národním muzeu vědecké Ceny Neuron. Předal je již podesáté Nadační fond Neuron na podporu vědy, který v Česku sdružuje mecenáše. Ti letos věnovali oceněným šest milionů korun. Za deset let svého fungování přispěl fond české vědě 66 miliony korun. Projděte si medailonky laureátů.
Vědecká komunita je někdy až příliš slepá k tomu, co lidé dokážou, díky technologii CRISPR můžeme měnit DNA, je to strašně jednoduché, naučíme vás to za týden. Využití to může mít v protinádorové léčbě, daly by se tím vyřešit dědičně přenášené mutace, říká biochemik Vojtěch Adam, který pracuje na léku proti rakovině. Rozhovor jsme natočili na TEDx Prague 2019.
Výzkumníci z univerzity v Richmondu učili potkany, jak řídit plastová autíčka. Zvířata dostávala za odměnu obiloviny. V lahvi na kolečkách vedl měděný drát doleva, vpravo, dopředu. Potkani se učili autíčko rozjet a měnit směr. Vedoucí studie Kelly Lambertová uvedla, že se zvířata během úkolu uvolnila. Zjištění by podle ní mohlo pomoci s vývojem nefarmakologické léčby duševních chorob.
Drastická mutace je pro člověka i většinu živočichů neslučitelná se životem. Mnohým rostlinám však nejen neškodí, ale naopak přispívá k jejich úspěšné evoluci. Mutace se navíc týká většiny plodin důležitých pro nakrmení lidstva. I proto je jejich výzkum tak důležitý a nyní se dočkal i evropského grantu pro začínající vědce. Získal ho mladý biolog Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK.
Hospodaření s vodou v povodí Dyje má být koordinovanější, za cíl si to klade nově vzniklý program Suwac. Ambicí je k tomuto účelu propojit vědeckou sféru, města, obce i vlastníky půdy a na půdě hospodařící subjekty, také významné krajské a státní organizace či soukromé subjekt.
Úplněk nastane jen 15 hodin po průchodu Měsíce nejvzdálenějším bodem jeho mírně protáhlé eliptické dráhy, půjde o nejmenší úplněk letošního roku.
V Expedici Neuron doktora Tomáše Páleníčka za psychedelikem ayahuaskou nedávno došlo k zásadnímu průlomu. Po třech letech mravenčí práce souhlasili domorodí obyvatelé Amazonie s tím, že budou poprvé v historii spolupracovat se západními vědci. Expedice tak může pokračovat v unikátním výzkumu ayahuasky, tajemného psychedelického nápoje jihoamerických indiánů. Pomocí mobilních EEG zařízení chce tým nasnímat mozkovou aktivitu indiánských dobrovolníků při užití látky během tradičních rituálů. Cílem je pochopit, jak funguje a jak by mohla být využita v léčbě deprese či schizofrenie. Psychiatři by rádi našli alternativu k nadužívaným antidepresivům.
Vědci zkoumají vývoj a osvojování řeči miminek. Podle nich se dítě stává rodilým mluvčím už v děloze. Krátce po narození je rodilým mluvčím svého jazyka. Sledujte další díl seriálu Akademie věd.
